• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    STARE_CASY: Muži u nás dost umírali během první světové války, ale v druhé světové válce jsme v podstatě nebojovali, takže není moc důvod k úbytku mužů ve vojenském věku.
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    https://twitter.com/waitbutwhy/status/1636095952887881732?s=20
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    SULTHAN: můžeš kouknout na statistiky, konkrétně Podíl obyvatel ve věkové skupině 0–14 a 65+ v letech 1947–2021 06.06.2022 (kód: 130070-22)

    Obyvatelstvo - roční časové řady | ČSÚ
    https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu


    A ovlivnění válkou tam pochopitelně bude, ale spíše ve prospěch mírně vyššího podílu starších osob, protože ve válce bohužel umírají hlavně lidé produktivního věku, především pak muži. Děti a staří jsou vesměs "druhotné ztráty" z důvodu nedostatku potravin, šíření nemocí apod. Je to vidět na většině grafů poválečné věkové struktury obyvatel, kde se dělají zuby a hlavně rozdíly mezi muži a ženami.

    Např.



    legenda: 1. nižší úroveň úmrtnosti žen a jejich výraznou převahu u starších věkových ročníků; 2. nižší úroveň porodnosti v době 1. svět. války; 3. snížení počtu narozených v době svět. hosp. krize; 4. zvýšení úrovně porodnosti po 2. svět. válce; 5. pokles počtu narozených na přelomu 50. a 60. l. (přijetí potratového zákona, nástup slabších populačních ročníků z l. 1935–1938); 6. snížení počtu narozených v l. 1966–1968, 7. následnou natalitní vlnu jako kompenzaci předcházející nízké úrovně i jako důsledek přijatých propopulačních opatření v 70. l.
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    STARE_CASY: Jenom bych chtěl říct, že ten podíl starších v populaci v roce 1947 byl velmi pravděpodobně dost ovlivněn druhou světovou válkou.

    Mimochodem, každých 10 let provádělo sčítání lidu, ale bohužel výsledky nejsou rozumně vyhledatelné online. Pokud jsou někde zmiňovány, tak typicky se zmiňuje jen rozdělení dle národností, což se taky historicky nejvíce řešilo.
    Například v roce 1921 se k německé národnosti v ČSR přihlásilo 30 % (cca 3 milióny občanů). K československé národnosti 67,7 %.
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    STARE_CASY: Sociální v tomto výpočtu činí v 31300 Kč z těch 44800 Kč.

    ERRTU
    ERRTU --- ---
    STARE_CASY: "Dokáže si vůbec někdo představit, že bychom dnes měli ten Bismarckův systém, ve kterém by při dnešním věku dožití byl odchod do důchodu někdy v 85 letech?"... no to vzhledem ke stavu naseho rozpoctu, bohuzel uplne jasne a ve 3d...
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    MEJLA77:
    Takhle to sdílím - lehce poupravené...

    K té současné diskuzi o důchodech by se hodilo trochu historie:

    Starobní důchod financovaný průběžným systémem zavedl poprvé německý kancléř Otto von Bismarck. Bylo to roku 1889 a týkalo se to pouze státních zaměstnanců.

    Výslužné (jak se tehdy starobnímu důchodu říkalo) se za Bismarcka týkalo zaměstnanců, kteří ve státní službě dosáhli věku 70 let. Rakousko-Uherské císařství se tímto modelem inspirovalo a v roce 1903 se starobní důchod pro státní zaměstnance dostal i sem. Tento sociální systém zajišťoval také vdovský a sirotčí důchod a státní zaměstnanci a učitelé na něj přispívali 3 % svého platu. Stejný systém převzalo také prvorepublikové Československo a v roce 1926 uzákonilo starobní důchod pro státní zaměstnance a dělnictvo. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 65 let.

    Zajímavé na tom je, že v roce 1926 byla střední délka života u mužů 52,7 let a 56 let u žen. Tohle číslo je pochopitelně zkreslené vysokou dětskou úmrtností a konkrétní data o věkové struktuře obyvatel z té doby se nepovedlo najít, ale pro rok 1947 (nejstarší nalezený údaj), kdy už byla střední délka života 60 let u mužů a 65 let u žen, činil podíl lidí starších 65 let v populaci 8 % (pro srovnání - nyní to je už přes 20 % populace a střední délka života 76, resp. 82 let).

    Každopádně se starobního důchodu většina zaměstnanců nedožila ještě dlouho po válce. V roce 1948 došlo na snížení věku na 55 let, ale byla to možnost jen pro horníky pracující alespoň 25 let pod zemí. Pro vybrané profese a doby pojištění pak 60 let, pro zbytek nadále 65 let. Až v roce 1964 byl věk odchodu do důchodu pro muže 60 let (opět s výjimkou horníků, kteří mohli odejít do důchodu dříve) a poprvé byl snížen věk pro odchod do důchodu ženám. Tehdy konečně už také začalo být běžné se důchodu opravdu dožít pro většinu populace a to dokonce ve stále ještě relativně aktivním věku.

    Od té doby se věk odchodu do důchodu neměnil až do roku 2010, přestože doba dožití setrvale roste a současně klesá podíl aktivně pracujících v poměru k lidem v důchodovém věku. Také už se neplatí 3 % ze mzdy jako v roce 1903, ale o sto let později to bylo 28 % (kolik to je dnes se mi hledat už nechce).

    Dokážete si někdo představit, že bychom dnes měli ten Bismarckův systém, ve kterém by při dnešním věku dožití byl odchod do důchodu někdy v 85 letech a důchod by byl jen pro státní zaměstnance?
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    STARE_CASY: půjčuji si s malými úpravami a sdílím dál... v souvislosti se současným stavem politického pozdvižení kvůli menšímu zvýšení důchodů mi to přijde jako vhodný argument do diskuzí...
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    Že starobní důchod financovaný průběžným systémem zavedl poprvé německý kancléř Otto von Bismarck je asi všeobecně známé. Bylo to roku 1889 a týkalo se to pouze státních zaměstnanců.

    Měl jsem v povědomí, že věk pro odchod do důchodu byl tehdy nastaven tak, že se ho reálně dožil jen málokterý zaměstnanec, ale jaké přesné podmínky tehdy byly, jsem si teď hledal a je to šílené.

    Výslužné (jak se tehdy starobnímu důchodu říkalo) se za Bismarcka týkalo zaměstnanců, kteří ve státní službě dosáhli věku 70 let. Rakousko-Uherské císařství se tímto modelem inspirovalo a v roce 1903 se starobní důchod pro státní zaměstnance dostal i sem. Tento sociální systém zajišťoval také vdovský a sirotčí důchod a státní zaměstnanci a učitelé na něj přispívali 3 % svého platu. Stejný systém převzalo také prvorepublikové Československo a v roce 1926 uzákonilo starobní důchod pro státní zaměstnance a dělnictvo. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 65 let.

    Šílené na tom je, že v roce 1926 byla střední délka života u mužů 52,7 let a 56 let u žen. Tohle číslo je pochopitelně zkreslené vysokou dětskou úmrtností a konkrétní data o věkové struktuře obyvatel se mi z té doby nepovedlo najít, ale pro rok 1947 (nejstarší nalezený údaj), kdy už byla střední délka života 60 let u mužů a 65 let u žen, činil podíl lidí starších 65 let v populaci 8 % (pro srovnání - nyní to je už přes 20 % populace a střední délka života 76, resp. 82 let).

    Každopádně se starobního důchodu většina zaměstnanců nedožila ještě dlouho po válce. V roce 1948 došlo na snížení věku na 55 let, ale byla to možnost jen pro horníky pracující alespoň 25 let pod zemí. Pro vybrané profese a doby pojištění pak 60 let, pro zbytek nadále 65 let. Až v roce 1964 byl věk odchodu do důchodu pro muže 60 let (opět s výjimkou horníků, kteří mohli odejít do důchodu dříve) a poprvé byl snížen věk pro odchod do důchodu ženám. Tehdy konečně už také začalo být běžné se důchodu opravdu dožít pro většinu populace a to dokonce ve stále ještě relativně aktivním věku.

    Od té doby se věk odchodu do důchodu neměnil až do roku 2010, přestože doba dožití setrvale roste a současně klesá podíl aktivně pracujících v poměru k lidem v důchodovém věku. Také už se neplatí 3 % ze mzdy jako v roce 1903, ale o sto let později to bylo 28 % (kolik to je dnes se mi hledat už nechce).

    Dokáže si vůbec někdo představit, že bychom dnes měli ten Bismarckův systém, ve kterém by při dnešním věku dožití byl odchod do důchodu někdy v 85 letech?
    SITH
    SITH --- ---
    Na Venuši byl poprvé pozorován aktivní vulkán

    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    Když si vezmete balíček 52 karet a dobře je zamícháte, budete mít v ruce pořadí karet, které téměř jistě ještě nikdo nikdy neměl a už ani nikdy mít nebude.
    Počet možných kombinací je totiž 52! (52 faktoriál)...
    Vyčísleno: 80658175170943878571660636856403766975289505440883277824000000000000 možných kombinací
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    Dr. Silverstein himself named it "Apollo" after one of the most versatile of the Greek gods. Dr. Silverstein recalls he chose the name after perusing a book of mythology at home one evening, early in 1960. He thought that the image of "Apollo riding his chariot across the Sun was appropriate to the grand scale of the proposed program."

    NASA - 1969 Apollo 11 News Release
    https://www.nasa.gov/centers/glenn/about/history/apollo_press_release.html

    (ze zdroju na wikipedii)
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    ale program Apollo ne. to jsem hledal a nedohledal a to jsem mínil tím svým tvrzením o nedohledatelnosti
    ATOMIKS
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    OTAVA: to ano, dokonce to byl natolik významný aviatik i voják, že po něm pojmenovali letiště
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    Apollo Soucek... - Flying Rabbit + Vintage Aviation Cartoons | Facebook
    https://www.facebook.com/107963892562944/posts/1136421069717216/

    Vazne jsi si nedal ani praci s napsanim jeho jemna do google ?
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    ATOMIKS: opravdu si chces kazit dobrou historku pravdou?
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    OTAVA: "zvláštní" je, že mimo české weby se to nedá vůbec dohledat
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    Čech, kterého u nás téměř nikdo nezná, ale v USA mu postavili pomník na věky | ARMYWEB.cz
    https://www.armyweb.cz/clanek/cech-ktereho-u-nas-temer-nikdo-nezna-ale-v-usa-mu-postavili-pomnik-na-veky
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam