PRAASHEK: ono to totiž nejsou nůžky, ale svorka na pupeční šňůru

DRABICZ: eště teda se dívám, že ty nůžky dole budou spíš k zaškrcení pupeční šňůry k omezení průtoku krve před přestřižením

KID_MCHUTT: ajo. Já se na to totiž díval jakoby opačnou optikou - myslel jsem, že ten reservoir na nůžkách byl hlavním účelem a ta ptačí výzdoba je navíc. A von ten pták je primární cíl.

O tom, že chlapce nosí čáp a děvčata vrána se váže alsaská pověst z půlky XIX. století. Na to konto se v druhé půli daného století začaly objevovat stylizované nůžky, které se používaly v porodnictví k přestřižení pupeční sňůry. Podobné se sice objevují už ve starověkém Egyptě, ale stylizace volavky a něco připomínající zoborožce neprokázala ryze porodnický aspekt. Zpátky do Evropy - záhy nůžky získaly na své popularitě a ženy je krom porodnictví (kde zobák z pochopitelných důvodů nebyl ostrý - viz fotka na černém pozadí) začaly užívat i na vyšívání stylizované nůžky s ostrým zobákem. Nůžky se dělaly ve dvou velikostech, přičemž ty větší (na tlustší prsty) jsou dnes vyhledávaným sběratelským artiklem jelikož se v domácnostech užívaly pratkicky do rozpadnutí.
via #reprodrabi

ERVIN: Jedna z mých oblíbených položek v právu. Pokud si pamatuji dobře, tak dle starého občanského zákona patřil prampouch tomu, jehož stěnu podepíral, podle úpravy před rokem 1961 patřil tomu, z jehož pohledové strany byl vidět, resp. při čelním pohledu tomu vlevo. V obou případech to vedlo k tomu, že prampouchy nikdo neopravoval a chátraly. Dle tzv. Nového občanského zákona patří půl na půl oběma, jehož stěny podepírají a oba majitelé se musí na případné opravě domluvit spolu. Ještě tam levitovala úprava, že patří tomu komu komunikace pod ním, ale z toho bylo na štěstí upuštěno.

PRAASHEK: daji se nekde objednat seminka/sazenicky? ptam se pro kamarada...

NJAL: dával jsem 10/5/2025 :-)

MONIOUS: ke mě to došlo přes Mastodon (mimochodem, je účet, který zveřejňuje "zajímavosti k dnešnímu dni", kde víceméně každý druhý příspěvek patří sem: @JuMartin@cztwitter.cz nebo kdo ještě nemá účet https://cztwitter.cz/@JuMartin )

k tomu dodam jeste tohle, vcetne videa cloveka, co si na to sahnul

Gympie: Bodnutí nenápadné rostliny je podobné zásahu silným elektrickým proudem – Poznatsvět.cz
https://www.poznatsvet.cz/clanek/gympie-gympie.html

"Příroda je mocná a my, lidé, proti její vůli příliš nezmůžeme. Tuto skutečnost dokazuje třeba rostlina se zdánlivě milým jménem gympie-gympie, která ale umí připravit člověku nepředstavitelnou bolest a mnoho bezesných nocí po měsíce i roky. Někteří lidé, kteří se s jejím působením setkali, dokonce raději volili smrt než další bolest."

PRAASHEK:
Kopřivák morušovitý – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kop%C5%99iv%C3%A1k_moru%C5%A1ovit%C3%BD

XCHAOS:

Nebezpečnost kopřiváka morušovitého pro člověka spočívá v množství kratičkých, ostrých křemičitých vláken, z nichž se po doteku dostává pod kůži člověka nebo zvířete žahavá látka. Tyto tenké chloupky se v kůži odlomí a vrchní část kůže se nad nimi uzavře, nelze je jednoduše odstranit třením nebo vytažením. Neurotoxin obsažený ve vláknech bezprostředně způsobuje bolest, která se od počínajícího brnění po 20 až 30 minut stále stupňuje a projevuje se i v místech, která zcela jistě nebyla zasažena. Velikost bolesti, která může ve slabší formě přetrvávat i několik dnů, závisí na množství vstřebaného jedu, žádný orgán v těle postiženého však není z lékařského hlediska poškozen. Pouze postižené místo zarudne a vzniknou červené skvrny.

Uvedený toxin, jehož přesné složení není dosud známo je velmi stabilní, byly v tomto směru provedeny pokusy s vlákny z herbářů odebranými před 30 léty. Podle domorodých zkušeností ulehčuje postiženým od bolesti šťáva z rostliny Alocasia brisbanensis, v praxi nepotvrzeno.

Rostliny žahavá vlákna obměňují a shazují je, mohou poletovat ve vzduchu nebo napadat v okolí na zem a následně je lze vdechnout. Proto i delší pobyt v blízkosti těchto rostlin je nebezpečný, způsobuje záchvaty kýchání nebo krvácení z nosu. Při práci v jeho blízkosti používají lesníci respirátory a silné rukavice.

Stejně jako na lidi působí kopřivák morušovitý i na koně a psy. Pro mnoho původních australských vačnatců, ptáků i pro hmyz je údajně neškodný.

VOJTECH111: tak to je time() vs utime(), to je asi trochu odlišný problém... utime() se používá interně a málokdy se někde ukládá mezi restarty. Když se něco kousne a bude to potřeba restartnout, tak s tím se prostě většinou počítá. Horší bude když se to nekousne a zachová se to nepředídatelně...

XCHAOS: Bezne pouzivam uint32 v embedded, obcas i mensi typ a neni to problem.
Ono unix epocha je fajn, ale dost embedded systemu pouziva systick v radu ms, pripadne mensi a potom ten timer pretece velmi rychle.
Ono proste jen staci (v architekture s dvojkovym doplnkem - tedy napr. ARM, x86, AVR, RiscV) ty dva casove intervaly odecist od sebe a pak porovnat ten rozdil. Pak se zajimas jen o to, aby byl rozdil dvou casu mensi nez polovina z maxima daneho (unsigned) typu. Ono se spis pak pozna, jak seniorni byl vyvojar daneho systemu :)
Obecne bych veril spis tomu, ze to osetrene bude. Pri systicku = 1ms ti 32bitu pretece do dvou mesicu, to by se ty vytahy musely pravidelne restartovat a tam kde nepotrebujes absolutni cas, tam ti staci jen ten (relativni a pretekajici) systick - napriklad ten vytah.

Boeing s tim zkusenost uz ma https://availabilitydigest.com/public_articles/1006/787_power_loss.pdf

To je hrozny prekvapeni, ze roste zrovna v Australii.

XCHAOS: jehličky z něj údajně píchají i ze sto let starého herbáře. Pry je nejhorší je vdechnout.

Kopřivák morušovitý

Až 4 metry vysoká australská kopřiva, která je z hlediska kontaktu "nejbolestivější rostlina na světě". Dle obětí je to bolest "jako by vám přikládali rozžhavený kov na kůži, znovu a znovu". Její intenzivní fáze trvá hodiny až dny.