• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    WOW!!!! Sabina se opravdu nasrala! 😮 (a má pravdu)
    This is why physics is dying
    https://www.youtube.com/watch?v=cBIvSGLkwJY
    HNILOB
    HNILOB --- ---
    Scienceworld | Lidé přednostně umírají na své narozeniny
    https://www.scienceworld.cz/clovek/lide-prednostne-umiraji-na-sve-narozeniny-6907/

    Sledování úmrtnosti 2,5 milionů lidí během posledních 40 let ukázalo, že na své narozeniny zemřeme s větší pravděpodobností než jakýkoliv jiný den v roce.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    HOWKING: Tak dokonce už i helium došlo, tak to ten tlak v jádru bude ještě o pár řádů výše :)
    PISKVOR
    PISKVOR --- ---
    IORETH: Což taky záleží na salinitě, páč lidské tělo je víceméně slané jako průměrné moře ("lidi jsou ryby, co si vzali moře s sebou na souš"). V Mrtvém moři se neponoříš - a když jo, tak si budeš přát, aby se to nestalo;) ale třeba i v Rudém moři tě to bude nadnášet víc.
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    a když jdeš dolů a uděláš bublinu jako velryba?
    imho reaktivní pohon a něco k tomu
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    Průměrné hodnoty plicní vitální kapacity se pohybují okolo 4 litrů. Trénovaný člověk dosahuje 5 až 7 litrů. Zvýšení vitální kapacity plic můžete dosáhnout pěstováním vytrvalostních sportů. Nejvyšší vitální kapacitu plic mají obvykle plavci a potápěči.
    IORETH
    IORETH --- ---
    HRAFNAIN: Když se nadechneš, jsi o trošku lehčí než voda, když vydechneš, jdeš dolů. Procento tuku v těle s tím dokáže trochu zahýbat.
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    E2E4: ale co když mám zlaté zuby, žlutý řetěz a těžkou hlavu?
    jo a masivní piercingy

    odpovím si sám
    půjdu kolmo ke dnu s pocitem bohatýrství

    sry za OT, smažu se na kompu
    E2E4
    E2E4 --- ---
    HRAFNAIN: to ne, to bys nemohl plavat a šel ke dnu, reálně to něco jako voda.
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    Země je hustá.

    Já vím, zjištění žáka třetí třídy po páteční kalbě

    Ale stejně je to hustý: )

    p.s. jaká je průměrná hustota průměrného člověka?
    1.23? odhaduju
    NOIZER
    NOIZER --- ---
    ABAP: takze zeme je nejhustejsi teleso ve slunecni soustave, cool!:)
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Skeptický odhad je v příštích 50000 letech, otimistický v příštích 5000 letech. Nevíme, který rok, ale víme přesně který den. Bude to 20 června. (to je Slunce nejblíže, abychom z té podívané jako lidstvo téměř nic neměli :D - zákon schválnosti :D)
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    GUMBA: Jen malá nerdská poznámka - Betelgeuse už pálí na kyslík. (proto se tak každou chvíli těšíme - je to na spadnutí - každý další interval prvků je výrazně rychlejší jak předchozí - už zbývá jen křemík a železo.)
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    ABAP: Pro představu je to velmi dobré, jen dvě malé nerdské poznámky: hustota je v těchto případech trošku zavádějící pojem, podobně jako průměr jakékoliv jiné intenzivní veličiny v případech, kdy je ta veličina rozdělena velmi nerovnoměrně. Protože malé planety, velké plynné planety, a hvězdy mají hodně se lišící distribuci hmoty - u všech je to samozřejmě nerovnoměrné, u hvězd ale výrazněji. Jádro u hvězd má mnohem extrémnější (vůči povrchu) hodnoty prakticky všeho oproti třeba planetám podobným Zemi. (V tomto smyslu je ohraná klasika, z novin dobře známý zavádějící pojem "průměrný plat" vs. "medián platů".) Ale i když zůstaneme u těch hvězd, tak jakou asi výpovědní hodnotu by mělo třeba udávat průměrnou teplotu nebo průměrný tlak. Třeba dobře známý rudý veleobr Betelgeuse má (průměrnou) hustotu ještě asi o 2 řády menší než Slunce, ty okrajové části jeho atmosféry jsou mnohem řidší než vzduch, ale asi nikdo nepochybuje o tom, že hustota v jeho jádře je mnohem vyšší (vzhledem k tomu, že už pálí helium, tak tak hustota jeho jádra je dokonce mnohem vyšší než v jádře Slunce). A tím se dostávám ke druhé poznámce, u planet a u hvězd se leckdy dost obtížně (a tudíž i dost odlišně) definuje jejich povrch (a tím pádem objem a hustota). U některých obravdu velkých hvězd jako Betelgeuse už tak prostě není dobře definovatelná hranice jejich povrchu. U planety typu Země asi není problém, je to jen šutr a celková hmotnost atmosféry je zanedbatelná. U velkých planet už se ten povrch hledá hůře, ale stále je to ještě vidět. U Slunce povrch od okolí taky ještě odlišíme i v optické oblasti a asi panuje konsenzus na tom, že třeba koronu už do objemu Slunce nezapočítáváme, i když je to vlastně taky armosféra a u planet jsme ji zahrnovali. No a u veleobrů ty okrajové části už jsou taková skoro-mlhovina, a není tam často nějaký pěkně viditelný přechod mezi atmosférou té hvězdy a okolím....
    ABAP
    ABAP --- ---
    Hustoty pro srovnání:
    Slunce 1,41 g/cm³
    Merkur 5,43 g/cm³
    Venuše 5,24 g/cm³
    Země 5,51 g/cm³
    Měsíc 3,34 g/cm³
    Mars 3,93 g/cm³
    Jupiter 1,33 g/cm³
    Saturn 0,687 g/cm³
    Uran 1,27 g/cm³
    Neptun 1,64 g/cm³
    Pluto 1,88 g/cm³

    Voda 1 g/cm³
    Hliník 2,7 g/cm³
    AKAMAFERA
    AKAMAFERA --- ---
    NELLAS: Já teda taky vehementně googlila a přišlo mi, že na tom spíš něco bude…ale tak jejich očima nevidíme. Já si tu představu uchovám :)

    https://journals.biologists.com/jeb/article/219/18/2790/15420/Photoreception-and-vision-in-the-ultraviolet
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    AKAMAFERA: Když jsem to googlila, tak prý to kočky ani jiná zvířata vidět neumí. A pod UV se to prý taky nezobrazuje. Tak nevím.
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    LORD_DE_SEIS: tak co mateš takle v půl desátý?? :-D
    a mažu se. nejsem zajímavý centrální fakt )
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam