DAVESADE: kdyz jsem te videl hrat osobne, tak bych rekl, ze jsi skillem uplne jinde nez ja, takze bych se toho urcite nebal. Ono se ti to po nejaky dobe dostane pod kuzi a pak to jde, kdyz cloveku nevadi opakovat. Nejhorsi je, kdyz hrani prerusis. Pak to byl pro me pain.

DAVESADE: Přesně. Hra je skvělá (ta hudba!), celou dobu jsem pozoroval vývoj a pak si koupil to super "fyzický" vydání od Xzone https://www.xzone.cz/pages.php?page_id=109 ... Ale s hraním je to horší, je to na mě těžký :-)

POHODAVOLE: Opravdovej skvost. Navíc nemravně nedoceněnej skvost. Bzzzt by si sasloužil minimálně stejný prodeje jako měla Celeste, se kterou je kvalitou imho na hodně podobný úrovni.

Bzzzt/10+ hodin/Switch/Normal obtiznost#dohrano

Stydim se, ze jsem to dohral az ted, protoze je to pekelny skvost. Je to vlastne asi jedna z nejhezcich her, co jsem kdy hral a videl. Soundtrack mi prijde taky dokonaly. Vim, ze by se na vysledcich dalo jeste hodne zamakat, ale uz jsem toho uprimne uhrany, protoze toho opakovani na me bylo az az. Posledniho bosse jsem delal cca 40 minut. Krome grafiky a hudby cenim i design, protoze nacasovani veskerych prekazek je neskutecny a byt skiller jako muj kamos s ID Zewl viz top ten, tak bych si uzil jeste vic. Kdybych mel neco vytknout, tak me napada max nevyvazenost v obtiznosti, ale cert to vem. Davam 10/10.

The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered / PC / 37 hodin / #dohrano

Oblivion byla moje vstupní droga do open worldů a když se řekne herní fantasy, je první, co mě napadne. Barevná paleta sice při remasterování trochu vybledla, ale kéž by každá oživená klasika dostala takovou péči. Jinak všechno zůstalo, jak si to pamatuju: nápaditý kontrakty u cechů, humorný interakce postav a nejmagičtější soundtrack.

Crysis 3 Remastered / XSX / 13 hodin / #dohrano

Ale jo. Slušná strieľačka, aj keď Crysis 2 sa mi páčil trochu viac.

Dredge (base game) / odhadem 15 hodin / PC
Skvele atmosfericka, Lovecraftovska indie jednohubka. Rybareni, explorace, upgrade lodi a rozpletani temne dramaticke story na pozadi, to cele v hororovem kabatku. Pokud travite na mori moc casu bez odpocinku, tak vas hlavne v noci zacnou dobihat vase vlastni halucinace a potvory z hlubin. Prave asi to combo "casual fishingu" a hororu tady vyborne funguje.

Slay the Princess - The Pristine Cut (2023/2024) / Steam Deck / 5 hodin / #dohrano

Tohle je další z her, o kterých je před hraním dobré vědět pokud možno co nejmíň (podobně jako v případě Death Come True, Doki Doki Literature Club!, Inscryption nebo Immortality; koukám, že se mi ten seznam pořád rozrůstá...). Takže vám toho moc neřeknu, z čehož budete mít určitě radost :-) A kromě toho ty moje litanie stejně nikdo nečte, takže to bude win-win situace.

1) je to samozřejmě další hra z pomalu končícího IB challenge eventu Shades of Grey
2) zaujala mě už loni, kdy jsem hrál demo a díky němu se hra okamžitě ocitla na wishlistu
3) když řeknu, že to je vizuální novela s tunou textu a roguelite prvky, tak to bude pravda jen částečně
4) neuškodí, když si před případným hraním přečtete něco o existencialismu a metafyzice
5) až poprvé uvidíte závěrečné titulky, tak si nemyslete, že to máte za sebou; naopak - jak moudře praví jednen z achievementů: There are no endings, only new beginnings

Achievementů má tahle hra 130 a většina z nich je svázaná s nějakým koncem (!). Ano, nevěřil jsem tomu, ale opravdu existuje hra, která má víc konců než NieR: Automata... A taky je mnohem těžší jich dosáhnout. Prvního konce, ze kterého pochází screenshot níže, jsem dosáhnul po nějakých čtyřech hodinách. Aktuálně jsem o dvě hodiny dál, achievementy jsou asi ve třetině a to znamená, že jsem ještě většinu věcí ve hře neviděl. Téměř pokaždé, když ji hrajete, může něco dopadnout trochu jinak. Ale protože to víte a hrajete podle toho, tak obvykle všechno dopadne úplně jinak. A těch variací je zjevně... no, prostě hodně. Herní dobu jsem tedy s dovolením uvedl jako nějaký aktuální průměr s tím, že ve hře ještě jistě pěkných pár hodin strávím.

Btw kongeniální je i hudba a protože jsem vývojáře podpořil nákupem supporters packu, můžu si ji vychutnávat dle libosti (OST je součástí packu stejně jako 160 wallpaperů, ale ty si radši prohlédněte až po aspoň nějaké době hraní, rozhodně ne předem). Jo a hra byla nominovaná na letošní Nebulu v kategorii Nejlepší herní scénář a myslím, že má velkou šanci na úspěch. Rozhodně si ho zaslouží - něco tak masivně dokonalého jsem na indie scéně (!) už dlouho neviděl.

Takže abych vám případné hraní moc nezkazil, dávám sem jen to úplně první, co ve hře uvidíte. Pak to, co můžete vidět tolikát, kolikrát jen budete chtít (vlastně musíte). A nakonec ten můj už zmiňovaný první konec. Povšimněte si prosím, že "The good ending doesn't count". Tomu říkám férový přístup! Prostě jako v životě...

Dungeons of Hinterberg / PC / 34 hodin / #dohrano

Action adventure oddychovka s prvky RPG (vylepšujete si equipment a učíte se nové útoky) a social simulation (navazujete a rozvíjíte vztahy s NPCs v městečku).

Hra s naprostou samozřejmostí kombinuje všední s nevšedním, fikční elementy s realistickými, a to už v samotném worlbuildingu – Hinterberg je typické alpské městečko, kolem kterého se objevily oblasti s dungeony, příšerami z alpského folkloru a funkčními kouzly. Nevysvětluje se proč, prostě to tak je. Něco takového člověk zná z japonských her nebo anime, ale ne ze západních médií.

Díky tomu, že městečko, jako je Hinterberg, navštívil každý, kdo byl aspoň jednou v Alpách, strašně dobře funguje základní premisa děje – hlavní postava si sem přijela odfrknout od nudné, nenaplňující a zároveň vyčerpávající práce vídeňské právničky a chce si tady zkusit nějaký ten rekreační dungeon crawling. A nebo prostě jen jít na procházku a odpoledne prosedět na hezkém místě s výhledem na jezero. Večer může trénovat boj s mečem, nebo se socializovat, nebo zajít do lázní, projet se po jezeře, nebo jít na pokoj a číst si knížku. Ten odpočinkový, dovolenkový mood se strašně povedl.
Podporuje ho i obtížnost, která je odladěná přesně tak, aby hráč cítil challenge, která je příjemná, ale ne otravná – asi jako 10kilometrová procházka kolem alpského jezera, s malým převýšením a kávou a dortem na závěr.

Parkourovo-puzzlové pasáže jsou rozhodně jednodušší, než podobné pasáže v druhé půlce libovolné Zeldy, ale zároveň mnohem pestřejší, propracovanější a zábavnější než v South of Midnight.
Souboj nejsou těžké, ale ani je nebudete dávat s prstem v nose. Různé druhy vylepšování postavy nejsou nezbytně nutné, nemusíte kvůli nim grindovat a tak, ale zároveň to není token záležitost, která je ve hře jen proto, aby se dalo říct, že tam je. A efekt těch vylepšení je patrný.

Tahle hra je prostě osobitý a příjemný relaxační zážitek.

Planet of Lana / PC / 6 hodin / #dohrano
Taková příjemná jednohubka a logická plošinovka. Trochu jsem si vzpomněl na Limbo nebo Inside, jen tohle neni tak temný a depresivní a většinu hry máte malýho společníka, kterej se snaží pomáhat :) Chce to vychytat správnej moment, někdy trochu přesnosti a citu, ale narozdíl od Oriho toho dost odpustí, i taky díky tomu jsem to dohrál vcelku bez problémů :D

Crysis 2 Remastered / XSX / 18 hodin / #dohrano

Pôvodne som chcel začať jednotkou, a aj som začal, ale nezostarla dobre, je to pekné techdemo so slabou hrateľnosťou. Dvojka je zato už úplne dobrá hra a bavil som sa omnoho lepšie. Tak a teraz na trojku!

Middle-earth: Shadow of Mordor / Steam Deck / 31 hodin / #dohrano
Hooodně dlouho jsem na oba díly občas mrknul v knihovně a nikdy se k nim nedokopal. Až nyní po zrušení Monolithu jsem se tak nějak pustil do jejich her a bylo to opravdu vyjímečný studio. Zatím všechny hry spojuje bravurně provedená, hutná a vydatně temná atmosféra a příběh. Shadow of mordor začne brutální vraždou ženy a syna hlavního hrdiny... prostě rovnou hlavou do sraček. Načež se díky zakletí a spojení s duchem záhadný postavy postupně vypracuje z obyčejnýho smrtelnýho rangera v nesmrtelný vraždící stroj, efektivně sekající jednu orčí hlavu za druhou.
Principiálně se to hraje podobně jako Assassins Creedy, který mě teda žalostně nebaví. Taky obří mapa, taky zabírám nějaký věže, který mi otevřou část mapy s kvanty různých úkolů. Jenom tady mě to prostě bavilo... ač jsem orky kosil po desítkách, tak jsem z nich nikdy neměl pocit, že jsou to jenom retardovaní branci. Velmi tomu pomáhal Nemesis systém, díky kterému do kterékoliv bitky mohl vstoupit nějaký orčí velitel s různými výhodami. Ten pak často velmi zamával výsledkem celého souboje a takřka dokončenou misi proměnil v debakl.
No a souboje s těmi veliteli jsou prostě kapitola sama o sobě. Měl jsem tam jednoho parchanta, kterej mě sejmul asi desetkrát a navíc měl vtipnej perk, že nehodnýho soupeře odmítá i popravit... tak mě vždycky porazil a potupně mě tam nechal klečet a odkráčel si. Musel jsem postavičku hodně potunit než se mi podařilo na něj nastražit past a konečně ho sejmout. Prostě super systém a bylo by fajn, kdyby už Warnerům skončil patent aby to mohly použít i jiný studia.
Každopádně 31 hodin, splněný všechny vedlejší úkoly, naučený všechny skilly, objevený všechny poklady. Ty jsou kapitolou samy o sobě, protože každý jeden poklad obsahuje nějaký lore. Pro milovníky světa pána prstenů je to prostě povinnost a pro milovníky ARPG taky.
BTW k Monolithu: je jich fakt škoda. Tipuju, že je zabila ta Wonder woman hra na který dělali. Moc si nedovedu představit jak plánovali udělat Wonder woman s jejich signature temnou atmosférou :/

TOFI: To se v tom světě hodně zapomněla, což naprosto chápu, mně se odtamtud taky nechtělo:) Těch 124 hodin je za první průchod, všechny achievementy mi zabraly 206 hodin [ZOMBO @ Achievement Hunters]

Kingdom Come: Deliverance II / PC / 124 hodin / #dohrano

Zaklínač tě ohromí, ale tohle, to tě dojme! Po 35 letech aktivního hraní jsem nezlomně přesvědčenej, že stále vznikají zázračný hry, který mají to samý kouzlo jako ty z dob, kdy jsme si ofocovali návody z Excaliburu. KCD 2 to jenom dokazuje. Stavím ho vedle legendárních dvojek jako Fallout, Diablo nebo Mass Effect, kde pokračování v mnoha ohledech převyšuje svýho předchůdce, i když na něj budu vždycky s láskou vzpomínat. V tomhle případě můžu oba díly začerstva porovnávat, protože jsem se k jedničce dostal teprve vloni. A ten posun mě okamžitě odrovnal už od momentu, kdy se dalo hejbat postavou. Grafikou, optimalizací v den vydání, QOL, prostě vším. Některý cutscény dosahujou filmovejch kvalit a hluboko se mi zasekly do paměti i díky geniální hudbě. A opět pohádková mapa.

Abych to zkrátil, můj novej král RPG. Dohráno třikrát za sebou: nejdřív všechny questy, pak jen hlavní linku jako půst za ochránce zvířat a nakonec v Hardcore režimu s veškerejma negativníma perkama.

BIMBAS: Jj, nápodobně. Navíc ono to teď bylo/je na Xbox za stopáďo, tak to jsem už prostě nemohl odolat :-)

DEEFHA: uz jsem to mel asi 2x v kosiku na koupeni, ale tentokrat uz musim. Diky za nakopnuti :)

UNCHARTED 4: A Thief's End / 18 hodin / #dohrano

Absolute cinema, 10/10.

The Bookwalker: Thief of Tales/Steamdeck/5 hodin/ #dohrano
Hlavní hrdina, spisovatel, vstupuje do knih a svým zákazníkům z nich vynáší cenné předměty. Zajimavá premisa, která stojí především na dobrém scénáři. A ten se vážně povedl - zvlášť ve druhé kapitole mě překvapilo, kolik emocí jde nacpat do pár slov - stránky a stránky jako v Disco Elysium se tu nekonají.