Jedová chýše, ve které se scházívala pražská galerka, zloději, pasáci a lehké holky, se nacházela na pražském Větrově, na rohu ulic Apolinářská a Viničná. Už od 14. století patřilo okolí svatého Apolináře a nedaleká osada Rybník k místům, kterým se lidé v noci raději obloukem vyhýbali. Hospoda snad byla jedna z nejstarších, která ze středověku přežila až do dvacátého století. Údajně se zde občas zastavil král Václav IV., když se jel se svými kumpány povyrazit na svůj hrádek do Kunratic, neboť to měl z Pražského Hradu při cestě. Pověst hovoří, že i název hospody povstal z jeho návštěvy, kdy ve dvou hostech poznal nájemné vrahy, kteří se ho pokusili kdysi otrávit. Ztrestal je na místě. Poručil katovi, který ho na toulkách doprovázel, aby namíchal jed do jejich truňků. Oba traviči tak namístě jedem pošli. A od těch dob se zde říkalo v Jedové chýši. (csfd)