TANKIE_: a pak je mezi kytaristy věc, které se říká Brown Sound, ale jde o něco úplně jiného
Developing the Brown Sound - Roland Australia
https://rolandcorp.com.au/blog/developing-the-brown-sound

Neco malo o nem treba zde, kdyby nekdo neznal.
Legenda o hnědé notě: Existuje zvuk, kvůli kterému ztratíme kontrolu nad střevy? - Lifee.cz
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/legenda-o-hnede-note-existuje-zvuk-kvuli-kteremu-ztratime-kontrolu-nad-strevy_275627.html

MATEEJ: u toho se mi okamžitě vybavil hnědej tón 8)

SALVATOR: Předpokládám, že u většiny varhanních skladeb existuje doporučená "instrumentace", ale primárně záleží na varhaníkovi, který tu skladbu provádí, jaké rejstříky použije (konec konců každé varhany jsou vybavené jinak).

Na každém manuálu je několik rejstříků, což platí i o pedálovém "manuálu", a dost často se nepoužívá jen jeden z nich, ale nějaká jejich kombinace, což asi platí i o těch čtyřiašedesátkách. Samotné podle mě nedávají z hudebního hlediska smysl. :-)

Čtyřiašedesátka. Že existuje, vím už asi 30 let. Chtěl jsem ji vidět, tak jsem ji v průběhu let zkoušel vygooglit, ale marně. Včera jsem to zkusil znovu, a nejen že jsem ji našel, ale dokonce i slyšel!!!

Varhanní rejstříky nejčastěji nesou označení 1, 2, 4, 8, 16 a někdy i 32 stop. To říká, jak velká je píšťala, která hraje nejnižší tón příslušného rejstříku. Nejnižší C (to nejvíc vlevo na manuálu, tedy klaviatuře), rejstříku flétna 8' měří 8 stop, píšťala každého dalšího tónu je o něco menší. Nejnižší C rejstříku principál 16' zní o oktávu níž než u flétny 8' a měří 16 stop, atd.

32stopové rejstříky mají jen velké varhanní stroje. A na celém světě jsou jen dvoje varhany, které mají i 64stopový rejstřík, tj. píšťalu, která měří 19,5 metru. Jedny jsou v obchodním domě Wanamaker ve Filadelfii (pro který původně nevznikly, ale jeho majitel je koupil, když byly k mání) a druhé jsou v Sydney Town Hall.

Tyhle gigantické píšťaly vydávají tak hluboký tón, že už to vlastně skoro není ani tón, spíš vibrace. Tady je k slyšení sydneyský Contra Trombone 64', napřed samotný, pak spolu se všemi pedálovými rejstříky dohromady.

The English Organ - Sydney Town Hall Demo
https://youtu.be/wwmcIesEkQ0?t=393


A v tomhle videu je čtyřiašedesátka vidět i slyšet přímo uvnitř skříně. Hned na začátku je záznam z místa, kde je "jazýček" té píšťaly.

Boardwalk Hall- The 64' Diaphone
https://youtu.be/vAj0mMWHzxc?t=12


Autor pak stoupá skříní vzhůru asi před 4 patra, přes která se táhnou píšťaly rejstříku Diaphone 64'.

V závěru videa si můžete poslechnout i zvuk nahraný u ústí píšťaly. Posledních pár metrů píšťaly je otočeno o 90 stupňů, možná z akustických, možná z prostorových důvodů, možná z obou. Ústí je překryté kusem igelitu pro vizuální efekt, ten tam normálně není.

Boardwalk Hall- The 64' Diaphone
https://youtu.be/vAj0mMWHzxc?t=457

SALVATOR: Česky je to tuším "trysková injekce." Z jet injectorů taky vychází "hyposprej" ve Star Treku. Perlička je, že slovo hyposprej se používalo nějakou dobu i pro reálné jet injectory (dá se najít i ve starých vědeckých článcích), a to ještě dřív, než se použilo ve Star Treku... kam se hypospreje dostaly hlavně proto, že pravidla pro vysílání nedovolovala použití normálních injekcí k podání medikace.

Existuje injekční metoda aplikace léčiv nebo vakcíny, kde není potřeba jehla. Nepodařilo se mi zjistit, jestli to má českej název, anglicky je to jet injector a funguje to tak, že se látka v úzkým paprsku pod vysokým tlakem prostě napere pod kůži. Hloubka pravděpodobně závisí na tlaku, mělo by to jít i až do svalu. Teď už se to nepoužívá, je tam riziko kontaminace. Proud se totiž může odrazit od tkáně a stříknout zpátky do trysky. Používalo se to hlavně při masivních očkovacích kampaních, třeba když se roce 1976 v USA rozšířila prasečí chřipka a bylo potřeba v krátkým čase očkovat velký množství lidí.

Lehké nafukovací čluny nejsou úplně moderní vymoženost. Už v polovině 19. století se na scéně objevil Halkettův člun - nafukovačka z pogumované látky, která se dala po vyfouknutí nosit jako nepromokavý plášť. Patřilo k ní i pádlo, které se dalo používat také jako hůl pro chůzi v obtížném terénu, a plachta, která byla vlastně deštník.
Různí polárníci, který Halkettův člun testovali, ho vesměs velmi chválili, ale Royal Navy neprojevila zájem a komerčně to také nebyl žádný velký úspěch, takže se o něm dneska příliš neví...

Tak jsem zjistil, ze skunk smrdi po marihuane. A uz chapu, proc se skunku rika skunk...

tady je i rozpis, co stanice WWV vysílá vždy každou hodinu (plus její ségra WWVH na Havaji)
WWV (radio station) - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/WWV_(radio_station)

Od roku 1936 jste si mohli v USA každou hodinu naladit svůj hudební nástroj podle rádia WWV, protože stanice vysílala komorní ´A´ (440 Hz) právě každou hodinu jen za tímto účelem. Nenašel jsem nikde, jestli něco podobného fungovalo i u nás. Btw - zvuk, který se pouštěl k monoskopům v televizi byl 1kHz (teď jsem si stáhl dvě videa monoskopů z youtube změřil to :)

---

The US time and frequency station WWV broadcasts a 440 Hz signal at two minutes past every hour, with WWVH broadcasting the same tone at the first minute past every hour. This was added in 1936 to aid orchestras in tuning their instruments.[

The 440 Hz tone (A above middle C) was added to the broadcast in August 1936, at the request of several music organizations.

History of Radio Station WWV | NIST
https://www.nist.gov/pml/time-and-frequency-division/time-distribution/radio-station-wwv/history-radio-station-wwv

A440 (pitch standard) - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/A440_(pitch_standard)

Trofej pro vítěze jihokorejské baseballové ligy je obří meč.

NELLAS: chudak cimrman :)

SALVATOR: bez prudy, mně skutečně tvůj post neimplikuje "taneční klub + popcorn". Ať ho čtu odpředu či odzadu :3
Na tvůj popis mně jednoznačně napadl Kraftwerk, kde jsou ty lidi opravdu zmatení :)

HEJSEK23: Implikovaná. Celou dobu tady byla řeč o jedný konkrétní písničce od konkrétního tvůrce. Asi bylo míň zjevný, než sem myslel, že navazuju na debatu a mám pořád na mysli Popcorn.

bohužel se mi nedaří najít video jinde než na LinkedInu, ale je fakt zajímavé - jak mozek vnímá tělo a jak bolest je do určité míry hlavně subjektivní pocit bolesti, nikoli tělesný vjem bolesti:

Steve Nouri on LinkedIn: #innovation #science #artificialintelligence | 2696 comments
https://www.linkedin.com/posts/stevenouri_innovation-science-artificialintelligence-activity-6911896680866988032-L6c0?

(z vlastní zkušenosti potvrzuju - při třetím porodu mi doktoři tak dlouho tvrdili, že ještě nerodím, až mě to vlastně zas až tak moc nebolelo, a bolet doopravdy to začalo, až když připustili, že teda vlastně asi honem na sál s nohama křížem, aby dítě nepřišlo na světě na chodbě :-)