Half Life: Opposing Force / 10 hodin / PC #dohrano

Tuto hru jsem dohral jedinkrat v zivote a to v dobe vydani - a moc se mi libila. Chvilemi mi dokomce prisla lepsi, nez puvodni Half Life - prostredi je vice komplexni, nove zbrane zajimave a interakce s vojaky mi prisla velice vitanym a necekanym doplnkem. Atmosfera super, obtiznost tak akorat, sekce na Xenu v podstate anulovany - proste mi to sedlo.

Tedka mi ale hra prijde, ze zestarla dost blbe. Uz prvni Half Life s odstupem casu poztracel vetsinu sveho lesku a primarne motivuje jenom nostalgie. No Opposing Force ukazuje svuj vek jeste vice. Puzzly jsou prilis primitivni, souboje repetetivni a i ty nejtezsi pasaze neni problem odehrat pomoci magnumky, ktera umi trefit jen jediny trojuhelnik cile a po dvou vystrelech povoli i silnejsi skvadry nepratel. Neni v tom zadna elegance - vyzadovany skill se vice blizi klasickemu Quakovi, nez-li akcni adventure. U simulatoru vojaka je to pochopitelne.

No asi nejhure dopadla interakce s vlastnimi vojaky - atmosferu to dokresluje dobre, ale prilis rychle cloveku dojde, ze jsou naprosto k nicemu a krom povinnych pasazi jsem je proste nechaval stat na miste a ignoroval.

Hudba, grafika a celkovy design je porad velmi dobry, na to si nemohu stezovat - cele to dava hlavu a patu a hru jsem dohral vlastne rad. Ovsem z vedomim, ze k teto se asi nikdy v zivote uz nevratim (a neni mi to lito). Nekdy ty midgeny proste nezestarnou dobre. Uvidim, jestli dostanu chut na Blue Shift.

BIMBAS: och, tak moja recenzia bude teda naozaj veľmi odlišná, už som pred koncom a dal by som bez preháňania 9.9/10

Clair Obscur: Expedition 33 / 31h / PC / #dohrano

Nebudu kolem toho chodit dlouho. Je dost recenzí na tuhle hru. Mne ucarovala hudba a nevsedni zápletka už při spatření prvního traileru. Po jejím rozvázání a pochopení? jsem trochu vystřízlivěl, ale i tak davam hře 7/10.
Plné hodnocení nedám protože mi nesedl system jrpg a quick time mechaniky. Nesedla mi vizuální stránka hry. V recenzích slýchám, že je to krásné. No ono je, někde v lese na paloučku, nebo u ohýnku, ale pak zjistite, že celá ta kulisa je strašně prázdná, koridor, monstra poměrně ošklivá a celé jak sešité z Alenky v říši divů, Sack boye a zbylých assetů z Dark souls. Přišlo mi to jako sýrový popcorn. Takové nic v puse s velkým očekáváním. Alespon jsem si olízl prsty. Příběh hezký, ale týjo, mohli tam dát pointově něco uchopitelnějšího.
Každá postava má trochu jinou mechaniku, navzájem se efekty potkávají a proplétají, takže je z toho celkem dost variací. Já už ke konci jel rovně do cíle, protože me nebavilo řešit nic kolem. Asi v polovině hry jesem přepl na nejsnažší obtížnost, protože mi nepřišlo zábavné minout o pikosekundu úskok/parry a být instantně mrtvý. Rozdíl v obtížnosti šel bohužel rapidně dolu a výzva to už skoro nebyla. Jestli jsem opakoval "jednu !" bitku od té doby. Některé úseky hry jsem probíhal a obíhal nepřátele, protože me nebavilo delat 10x to samé (pain jrpg světů, nedohráíl jsem kvůli tomu ani Ni No Kuni). Nejzábavnější charakter a nejvyšší dmg deal jsem měl se Sciel. Za Gustava by měl dostat někdo za uši.

Hogwarts Legacy / 24 hodin (hlavni pribeh, zbyva mi ale jeste spousta sidequestu) / PS5 / #dohrano

CROME: Vážení televizní diváci, Hemalu já vyženu! :))

ERRTU: No ale zas jim tam v TV hlasi Fryba!

FYI měsíc duben je za námi, byla provedena pravidelná kontrola údajů https://static.freedomconnection.cz/nyx-dohrano/ .

Whispers of Prague: The Executioner's Last Cut / 6 hodin / PC / #dohrano

po fakt dlouhé době jsem zkusil adventuru. a jsem rozpačitý. tentokrát otočím pořadí a začnu částí A budu si remcat :)

první půl hodinu jsem se musel docela přemáhat a nutit. na první dobrou to vypádá, že dostáváte něco jako flashovou hru z doby před jednou dekádou, případně něco čeho jsou stohy v googleplay a appstoru. grafika je kýčově přebarvená a komiksově sladká, hudba doslova výtahová, příběh paperbackový brak o tajných stoletých řádech, popravčích mečích, rituálech... to celé se údajně odehrávající v Praze ze které jsem poznal tak akorát (snad) Malé náměstí (to trojúhelníkové vlevo od Staromáku). nechci být škarohlíd, ale až jsem si musel ověřit že studio fakt sídlí v Praze. například to zelené údolí u ípáku bych fakt rád viděl v reálu.
většina 2d obrázků na kterých si můžeme zvýraznit aktivní, sebratelná, nebo prozkoumatelná místa, je statických jak šutr, maximálně někdě bliká světlo nebo běží mrak. dialogy v češtině působí fakt děsně strojeně a neuvěřitelně. a taky je to tzv. zákeřná adventura. některé eventy jako duležité telefonáty se spustí čistě v momentě kdy odejdete dost daleko od lokace kde je ten kdo vám volá. když s nim kecáte na přímo, nezmíní se, snad že by se červenal, počká až budete tři okna daleko a pak vám teprve zavolá. lahůdka je taky rozhovor, ve kterém musíte odpovědět na tři otázky po sobě pokaždé jednu správnou ze tří možných odpovědí, aniž vám hra dá jakkoliv najevo že se to od vás očekává. tady sem musel fakt lovit na netu. vůbec dost často zakysnete na potřebě na konkretním okně udělat konkretní věc takže kýble backtrackingu a zkoušení všeho na všechno.

na druhé straně stojí celková podivuhodně příjemná atmosféra, zajímavý nápad se smartphonem (btw lidem si musíte říct o číslo, pak jim můžete volat o rady) nebo vaši asistenční AI. taky pokládám za důležité zmínit, že celou hru dělali dva lidi (a podle titulků testovala celá rodina Rachůnkova :D) plus hudebník plus grafička. hra se nevyhla faulům které bych v tomto století už neočekával, nicmeně po počátečním překousnutí jsem se jí propotácel do konce a nezazdil ji v půlce, což u mě přeci jen něco znamená, protože nedohraných titulů mám oproti dohraným, stohy. celé je to jako návrat o deset patnáct let nazad. v něčem v dobrém, v něčem moc ne.

sumasumárum, už jsem utratil deset eček za větší kraviny a proplítval šest hodin nudněji.

Kingdom Come: Deliverance II / 150hod / Steam / #dohrano

Majstrštyk

The Invincible / PC / 7,5 hodin /#dohrano
Sice se jedná zase jen o walking simulator, kterej má pomalej rozjezd, stojí to fakt za to. Start je pomalej, ale potulování se po cizí planetě, průzkum a objevování tajemství, co se tam vůbec děje, žene člověka pořád dál. Poslední zhruba třetina hry, to už je docela jízda a nedá se to jen tak vypnout, než přijdou závěrečný titulky. Parádní příběh, skvělá atmosféra. Mohlo by vycházet víc takových atmosférických her dle klasických sci-fi :)

Call of Duty: Modern Warfare II (2022) / 10 hodin / #dohrano

Od doby, co se CoD vydalo čistě mutliplayerovým a battleroyalovým směrem, jde tahle série úplně mimo mě. CoDko jsem měl rád kvůli kampaním, na které vzpomínám dodnes - ať už na původní série Modern Warfare (a jejich povedené remastery), Black Ops, a samozřejmě nejoblíbenější World at War, který mezi hráči nostalgicky rezonuje dodnes. Takže když na mě v Gamepassu vyskočilo CoD MW2, myslel jsem si, že je to právě ten původní remasterovaný díl a chtěl si na něj zavzpomínat. Porod ale byla už samotná instalace, protože s velikostí okolo 400gb(!!!) se vám to do PC snaží mimojiné nacpat Warzone, MW3 MP, BO6 a řada nesmyslných must-have doplňků a packů, který člověk musí postupně vyškrtnout, pokud si nechce zapráskat půlku disku jen tímhle balastem...Samotná hra se pak spouští poměrně dlouho - ne kvůli loadingu nebo shaderům, ale nejprve se spustí ingame launcher, ve kterém se teprve vybírá co chci hrát, načež launcher spadne a s trochou štěstí se konečně začne načítat kampaň. Nepomáhá tomu ani žalostný technický stav. Když nepočítám občasné grafické glitche, tak hra ráda a často padá a tenhle proces zdlouhavého spouštění si člověk tedy musí protrpět víckrát. S mírným skepticismem jsem se konečně opřel do hraní a ke svému překvapení během dne odehrál poměrně slušnou, akcí nabitou lineární střílečku, "tak, jako dřív". Což je po všech openworldech s tisíci POIkama a otazníčkama docela příjemná změna. Tak snad časem do gamepassu přidají i MW1 (2019), nebo BO Cold War :)

South of Midnight / 15 hodin / #dohrano

Fajn nenáročná příběhovka na víkend. Vizuál ok, výborný soundtrack!, souboje takové mdlé minutkové areny. Ocenil bych více promyšlených puzzlů a skákaček. Nebýt gamepassu, asi bych na něco takového nikdy nenarazil a už vůbec nekoupil.

The Unfinished Swan (2012/2014) / PS Vita / 3,5 hodiny / #dohrano

Poslední hra, kterou jsem objevil díky IB challenge Shades of Grey. O její existenci jsem neměl ani tušení, a to na PS3 vyšla už v roce 2012 a na PC dokonce až před pěti lety. Z dostupných platforem jsem si ale nakonec vybral Vitu, protože už bylo potřeba ji oprášit :-) A udělal jsem dobře, protože na takovou velikost displeje je tahle hra podle mě jako dělaná.

The Unfinished Swan je jedna z her, které se s vámi moc nepářou a vůbec nic nevysvětlují. Po jednoduchém animovaném intru se OLED obrazovka rozzářila naprosto a dokonale bílou barvou, na které nebylo vůbec nic. Jako že ani Ň. Chvíli jsem čekal, jako jestli se něco nenačte, ale nanačetlo. Už jsem si říkal, že se mi ta pirátská kopie (ehm...) hezky pomstila, ale naštěstí mě napadlo pohnout levým analogem. Ozvaly se kroky! Zjevně moje kroky. Takže OK, chodil jsem v prostoru, ve kterém jsem se nemohl nijak orientovat. Co s tím...

Mačkání tlačítek nic nedělalo, resp. pokud ano, nebylo to vidět. Uvědomil jsem si, že mám v ruce Vitu a zkusil jsem tapnout na displej. A vida! Do toho místa vystřelila jakási černá kulička a - rozprskla se o zeď! Vzniklá černá kaňka dávala tušit, odkud kam zeď vede. Dál už to nebylo tak hrozné: levým analogem jsem chodil, pravým se otáčel a střílel kolem sebe inkoustové kuličky tak, aby jejich kaňky postupně odkrývaly prostor kolem mě. Musel jsem ale opatrně, protože kdybych všechno pokryl černou, byl bych tam, kde jsem byl - zase bych nic neviděl. V tomhle světě totiž nebyly žádné stíny, jen čistě černá a čistě bílá.

Záměrně jsem řekl "v tomhle světě", protože na celou hru by tahle jedny mechanika byla přece jen málo. V každém světě (nebo levelu, jak chcete) bylo potřeba stopovat nedokončenou labuť, která v intru utekla z obrazu, a dostat se za ní až na konec, kdy labuť na poslední chvíli zase zdrhne a pokračuje se do dalšího světa. Ty jsou celkem čtyři a v každém z nich platí jiná pravidla. Jen pro představu:

V prvním je jen černá a bílá. Ve druhém už se k tomu přidají gradienty a kuličky vody, které se po zdech sice taky rozprsknou a obarví je na modro, ale za chvíli zase vyschnou. Pomocí kuliček se taky dají zalévat liány pnoucí se po zdech a ukazovat jim směr, kterým mají růst, protože se po nich pak dá šplhat na místa, která normálně nejsou přístupná. V dalším světě dojde na hrátky se světlnými zdroji (to mi moc nesedělo) a v tom posledním jsem se dočkal velkého překvapení a herní mechaniky doslova jako z jiného světa. Mrzelo mě snad jen to, že hra víc nevyužívá možností Vity (ono i to střílení dotykem je nakonec lepší nahradit stiskem shoulder buttonů, které střílí doprostřed obrazovky).

Celé to bylo hodně nápadité, nepříliš dlouhé a až na posledních pár minut úplně bez keců (mlčenlivé hlavní hrdiny mám nejradši). Na konci sice přišel komentovaný epilog, ale jeho hlasem byl Terry Gilliam (!), takže mi to nakonec taky nevadilo. Hrálo se to hodně příjemně až relaxačně (nemůžete umřít, nemůže vás ani nic sežrat a když někam spadnete, tak se hned objevíte na tom samém místě), je to čistě explorační (kromě stopování labutě můžete ještě sbírat porůznu ukryté nafukovací balónky a odkrývat doprovodný příběh ve formě skrytých obrazů na zdech) a má to pěknou hudbu (Joel Corelitz - Gorogoa, Death Stranding, The Murder of Sonic the Heghehog).

Prostě takový malinkatý zapomenutý vybroušený klenot. Rád jsem si ho zahrál! Btw. hra ani trochu nevypadá tak, jako na finálních screenshotech níže. Obrázky z průběhu hry jsou tady, tak se klidně mrkněte. Ať máte aspoň trochu tušení, o čem jsem to vlastně mluvil :-)

DAVESADE: kdyz jsem te videl hrat osobne, tak bych rekl, ze jsi skillem uplne jinde nez ja, takze bych se toho urcite nebal. Ono se ti to po nejaky dobe dostane pod kuzi a pak to jde, kdyz cloveku nevadi opakovat. Nejhorsi je, kdyz hrani prerusis. Pak to byl pro me pain.

DAVESADE: Přesně. Hra je skvělá (ta hudba!), celou dobu jsem pozoroval vývoj a pak si koupil to super "fyzický" vydání od Xzone https://www.xzone.cz/pages.php?page_id=109 ... Ale s hraním je to horší, je to na mě těžký :-)