Postal 4 - No regerts / 31 hodin / #dohrano

Postal asi predstavovat nemusim. Je to pomerne kontroverzni hra a to predevsim kvuli svoji zabugovanosti. Me to zase tolik neva, ale uprimne - kdyby to nebylo tak rozesrany, hral bych to mnohem dyl, ale takle sem se s tim moc neparal. Ten svet me celkem bavi, ale tech bugu je proste moc.

Asi nejhorsi bugy:
- zasekava se AI
- nefunguje moc pozicovani AI, tze koukaj jinam nez strilej a kulky vychazej z hlavne pod uhlem az 90 stupnu (zpatky sem nikoho strilet nevidel)
- celkem caste crashe (nejcasteji ve fyzice)

Mene otravne veci:
- dlouhe a caste loady
- nekdy se z toho stane slide show (fps dropy)
- dost casto vubec netusim proc po me NPC strilej. naucil sem se s tim zit a ke konci vrazdil pro jistotu kazdyho..
- je skoda ze po loadu se vsichni respawnou - nema cenu vsechno kilit, kdyz hodlate umrit..

Questy jsou oK, vetsina z nich je i vtipna, ale nektery brutalne otravny - treba v misi Game Tester prochazite fiktivni hru, ale kurva nemaj udelanou friction, vsechno klouze a nejsou nikde naboje - to uz nechci zazit. Soundtrack je taky ok, takovej prumernej hospodskej metlos.

Celkove hodnotim kladne - NO REGERTS :)




a obligatorni:



a pro jistotu jeste jednou:

Já byl naprosto posranej z toho malýho baráku, jak je tam to tělo... a co se tam děje potom. To byl fakt mazec. V žádný hře jsem takhle rád odněkud nevypadl ven jako tam.

Resident Evil Village + DLC / 23 hodin / #dohrano
Zhruba první třetina hry mě moc nenadchla. Začátek přímo ve vesnici byl sice lepší, ale pak jsem se zaseknul v hradu, nějak mě to přecházení z místnosti do místnosti nebavilo a navíc jsem se tam docela zaseknul a na nějakou dobu to odložil. Když jsem se ale dostal z hradu, tak se to parádně rozjelo a pak už to byla slušná jízda až do konce :) Dohrál jsem i DLC, který mě ze začátku až tak nebavilo, ale postupně se to zlepšilo, ale i tak mi asi víc seděl akčnější gameplay z hlavní hry. Ve výsledku to je nakonec asi nejlepší Resident, z těch, co jsem hrál. Mám jich za sebou zatim teda jen pár (Biohazard, remake 2 a 3).

DOOM: The Dark Ages | Revelations / PC / 14 hodin / #dohrano

Jestli jsem se měl s Doomem na nějakou dobu rozloučit, tak tímhle DLC. I v endgame předhazuje jednu arénu za druhou, aby ani na moment neztratilo moji pozornost. Jen na novou sekundární zbraň, která vrací do hry pohyb z Eternalu, jsem si nestihl zvyknout a při první příležitosti přepnul zpátky na štít.

Atlas Fallen/37 hodin/#dohrano

Dohráno na Xboxu, v rámci GP. Dlouho jsem ji měla ve wishlistu na steamu. Prohrabala jsem každý cm hry a našla co se jen dalo. Nějakou dobu jsem válčila s ovládáním, ale nakonec se povedlo a i větší fighty šli jak po másle :) užila jsem si hru naplno

The Last of Us / 26 hodin / #dohrano

Tohle byl fakt videoherní majstrštyk a jsem rád, že jsem se k tomu konečně dostal. Hry pod záštitou PS jsou totiž naprostá špička, jak už jsem se mohl mnohokrát přesvědčit (GoW, Horizon, Days Gone, Ghost of Tsushima, Ratchet, Uncharted,...), a ani tady to nebyla výjimka. Příběh, grafika (optimalizace na PC!!!), soundtrack, gameplay - všechno prostě dokonale fungovalo a vlastně ani nevím, jestli bych hře dokázal cokoliv vytknout. Snad jen, že to klidně mohlo být delší. Ale proto tu je druhý díl, ne? ;)

Mixtape (2026) / XSX / 4 hodiny / #dohrano

Už to tady dohrál kdekdo, tak jsem si to dal taky. Kdybych měl nějak shrnout mé pocity: jsem si stoprocentně jistý, že ve mě hra NEzarezonovala tak, jak bylo zamýšleno. I když moje dospívání probíhalo zhruba ve stejné době (tedy pravděpodobně - hra obsahuje spoustu anachronismů, ale tipnul bych to na konec devadesátek), bylo naprosto jiné, a to nejen co se doprovodného soundtracku týče. Troufám si tvrdit, že tomu tak tehdy bylo u většiny puberťáků z bývalého východního bloku. A vůbec celkově se coming of age v Evropě a Severní Americe nedá moc srovnávat, na tom se asi shodneme.

Nicméně to by nevadilo, v určitém věku všichni řešíme ty samé problémy a vcítit se člověk nakonec dokáže do různých osob. V téhle hře jsem s tím ale měl velký problém, protože hlavní hrdinka mi byla extrémně nesympatická a zbytek postav už moc prostoru nedostal. Vychvalovaný soundtrack mi navíc přišel docela zcestný a až na výjimky se nehodící k danému okamžiku. Není to tím, že bych dané interprety neznal - jsem myslím celkem hodně hudebně erudovaný a mám dost široký záběr. Jen mi prostě přišlo nereálné, že by někdo ve věku & stylu hlavní hrdinky dobrovolně zvolil právě tyhle skladby.

Herně vlastně není moc co hodnotit. Je to spíš takový interaktivní příběh - hodně mluvení prokládaného jednorázovými hříčkami a několika point & click sekcemi. Všechno je naprosto lineární, nelze udělat něco jinak, než jak hra chce. U některých hříček jsem se celkem bavil, jiné byly otravné a celkově mi přišlo, že různé části dělali různí lidé (myšleno tak, že jejich kvalita i provedení bylo výrazně odlišné). Málokdy ve mě něco vyvolalo nostalgickou vzpomínku, tedy až na "překážkový běh". U něj se mi okamžitě vybavil Pepsiman a začal jsem přemýšlet, ve které z krabic mám po stěhování schovanou PS1 :-)

Že v téhle hře jde opravdu hlavně o hudbu, to se mi potvrdilo při závěrečných titulcích, kdy mě naprosto bez varování srazil na kolena Plainsong od The Cure. Všichni totiž dobře víme, že Disintegration is the best album ever a já mám s jeho poslechem spojené tak intenzivní pocity, že si ho paradoxně nemůžu pouštět moc často. Je mi naprosto jasné, že pokud v někom podobně silnou reakci vyvolá víc skladeb, se kterými se v téhle hře setká, automaticky bude Mixtape hodnotit mnohem pozitivněji než já. Ale tak už to prostě je, nelze se zavděčit všem. A v hudbě to platí dvojnásob.

Viewfinder / 5 hodin / #dohrano

Super logická záležitost. Takový mix mezi Portalem a Superliminal. Chvílema to umělo fakt potrápit, takže spokojenost :)

Stellar Blade / PS5 / 38 hodin / #dohrano
--meeting minutes--
Porada v Shift Up, někdy na přelomu 2021/22

Director: "Tak, kde jsme, jak nám to jde?"
Producent: "Hele, celkem se nám to daří dávat dohromady. Soubojovej systém je výbornej, skill tree taky, i když moc neumožňuje různý styly hraní. Prostě je to mečovačka, dost o rytmu a baletu. Dali jsme tam prvky z tomb raidera, ale to je trochu weak - mimo boj to skákání tolik nefunguje."
Director (dává první lajnu): "Neva. Co ten postapo svět a grafika? Má to ten "environmrental uncanny valley" feel, kterej jsem si představoval?"
Designer 1: "Řekl bych že jo, a navíc jsme to udělali celkem levně - dal jsem dohormady zatopený art-deco město se spoustou monumentálních soch, pak pouštní svět z doby, kdy jsme chtěli kopírovat Borderlands, podzemní prostory jako z Vetřelce, město jako zmenšenej Hong Kong Kowloon Walled City a vesmír je remix Star Treku a dalších tropes. Celý to má extra lak z Falloutu a druhou vrstvu z Jet Age. Dohromady to funguje s tím disturbing "ne úplně real" feelingem a vypadá to FAKT PARÁDNĚ. Lidi si to budou pamatovat." Pro sebe šeptem "a srovnávat to s NieR."
Director: "Hudba to podporuje?"
Composer: "110%, šéfe. Klasika mixovaná s naším soft ženským kvílivým popíkem, má to atmošku!"
Director (dává druhou lajnu): "Pecka borci. Co nepřátele? Je to mečovačka, musí být kvalitní šmelcungfutr!"
Designer 2: "Na to jsem fakt pyšnej. Vytáhl jsem skicáky z terapie a vyhrál jsem si s tím. Žádnej nepřítel není vyloženě easy, a bossové jsou můj majstrštyk. Potřebuju ověřit gore level, nechci to přepálit, aby to pořád hráči vnímali, ale to poladíme".
Director: "Co story? Jsou pořád hráči, co hrajou hry kvůli story, nechápu."
Producenti a designéři: "… jsme mysleli, že to píšeš ty?"
Director (mne si nos): "…. Taky že píšu. Je to prostě takovej klasickej motiv, že jo - androidi a jejich sebeurčení, experimenty going sideways, dám tám AI, záchranu druhu, tragédii - trochu afektovaný jako ve wuxia dramatech. A mám mrtě nápadů na sidequesty, to bude žůžo. Ty jedinej v košili, jak jsme na tom s budgetem, když tohle zohledníme?"
Finance guy (chvilku buší do excelu): "Hele šéfe výborně. Asi 60% projektovaných nákladů proti bužetu. Mám tady na to power BI dashboardík, na kterej jsem fatkt-"
Director (dává lajnu velikosti D1): "Výborně. Tak za těch 40% udlěáme z ženských v té hře absolutní THIRST TRAPS. Chci všechno - kostýmy, kozy, prdele, nahirujte tým co bude dělat jiggle physics. A pro hlavní hrdinku oblečky jak z cyber bordelu, různý účesy, doplňky! Weebaos to budou milovat! Už se těším na ty předpodeje! A když něco zbude, tak rybaření."
Producent 2 (nesměle) "a k čemu to bude?"
Director: "KURVA UŽ JSEM ŘEK."
--konec přepisu--

Space Marine 2/8h/#dohrano

Celá kampaň mi zabrala osm hodin a stejně jsem ji hrál asi na pět či šest sezení, což něco vypovídá. U WH tedy asi zůstanu radši u strategií a RPG.

Audiovizuál je výborný, modely pěkně zpracované. Haptika a robustnost marináka je cítit. Ve hře kosíme hlavně Tyranidy, pak Thousand Sons a nějáký Tzeentch potěr...poměrně malá variabilita a Ultramarináci jsou fakt marná kapitula (pro mě). Příběh je jen kulisou.

Takže pokud si chce někdo zarubat v kampani, tak ve slevě asi proč ne, ale žádný zázrak se nekoná. Na druhou stranu pravá zábava začne asi online a pro lidi co rádi hrají ve skupině. Pokud je to váš šálek čaje, tak hra nabízí mnoho a mnoho misí, kosmetických propriet a dostatek variability na dlouhou dobu.

Saros. Odhadem 20-30 hod (vynulovala se mi statistika wtf??) Housemarque vybrousilo původní koncept (Returnal) a přišlo s pokračováním, který příběhově na Returnal nenavazuje, ale jinak je to defakto dvojka. Oproti Returnalu je Saros v mnoha ohledech lepší a dotaženější, snad až na atmosféru. Víc mi seděla ta temnější v Returnalu. Spalující žár Carcosy má ale taky co nabídnout. Oproti Returnalu je Saros ještě těžší a město + final boss mi dali pořádně zabrat. Modifikátory jsem si zakázal, ale pro hráče, kterejm už Returnal připadal tězkej, jsou modifikátory myslím fajn ústupek. Doufám, že časem přidaj mulťák. S radostí si to dám ještě jednou a s kámošem.

PALADIUS: to jsem zrovna nedavno dohral s detma - baly se dost, ale zaroven se od toho nemohly odtrhnout :) za me dobry, takovy barevny limbo

Happy Game / 2 hodiny / #dohrano

Parádní psycho! Vůbec jsem netušil, že za tím stojí Amanita Design. Šílenci :)

Pár random cvaků:

Lego Batman 3: Beyond Gotham (2014) / Steam Deck + Dock / 21 hodin / #dohrano

Tohle už bylo moc. Po jedničce, u které jsem se hodně bavil, a dvojce, ze které jsem byl trochu rozpačitý, se to vlastně dalo čekat: trojka je totiž přímým pokračováním dvojky včetně postav, ovládání, mechanik a prostě všeho. Ale toho všeho je navíc ještě víc.

Postav je tolik, že jsem některé z nich ani neznal - a to se považuju za DC znalce (sic!). Obleků se speciálními vlastnostmi je zbytečně moc; člověk pro samé přepínání ani nemá čas na staré dobré poctivé rozmlácení všeho, co je postavené z LEGO kostiček. Hlavní huby (od slova "hub", nikoli "huba" :-)) jsou tři, přitom by jako vždycky úplně stačil jen jeden. Na každém rohu čeká nějaké cameo, až to přestává být vtipné. A levely jsou sice nádherné a pestré, ale možná až zbytečně rozsáhlé a komplikované.

Takže jsem za 15 hodin dohrál hlavní příběh, během dalších pěti zjistil, že na 100 % tentokrát fakt nemám morál, a zapíchnul to na pětatřiceti (procentech, nikoli hodinách). Dost k tomu přispěl i fakt, že mi trojka oproti předchozím dvěma dílům mnohokrát spadla, a to samozřejmě v těch nejkritičtějších místech daleko, předaleko od posledního checkpointu. Dost mě to rozladilo a já nemám zapotřebí být rozladěný víc, než je u mě obvyklé :-) Takže jsem spolu s hlavními hrdiny po finálním souboji (viz první screenshot) klidně odešel směrem ke světlým zítřkům.

Trojku tímto považuju za zatím nejhorší v sérii a jsem zvědavý na Legacy of the Dark Knight. Nemáte to už někdo dohrané a na prodej? Jasně že ne, kdo kromě mě ještě dneska kupuje hry na plackách...