MARTA_KLOFACOVA: mi přijde celej ten koncept šiboletů, zvlášť v oblastech s vícejazyčným osídlením a ideálně bez formální vzdělanosti (kde by se kodifikovala nějaká "univerzální správná výslovnost"), docela... no, trochu pochybuju, že se to používalo víc než anekdoticky. Něco jako ten vtip se zajícem a kšiltovkou.

TRISSIE: Je to možný, to jsem dohledala narychlo v jednom článku a už si nepamatuju, jak nám to vykládal ten vyučující. Já jsem přes různé variety Romštiny, toto není můj rybníček ...

TRISSIE: h-g ukrajinština-ruština, samozřejmě.

MARTA_KLOFACOVA: jako... mluvím francouzsky, španělsky a základy haitské kreolštiny a ten rozdíl ve výslovnosti není zas až tak výrazný (ne tak moc, jako třeba h-g v ruštině), aby se podle toho dalo opravdu orientovat...
a souhlasí se mnou i anglická verze wiki:
According to the stories, if the accused could not pronounce the word to the interrogators' satisfaction, they were deemed to be Haitians and killed. However, most scholars believe this aspect of the massacre to be mythical.

SALVATOR: Ti Haiťani nedokázali vyslovit "r" ... takže teoreticky možná vraždili i ráčkující dominikánce apod...

SALVATOR: smrtelny :)

MARTA_KLOFACOVA: tzv. Shibboleth (dle timto ucelem prvne pouziteho slova), na wiki je seznam ruznych udalosti pri kterych to bylo pouzito:

List of shibboleths - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_shibboleths

Na důkaz, že lingvistika není nuda, nám docent na přednášce vykládal o "Petrželovém masakru" a dle filtru tady asi ještě nebyl...

Petrželový masakr – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr%C5%BEelov%C3%BD_masakr

Petrželový masakr bylo masové zabíjení Haiťanů žijících na severozápadní hranici Dominikánské republiky a v částech přilehlého regionu Cibao v říjnu 1937. Vojáci Dominikánské armády provedli masakr na příkaz dominikánského diktátora Rafaela Trujilla.

V jeho důsledku byla téměř celá haitská populace u dominikánské hranice buď zabita, nebo nucena uprchnout. Mnozí zemřeli při pokusu uprchnout na Haiti přes řeku Dajabón, která obě země odděluje; vojáci je následovali do řeky, aby je zabili, takže řeka byla několik dní plná krve a mrtvol. Odhaduje se, že masakr si vyžádal životy 14 až 40 000 haitských mužů, žen a dětí.

Dominikánští vojáci udeřili na tisíce civilistů a požadovali, aby každý řekl slovo „petržel“ (španělsky perejil, výslovnost perechil). Pokud daný člověk nebyl schopen slovo vyslovit ke spokojenosti vyšetřovatelů, byl považován za Haiťana a zabit.

včera jsem koukal na film Departed od Scorseseho. V několika záběrech jsem si všiml, že se tam mihne symbol písmena X, který je i na obalu filmu. Tak sem se na to zaměřil a došlo mi, že to nemůže být náhoda, bylo tam X až příliš mockrát. Tak sem pogooglil a neni to jen moje konspirační teorie. Filmem a symbolem X chtěl prý režisér vzdát poctu původnímu černobílému filmu Scarface, kde hrálo X také svou symbolickou roli.

NGR: presne, adolf jirasek - nomen omen

to je fuk jirasek je stejne curak

Jeee, ja si ho splet s Premyslem, manzelem ty vestkyne🙄

NGR:
HRAFNAIN:
Si delaj prdel ne, takhle bezostysne nam slohnout neco jako narodniho proroka

NGR:
Vše je jinak! O Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi
https://www.hbhistory.cz/vse-je-jinak-o-horymirovi-a-jeho-vernem-koni-semikovi/

Eppelein (správně Apollonius von Gailingen) byl drobný rytíř, jenž byl leníkem hrabat z Hohenlohe. Spravoval jen drobný majetek, který ho pořádně neuživil a ani mu nedal tolik prostředků, aby si mohl opatřit výzbroj a výstroj a nechat se najímat jako námezdný voják (samozřejmě v pozici odpovídající jeho stavu). Postupem doby se jeho hospodaření ještě zhoršovalo, zatímco jeho sousedé, obyvatelé Norimberku čím dál tím více bohatli. Eppelein začal v 60. letech 14. stol. s přepadáváním vozů norimberských kupců. Norimberští ho stíhali, ale dlouho se jim nedařilo. Pomohlo až to, když se hrabata Hohenlohe dostala do sporu s norimberskými purkrabími, který prohrála. Poté Karel IV. vyslyšel prosby norimberských a dovolil zabrat Eppeleinovy statky.

On sám unikl, ale zanedlouho byl také dopaden a doveden do Norimberka, kde byl odsouzen k smrti. Dle historických pramenů unikl a znovu přepadal kupce (je zřejmé, že k tomu musel mít podporu od mocnějších osob, které mu poskytovaly zázemí). Po několika letech se ale hrabata Hohenlohe smířila se svými nepřáteli a v rámci usmíření obětovala některé „pěšáky“ své hry, mj. i Eppeleina. Byl i se společníky znovu dopaden a bolestivě popraven.

Vraťme se k jeho úspěšnému úniku z Norimberka. Prameny o něm žádné podrobnosti nevypráví, ale podle pověsti, která se začala šířit o cca sto let později, unikl tak, že jako své poslední přání vyslovil žádost, aby se směl naposledy projet na svém koni na rynku. To mu povolili a on pobídl koně a přeskočil s ním hradby. Kolem roku 1500 se začala šířit píseň, ve které bylo zmíněno i jméno tohoto koně – byl to Schemig. Připadá vám to povědomé? Ano, zhruba v této době začal kněz Václav Hájek psát svoji kroniku, ve které se poprvé objevil příběh o Horymírovi a Šemíkovi. Zkrátka do své kroniky zpracoval populární novinku. Jméno Schemig není bez historie, protože tak se jmenoval slavný kůň starogermánských ság, který se objevuje i ve skandinávské Eddě a ve středověkém eposu Rosengarten. Jeho jméno bylo zkrátka synonymem skvělého koně, takže tak v pověsti pojmenovali i Eppeleinova koně.

Václav Háje tak zachytil populární příběh, který se šířil z Bavorska a předělal ho na tuzemské poměry.

15. května roku 1381 se v hornofalckém Neumarktu odehrála krutá poprava.

Eppelein von Gailingen, nechvalně proslulý francký loupeživý rytíř středověku,
tam byl usmrcen lámáním kolem. Osud ho dostihl poté, co ho obyvatelé Norimberka zajali za jeho opakované nájezdy na město.

Již dříve byl odsouzen k trestu smrti oběšením, avšak díky neobyčejné odvaze a síle svého koně,
který dokázal překonat městské hradby,
se mu podařilo uprchnout a stát se legendou.
Možná vás překvapí, že tento hrdinný oř nesl jméno Schemig.