Newton a optika, to mi připomíná… znáte Jana Marka Marciho z Kronlandu? Zajímavá postava české renesance.
Nebýt přednášek (a knih) doc. Ivana Štolla, asi bych o něm nevěděl.

Jan Marcus Marci – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Marcus_Marci

34/72 Jan Marek Marci z Kronlandu - Dvaasedmdesát jmen české historie | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200034/

Jan Marek Marci: První český fyzik - Ivan Štoll | Databáze knih
https://www.databazeknih.cz/knihy/jan-marek-marci-prvni-cesky-fyzik-355435

HOWKING: Většina lidí má Newtona spojeného s gravitačním zákonem, studenti přírodovědných a technických oborů pak navíc s diferenciálním a integrálním počtem a disperzí světla. Jenomže se celkem málo ví^*), že drtivou většinu kariéry zasvětil alchymii a teologii, což pro něj byly daleko větší priority než nějaká matematika nebo fyzika (ta teda ještě neexistovala, takže tehdy spíše mechanika a optika). Zcela zásadní a dnes polozapomenutá je jeho skoro třicet let trvající hodnost vrchního královského mincíře, ve které se významně přičinil o standardizaci mincí a postupů vedoucím k omezení padělání. (V době nástupu do mincovny se odhadovalo, že až 20 % všech mincí jsou padělky.) V té době totiž byl poměrně velký rozptyl hmotností mincí, mnozí bankéři nebo jiní vykukové toho zneužívali a těžké mince stahovali z oběhu, obrušovali (clipping) či jinak upravovali, a tím se obohacovali. V jednom období totiž v Anglii bylo samotné stříbro dražší než nominální hodnota stříbrných mincí. Newton vlastně použitím (velmi raných) statistických metod ušetřil královské pokladně nemalé prostředky (odhaduje se vyšší desítky tisíc tehdejších liber, dnes by to bylo asi 10 milionů liber). Během působení v mincovně také mimochodem dostal pěknou řádku padělatelů na šibenici :)

^*)Skoro nic z toho za života nepublikoval, něco dokonce sám zničil nebo se nedochovalo, takže je to pochopitelné.

HOWKING: Je mi ctí, že coby ilustrační foto slouží zrovna můj koláč.

HOWKING: takže ta historka o jablku vlastě nepopisuje ten gravitační zákon jako takový, ale to, že to celé už bylo na spadnutí? Weird flex but ok :D

PALEONTOLOG: No tak Jeho fyzikální zákony jsou v podstatě triviální a byly na spadnutí, za chvíli by je formuloval někdo jiný. On byl ale hlavně brutální matematik. Je ironií osudu, že se to neví.

Je to 7 let co umřel Hawking.
Umřít na Pi den, den narozenin Einsteina, ve věku Einsteina to je trefa.

BONEMINA: med byl v miulosti hojne vyuzivany jako knzervacni prostredek a v medicine se verilo v jeho vseobecne lecive ucinky uz za casu stareho egypta. (opravenene)

pridavani cukru do medu snizuje jeho trvanlivost, konzervacni ucinky co vadi u jidla min.
ale v pripade leku poskytovanych svrchne pridany curk spusobuje presny opak toho co chces misto desinfekce rany prestres vsem moznym chorobam cerveny koberec k kralovskej hostine

SULTHAN: Čím dál od jihu, tím dražší, každý přístav, každý most atd. znamenal celní přirážku.
V kastilském zákoníku Siete Partidas (taky 13.století) mě ale dost překvapil postih pro lékárníky, kteří pančují med cukrem. Čekala bych to v tuhle dobu naopak i v Kastilii.
Ale v Kastilii měli ledacos ujeté. Ve zmiňovaném zákoníku byly řešené i postupy, když člověku uteče ochočená zebra.

BONEMINA: Koukám, je to trochu složitější, protože se dovoz zřejmě postupně zvětšoval. V 12. století se třtina začala pěstovat u Benátek, v 13. století první zmínka o cukru v Anglii. Stále prý ale šlo o velmi drahé koření.

SULTHAN: Tak ono těžko říct, kdy se dostal. Dochovaných kuchařských knih z křesťanské Evropy před 14. stoletím je málo, vybavuju si jen něco málo z Francie a Itálie.
Ale cukr znala a používala už Hildegarda z Bingenu, což je 12. století. Má recept na kořeněné koláčky proti trudné mysli. Je v tom cukr, máslo, mandle a koření, takže to nemůže nefungovat :)

BONEMINA: Zajímavé. Překvapilo mě, že už v té době uměli rafinovat třtinový cukr.
Tak kdyby to někoho zajímalo, tak třtinový cukr se kolem 4. století naučili rafinovat Indové, od nich to převzali Arabové a rozšířili to dál - ale mimo muslimská území se to nešířilo. Do křesťanské Evropy se třtinový cukr dostal až kolem 13-14. století.

A cukrová řepa se pro výrobu začala používat až na začátku 19. století kvůli Napoleonovým námořním blokádám.

BONEMINA: Houby Salko až za Americké občanské války, on ho klidně mohl mlsat i Karel IV., když byl marod.

Chceš-li dělat mléko z vařených mandlí, vezmi mísu loupaných mandlí a rozdrť je a pak vezmi stejné množství vody. Proceď je přes dobré plátno, silně, až už nevyždímeš ani kapku. Dej to vařit do hrnce a dej tam bílý cukr (třtinový, ale hodně rafinovaný, dle dnešních měřítek maximálěn demerara). Mělo by se to vařit, až je to docela husté.
A když to chceš podávat zdravému člověku, můžeš tam přidat sůl a celé zázvorové koření. (Mělo se za to, že sůl a zázvor nemocným škodí.)

Katalánská kuchařská kniha LLibre de Sent Soví, vydaná v roce 1324

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Lyska černá je vodní pták s nápadnou lysinkou na hlavě, který hnízdí i v České republice. Právě jejich hnízda teď zaujala vědce.

Zjistili totiž, že lysky využívají pro stavbu hnízd hlavně lidské odpady. A data trvanlivosti na nich se dají používat jako ukazatele „antropocénu“ – období v historii Země, které se vyznačuje rozsáhlým dopadem lidské činnosti na přírodu.

V minulosti lysky používaly pro svá hnízda rostlinnou hmotu, která se rychle rozkládá; proto se jen výjimečně do svých hnízd vracely a na každou sezonu si stavěly nová. Jenže když lysky pronikly do měst, respektive, když města pronikla do biotopů lysek, narazili tito ptáci na trvanlivější materiál – plast.

Výzkum probíhal v Holandsku, kde tito ptáci hnízdí ve velkých počtech kolem kanálů, ale stejný jev je k vidění i u českých lysek. Plast se rozkládá v přírodě tak dlouho, že se z pohledu života lysky dá označit za věčný. Ptáci ho vrství na sebe a každý rok tak přibude nová vrstva čerstvého odpadu. Vědci teď tyto plastové „letokruhy“ prostudovali a v odborném časopise Ecology popsali, že z nich dokáží velmi přesně určit, kdy byla hnízda postavená, jak intenzivně se využívají a co se v nich děje.

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/plastove-letokruhy-na-ptacich-hnizdech-vedci-vyuzivaji-pro-datovani-358942?

SALAMAN: Jo, enantiomery. Škoda, že jiný nejsou tak neškodný, jako tohle. Třeba Thalidomid. Jeden enantiomer je sedativum, druhej způsobuje tělesný vady nenarozenejch plodů. A navíc nepomáhá je oddělit, protože enantiomery Thalidomidu maj schopnost izomerii měnit a z toho hodnýho se v organismu stává ten špatnej.

Carvone, též karvon nebo 2-methyl-5-(prop-1-en-2-yl)cyklohex-2-en-1-on, je organická sloučenina řadící se do skupiny terpenů. Přirozeně se vyskytuje v mnoha esenciálních olejích, ale i například v oleji ze semen kmínu, máty či kopru. Rozdíl mezi aromatem kmínu a máty je způsoben pouze tím, že jsou molekuly zrcadlově obrácené.