American McGee's Alice (2000/2011) / Xbox 360 / 14 hodin / #dohranoJsou díla, která se vyplatí znát. Člověku to může pomoct pochopit nebo aspoň zaregistrovat spoustu narážek, souvislostí a referencí v jiných dílech, kterých by si jinak vůbec nevšimnul. Věci najednou začnou dávat smysl, případně začnou dávat smysl jiný, než se původně zdálo. Řekl bych, že jde o takový všeobecně (pop) kulturní přehled :-) No a přední příčku na tomhle pomyslém žebříčku (aspoň u mě) obsazuje geniální kniha o
Elišce v zemi divů i její neméně vypečené pokračování za zrcadlem.
TIP #1 Divíte se, co to melu o Elišce, když se přece jedná o Alenku? Přečtěte si knihu
Od Elišky k Alence. Kromě toho, že existují celkem čtyři naprosto zásadně rozdílné české překlady, se dozvíte i málo známý fakt, že Alice se u nás stala Alenkou až v roce 1931. Do té doby to byla právě Eliška a pak dokonce ještě Evička.
O tom, jak moc tohle dílo Lewise Carrolla přímo ovlivnilo další umělce, svědčí množství televizních, filmových, divadelních, muzikálových, komiksových a samozřejmě i videoherních adaptací (děl, ve kterých se vyskytují jen odkazy a citace z Alenky, je samozřejmě ještě mnohem víc). Z filmů místo sice profláknuté, ale nesmyslně optimistické disneyovky z roku 1951, doporučím radši Burtonovu trochu volnější adaptaci z roku 2010, případně rovnou
Tideland Terryho Gilliama nebo Švankmajerovo
Něco z Alenky. Z komiksů u nás vyšla poměrně hustá
Alenka žila byla a snad ještě letos dojde na pokračování, příznačně pojmenované
Alenka nežila nebyla. No a videoherní adaptace se na přelomu tisíciletí zdatně ujal American McGee, do té doby známý hlavně jako level designér pro Doom a Quake. To byl ale dlouhý oslí můstek, co? :-)
TIP #2 Pro Jana Švankmajera znamená Alenka opravdu hodně. Můžete si o tom přečíst v jeho předmluvě k
tomuhle nádhernému vydání, které opatřil svými jedinečnými kolážemi. I když se jedná o Císařův překlad a já mám asi radši překlad manželů Skoumalových, tohle dílo je prostě nemožné nemít v knihovně!
McGee nebyl první, kdo se pokusil o videoherní adaptaci Alenky (první byla
adventura z roku 1985), ale rozhodně byl nejorigiálnější. Ke vzniku hry ho údajně inspirovala skladba
(Can't You) Trip Like I Do dua
Crystal Method, což by vlastně nakonec možná dávalo smysl :-) Nijak jinak totiž asi nelze vysvětlit, že se Alenka v zakrvácených blankytných šatičkách prohání s nožem psychedelicky zdeformovanými levely (ty sice působí hodně jako z prvního Quake, ale protože hra využívá engine z Quake III, jsou plné zakřivených ploch a bizarních shaderů) a za zvuků soundtracku Chrise Vrenny (devadesátkového souputníka Trenta Reznora v NIN - Trent měl na svědomí soundtrack právě ke Quake) vraždí zdivočelé obyvatele kdysi pohádkové říše, kteří vypadají jako něco, co zbylo Davidu Lynchovi ve střižně po dokončení Mazací hlavy.
Je to esence přelomu tisíciletí. Je to brutální, je to temné, je to těžké (naštěstí lze ukládat kdykoli a kdekoli), levely jsou fantastické, všichni umřou (to není spoiler, prostě je to tak) a vypadá to... No, vypadá to vlastně příšerně :-) Hra za toho čtvrt století (!) po grafické stránce dost nepěkně zestárla a já osobně jsem se přes to přenesl jen díky tomu, že mě na hrách obecně zajímá spíš hratelnost a faktor zábavy, grafiku vždycky vždycky vnímám v kontextu doby vzniku. Ostatně - sám si můžu za to, že jsem kolem roku 2000 dělal něco úplně jiného, než hrál Alici, žejo! A tak i když nemůžu říct, že by se mi teď hra úplně nelíbila (prostředí jednotlivých levelů je naštěstí hodně variabilní, stejně tak jsou různí i nepřátelé a nějaký boss číhá na každém rohu), ale tehdy, tehdy bych z ní byl rozhodně odvařený daleko víc.
TIP #3 Jak jako, že to vypadá příšerně? No, schválně se sami podívejte na
galerii, kterou jsem během hraní vytípal. A vězte, že v pohybu to místy vypadá někdy lépe, někdy hůře.
Na konec si neodpustím malé technicko-platformní okénko. S legálním zprovozněním hry je maličko problém. Původní verze vyšla jen pro Windows (a Mac OS, kdyby to náhodou někoho zajímalo) a není k dispozici ani na Steamu, ani na GOG. Nicméně když v roce 2011 vyšlo pokračování s názvem
Alice: Madness Returns, tak jeho konzolové verze pro X360 a PS3 zdarma nabídly
American McGee's Alice ve formě portu (což je dost zajímavé, protože se vyvíjela pouze konzolová verze pro PS2, která ale byla nakonec zrušena). Chtěl jsem si tedy zahrát verzi pro PS3, ale zjistil jsem, že se placka dost špatně shání, je dost drahá a kromě toho je původní
Alice dostupná jen ve formě kódu ke stažení (který bude v naprosté většině případů už využitý a pokud ne, tak cena placky stoupá do astronomických výšin).
To samé sice platí i pro X360 placku,
nicméně! Nicméně je tu vynález jménem
Xbox backward compatibility a faktor šťastných okolností +1000%, totiž že zpětně kompatibilní je (samozřejmě) i digitální verze ze store a světe div se - zakoupením
Alice: Madness Returns automaticky získáte jako DLC i původní
American McGee's Alice :-) Netřeba žádného kódu a hra je navíc pro vlastníky Game Passu zdarma v rámci EA Play, což celou záležitost povyšuje téměř na úroveň fan-service. Stačí tedy na XSX spustit
Alici ve verzi z roku 2011 pro X360, v jejím menu vybrat
Alici z roku 2000 v bůhvíjak vzniklém portu a prostě hrát. To je zážitek! Btw. hra sice má achievementy, ale jsou zařazené pod "mateřskou"
Alici, tedy čistě technicky jde opravdu o DLC.
TIP #4 Pokud vám to tentokrát přišlo dlouhé, tak to příště nečtěte. Nicméně pokud jste to dočetli až sem... ¯\_(ツ)_/¯
Ufff! Ale stálo mi to za to a už se těším na pokračování.


