víte, jak vypadají smíšené pocity ve sportu?
když zaběhnete na olympijských hrách národní rekord v běhu na 5 kilometrů... ale stejně jste druzí, protože se píše rok 1952 a spolu s vámi běží Emil Zátopek a ten zrovna zaběhl rekord olympijský.
A vůbec je ten Alain Mimoun zajímavá postava. Jeden z nejúspěšnějších, pokud ne vůbec nejúspěšnější, francouzský atlet (mimo jiné čtyři olympijské medaile, tři stříbrné - doběhl za Ťopkem - a jedna zlatá - to doběhl před Ťopkem), válečný veterán (vstoupil do francouzské armády hned v roce 1939 a došel až do Německa v pětačtyřicátém, přičemž v bitvě o Monte Cassino málem přišel o nohu, když schytal těžký zásah střepinami granátu), v civilu číšník v kavárně, který se se svými olympijskými medailemi vrátil do malého bytu v jedné z těch špatných pařížských čtvrtí. Pro svůj alžírský původ a francouzské bydliště byl pro Francouze Alžířan a pro Alžířany Francouz a nikdy a nikde doma. Se Zátopkem ho pojilo celoživotní přátelství a po Emilově smrti (sám ho přežil o 13 let) řekl "Neztratil jsem soupeře, ztratil jsem bratra".