XCHAOS:
Nebezpečnost kopřiváka morušovitého pro člověka spočívá v množství kratičkých, ostrých křemičitých vláken, z nichž se po doteku dostává pod kůži člověka nebo zvířete žahavá látka. Tyto tenké chloupky se v kůži odlomí a vrchní část kůže se nad nimi uzavře, nelze je jednoduše odstranit třením nebo vytažením. Neurotoxin obsažený ve vláknech bezprostředně způsobuje bolest, která se od počínajícího brnění po 20 až 30 minut stále stupňuje a projevuje se i v místech, která zcela jistě nebyla zasažena. Velikost bolesti, která může ve slabší formě přetrvávat i několik dnů, závisí na množství vstřebaného jedu, žádný orgán v těle postiženého však není z lékařského hlediska poškozen. Pouze postižené místo zarudne a vzniknou červené skvrny.
Uvedený toxin, jehož přesné složení není dosud známo je velmi stabilní, byly v tomto směru provedeny pokusy s vlákny z herbářů odebranými před 30 léty. Podle domorodých zkušeností ulehčuje postiženým od bolesti šťáva z rostliny Alocasia brisbanensis, v praxi nepotvrzeno.
Rostliny žahavá vlákna obměňují a shazují je, mohou poletovat ve vzduchu nebo napadat v okolí na zem a následně je lze vdechnout. Proto i delší pobyt v blízkosti těchto rostlin je nebezpečný, způsobuje záchvaty kýchání nebo krvácení z nosu. Při práci v jeho blízkosti používají lesníci respirátory a silné rukavice.
Stejně jako na lidi působí kopřivák morušovitý i na koně a psy. Pro mnoho původních australských vačnatců, ptáků i pro hmyz je údajně neškodný.