• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    INDIAN: Jestli se nepletu, tak MiG 29 je třeba do dneška vybavovanej elektronkama. To už je ale pro případ atomovýho konfliktu, kde elektromagnetickej puls má přece jenom výrazně silnější dopad, než jen nějakej bit flip :-)
    INDIAN
    INDIAN --- ---
    SALVATOR: V souvislosti s timhle si uvedomuju na zminku jeste ze stredni, ze ve vojensky technice jeste dlouho prezivaly elektronkovy radiostanice prave kvuli odolnosti vuci radioaktivite oproti tranzistorovym
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    V létě 1985 Robert Ballard, profesor oceánografie vyhlásil, že se svým týmem jde hledat potopený Titanik.
    Celé to ovšem byla jen zástěrka, protože byl financován námořnictvem USA aby našel potopené jaderné ponorky USS Scorpion a USS Thresher. Prof. Ballard opravdu ponorky našel. A jelikož je našel opravdu rychle, zbyl mu čas a finance, tak se vydal hledat ten Titanik a našel i ten.
    PISKVOR
    PISKVOR --- ---
    SALVATOR: Stává se, no. Za třicet let s běžnými počítači se mi to doložitelně stalo jednou: program měl pevně zabudovaný číselník hodnot, které mohl předat někam dál v rámci nějaké operace, která byla hodně daleko od nějakého uživatele - řekněme, že to bylo něco z "START, STOP, RESTART". No a jednou přišla divná chyba: "unknown operation: CTART". Dumali jsme nad tím dlouho, protože to byl totálně nedosažitelný a nesmyslný stav. No a pak jsem šel kolem ASCII tabulky...a ejhle: S a C jsou právě jeden bit od sebe! Tohle navíc byla náhoda na druhou: flipnul se bit v místě, které bylo string, a navíc takový, který se při chybě zapsal do logu - kdyby se to stalo o fous jinde, netušili bychom.

    EZECHIAS
    EZECHIAS --- ---
    SALVATOR: Me uprimne mrzelo, ze Vsauce sel cestou YT red/premium. Ale pomohlo mi to objevit jine zdroje jako prave Tom Scott.

    A coz takhle veci z “produkce” Brady Haran? Jako Objectivity, Numberphile, Sixty symbols a Periodic videos?

    Rikam si, ze bychom mohli dat podobne veci do zahlavi. Mohli bychom vzdycky nahodit hlasovani, estli je to vhodny zdroj tohoto typu faktu :]
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    MEJLA77: Jo. A taky Kurzgesagt mám rád. Dobrej obsah na rozhodně taky Vsauce, tam mi ale občas dost vadí Michael. Moc zajímavý videa má taky Tom Scott.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    jj veritasium je super :) jo a znáte Colinfurze? Ten je slušně ulítlý a taky je to takové technické až vědecké :)

    https://www.youtube.com/c/colinfurze/videos
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    INDIAN: Tady to třeba je: EZECHIAS. A vypadá to, že oni zas čerpali z něčeho, co vypadá, jako studie od Intelu někdy z toho konce 70. let.
    EZECHIAS
    EZECHIAS --- ---
    Je to par dni zpet co o tom Veritasium vydal kratky video:

    The Universe is Hostile to Computers
    https://youtu.be/AaZ_RSt0KP8
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    RAGUPKI: Má to i název (aspoň mezi astronomy). Těm zábleskům na senzorech se říká "kosmíci" :)
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    SALVATOR: To se mi stávalo, když jsem byl na stáži v Innsbrucku a pracovali jsme s citlivým spektrometrem, který reagoval na slabé toky světla. Nepamatuji si typ detektoru, ale většinou jde o zesílenou excitaci nosičů náboje v polovodiči, čehož jde samozřejmě dosáhnout různými způsoby :-) Občas tam totiž vyskočil obrovský peak a zase zmizel, což se značně lišilo od běžných zdrojů šumu. Bylo mi řečeno, že je to kosmickým zářením, které zrovna trefí ono místo v detektoru.
    INDIAN
    INDIAN --- ---
    SALVATOR: zdroj?
    ne ze bych chtel pochybovat o zminenych faktech, ale vysvetleni
    Nuly a jedničky jsou totiž vytvářený pomocí přítomnosti (nula) nebo nepřítomnosti (jednička) elektronů v konkrétním místě na polovodiči...
    mi prijde bud hodne spatne prelozeny nebo to psal nakej bejvalej redaktor Hromu
    nula nebo jednicka je dana stavem bistabilniho klopnyho obvodu tvorenyho 2 tranzistorama a tudiz tokem elektronu prvnim nebo druhym
    Bistabilní klopný obvod – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Bistabiln%C3%AD_klopn%C3%BD_obvod
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    TOXICMAN: Původně sem na to téma narazil jinde, ale přiznávám, že Veritasium má hodně dobře zpracovaný videa a hodně posloužilo za zdroj :)
    HOWKING: Jo hele, prodávám, jak sem koupil. Tý fyzice za tím celkem rozumím, ale ne dost dobře na to, abych to potvrdil/vyvrátil.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    I když si uvědomuju, že na cmos/ccd čipech se to děje - vznikne přechodný hotpixel, ale ten má hodnotu nízkou a je zaregistrován protože se umí dnes počítat skoro každý elektron, ale aby saturoval celý pixel na plno to už by musel a být zase ta cílená sprška.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    SALVATOR: Se mi nějak nezdá. Ten první případ budiž, radiace má čas a hradlo časem nabije. Ale to sčítání? To by musela být sprška spousty částic přesně směrovaná. Ona ta jednička z nuly není o pár elektronech ale kdysi o desetitisících a dnes stále ještě o stovkách.
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    SALVATOR: že ty taky koukáš na Veritasium? :)
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    V roce 1978 měl Intel problém. V jejich 16 Kb DRAM čipech (P2107C) se děla prapodivná chyba - některý bity se nepochopitelně samy od sebe měnily z 1 na 0, což vytvářelo takzvaný soft errors - "měkký chyby". Měkký proto, že při nich nedochází k žádnýmu poškození hardwaru. Konkrétně tzv. Single event upset. Ukázalo se, že původcem chyb je keramickej obal čipu. Jak se v průběhu 70. let zvyšovala poptávka, bylo potřeba zařizovat nový výroby. Jedna z nich byla postavena v Coloradu na Green river. Co ale nikomu nedošlo bylo, že nedaleko proti proudu bejvalo zařízení na zpracování uranu. Ten se dostal do řeky a z ní do materiálu na výrobu čipů. V Intelu nakonec zjistili, že stačí stopový množství uranu nebo thoria (případně obojího) a problémy jsou na světě. Nuly a jedničky jsou totiž vytvářený pomocí přítomnosti (nula) nebo nepřítomnosti (jednička) elektronů v konkrétním místě na polovodiči. Pokud alfa částice vylétající z uranu/thoria trefila to správný místo, dokázala na polovodiči vytvořit nahromadění elektronů = jednička se změnila na nulu. Ověřili si to tak, že čipy vystavovali různejm zdrojům alfa záření a počet chyb byl přímo úměrnej intenzitě alfa záření.
    No, výrobci si začali dávat daleko větší pozor na přítomnost radioaktivních materiálu v keramickejch obalech čipů a jelo se dál.

    V roce 2003 se v Belgii zkoušel novej systém elektronickejch voleb. Protože šlo o novinku, bylo potřeba si posichrovat, že bude vyloučena chyba. Volič proto nejdřív zasunul do přístroje magnetickou kartu a pak proved volbu. Ta se zaznamenala jak v počítači, tak na kartu, kterou volič odevzdal. A dobře, že udělali. Při kontrole se zjistilo, že jedna kandidátka získala víc hlasů, než kolik vůbec bylo možný. Vytáhli teda magnetický karty, hlasy přepočítali a zjistili, že kandidátce "zázračně" přibylo 4096 hlasů. Ok, co se ale stalo? Následovaly testy, debugging hlasovacího softwaru, na nic se nepřišlo. Žádný bugy. Začali testovat hardware inkriminovaný hlasovací stanice. Taky nic, chybu se nepodařilo reprodukovat. Testerova noční můra.
    Pak to někomu docvaklo - ten rozdíl 4096 je 212, což odpovídá změně na 13. bitu někde v paměti, kde se sčítaly hlasy pro belgickou političku. Takže stejnej druh chyby, jako měl Intel, jen přesně opačnej. Ok, ale jak se to mohlo stát? Výrobci čipů si přece už od konce 70. let dávaj pozor.

    Celej vtip je v tom, že stejný schopnosti, jako alfa částice z uranu, má kosmický záření. Jde hlavně o protony, jádra hélia a elektrony, z nichž většina pochází z explodujících hvězd - supernov. Respektive nejde o kosmický záření jako takový. Částice s vysokou energií totiž při průletu atmosférou narážej na molekuly vzduchu a rozbíjej je na atomární a subatomární částice, který letěj dál, narážej na další částice... Výsledkem je domino efekt, nebo řetezová reakce a jedna částice kosmickýho záření má proto výrazně větší šanci trefit se, než kdyby na to byla sama. A jedna částice z takový kaskády zřejmě trefila belgickou hlasovací stanici. Ale samozřejmě nejde o jedinou událost. Cosmický záření je všude kolem nás, jak jde vidět na experimentu s mlžnou komorou. Je tak zdokumentovaná spousta případů, kdy se tohle stane a například v Los Alamos se jim to dělo běžně. Čím je totiž nadmořská výška větší, tím je silnější intenzita kosmickýho záření. U jejich superpočítače maj proto nainstalovaný detektory alfa částic a nastavený častý autosavy. Nejnebezpečnější událost asi byla let Quantas ze Singapuru. Díky měkký chybě vyvolaný kosmickým zářením si palubní počítač splet výšku s náklonem letadla a začal to zuřivě korigovat. Výsledkem naštěstí bylo jen pár rozbitejch hlav, protože piloti stihli včas nouzově přistát.

    Tak až vás zase váš počítat poctí modrou obrazovkou smrti, neproklínejte hned Billa Gatese a nenadávejte na Mrkvosoft. Dost možná šlo o zatoulanej proton z nějaký dávno zaniklý hvězdy z galaxie far far away. Bohužel, jak roste hustota čipů, budou se tyhle chyby pravděpodobně objevovat čím dál častějc. Intel dokonce odhaduje, že právě tohle může bejt silnej omezující faktor a svým způsobem "vada" designu.

    #fakt #informatika #astrofyzika
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    MEJLA77: The biosatellite was recovered near Amankaragaj, in Kazakhstan, Soviet Union, on 15 December 1975 after 19.5 days. - tohle nebyl žádnej Voyager, to se poslalo samo zpět na Zemi po necelých 3 týdnech :-) Soudruzi na rozdíl od Amíků propásli historickou příležitost zvěčnit se vysláním mezihvězdné mise.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    OMNIHASH: ta představa, že mi někam po pár milionech let putování vesmírem dorazí zkažené rybičky... no být ten emzák, co mu to přistálo na zahradě, tak se pěkně namíchnu a pošlu taky něco smradlavého na Zemi :D
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam