Rüdiger Nehberg - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/R%C3%BCdiger_Nehberg
Tohle byl zřejmě strašně zajímavej týpek. Bojovník za práva amerických domorodců, proti ženské obřízce, apod. Mj. přeplul několikrát, Atlantik, např. na jedli nebo na šlapadle, ale dokázal i spoustu dalších pozoruhodných věcí. U nás určitě méně známý, než třeba Thor Heyerdahl, ale v podstatě daleko větší mazec :-)

Mírně zajímavý fakt: šel jsem s tučňákem a dudama na Mastodon a kupodivu, ocitoval mě to Biological Research Data Management team z University of Edinburgh, který o té expedici nikdy neslyšel (sic!). Tak vidíte, jak je tenhle klub důležitý a kam až může sdílení zajímavých faktů zajít :-)

GREATDRAKE: mimochodem, současná podoba článku
Scottish National Antarctic Expedition - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Scottish_National_Antarctic_Expedition
uvádí, že ten tučňák měl svázané nohy, aby nemohl utéct. Skotský kolonialismus v praxi!

ABAP: aka jeden z cool editačních zásahů na wiki

SALVATOR: K tučňákovi #2.

V souvislosti s nedávnou slavnou fotkou z Grónska jsem tučňáka předhodila skupině cizinců a zjistili jsme, že většina jazyků zcela nudně převzala slovo "penguin" v nějaké podobě. Čestná výjimka byla čínština ("husa stojící na špičkách"), vietnamština ("pták s osekanými křídly") a samozřejmě islandština ("tlustá husa") a náš rodný tučňák.

SALVATOR: k tučňákovi.

Penguin bylo původně označením alky velké (vyhubené v 19. století - maso, návnady, prachové peří), která teda měla na hlavě velkou bílou skvrnu. Když námořníci v jižních mořích viděli ptáka velmi podobného, začali mu říkat taky penguin.

Angličtina obsahuje poměrně málo slov keltskýho původu. Teorie je taková, že anglosaská invaze na ostrovy byla tak rychlá, že bylo málo příležitostí pro asimilaci, jak populace, tak slovníku.
Ze skotský galštiny to jsou často slova pro geografický útvary, jako glen, loch, bog, ale taky clan, claymore, galore (z gu leor - dost, dostatek), pet (z peata - ochočené zvíře), slogan (z sluagh-ghairm - doslova bojový pokřik), trousers, nebo strontium (Sròn an t-Sìthein, jméno vesnice).
Z irský galštiny třeba banshee, brat (původně druh zástěry), zajímavou historii má clock (clocc, zvon se dostalo do starohornoněmčiny, dnes něm. Glocke a odtud přes vlámštinu do angličtiny), hooligan (z příjmení Ó hUallacháin).
Z velštiny třeba corgi (cor - trpaslík, gi - pes), flannel, cromlech, název asi 4 řek "Avon" znamenal původně prostě "řeka" a co mě asi překvapilo nejvíc, že dost možná z velštiny je anglický slovo pro tučnáka - pen gwyn je ve velštině (a i bretonštině a kornštině) "bílá hlava". Což je teda trochu divný, tučňáci, až na mláďata, bílý hlavy nemaj. Eště je možnost, že to je z latinskýho "pinguis" - tlustý.

krátce z domova:
jedním z majitelů slavného Faustova domu byl slavný rudolfinký alchimista Edward Kelly. nabyl ho roku 1587, po pádu ze světla cisařské přízně ho převedl na svoji švagrovou, takže nebyl zabaven.

v dotyčném domě nikdy žádný doktor Faust nežil, resp není doložen, pověst nejspíš získal proto že se v něm od 1378 (první písemná zmínka o tom domě) vystřídala řada achymistů, astrologů, mystiků a jiných 'vědců' dané doby.
poslední díra ve střeše byla zaznamenána na konci druhé světové valky. bohužel (nebo bohudík) ji vygenerovala americka nevybuchla bomba a nikoliv satanův výtah.

btw vždy mi přišlo zajímavé, že čert odnaší nekoho do pekla, tudíž dolů... stropem :)

🔵 Největší bakterie na světě může dorůstat až do velikosti 1 cm, je tak asi 5 000x větší než průměrní mikrobi. Na rozdíl od nich je tak viditelná i bez mikroskopu.
🔵 Připomíná tenké vlákno nebo špagetu, dostala název Thiomargarita magnifica a před několika lety ji vědci objevili v mangrovových porostech v Karibiku. Tvoří ji přitom jen jedna jediná buňka.

@FB Věda24

Thiomargarita magnifica – the largest bacteria ever found
https://www.youtube.com/watch?v=FfYe2jfLHIA

El KARNYX CELTA de ABRAHAM CUPEIRO hace RUGIR Abanca Balaídos | Actuación completa 📯
https://www.youtube.com/watch?v=RIWcdoITp78


FAQ – ČASTO KLADENÉ OTÁZKY
Co je carnyx a jak vypadá? Carnyx je keltská válečná trubka ve tvaru písmene S, dlouhá 1,8 až 2 metry. Je zakončená zvířecí hlavou – nejčastěji divočáka – s pohyblivým jazykem a tenkými bronzovými „ušima", které při hraní rezonují.
Proč byl zvuk carnyxu tak děsivý? Carnyx kombinoval hluboké basové tóny s pronikavými výkřiky a díky vertikální poloze se zvuk šířil přes hlavy bojujících. Bronzové rezonátory navíc vytvářely kovový dozvuk i po doznění tónu, což působilo, jako by nástroj sám dýchal.
Žili Keltové i na území dnešního Česka? Ano, české území obýval keltský kmen Bójů, podle něhož nese naše země latinské jméno Bohemia. Největší areál spojený s oppidem Závist u Zbraslavi měl v některých vymezeních opevnění až kolem 170 hektarů.
Kdo dnes umí hrát na carnyx? Skotský trombonista John Kenny se v roce 1993 stal prvním člověkem za dva tisíce let, který na carnyx zahrál. Od té doby vystoupil v desítkách zemí a nahrál hudbu pro videohru Assassin's Creed Valhalla.


V roce 2004 učinili archeologové ve francouzském Tintignac-Naves (departement Corrèze, region Nouvelle-Aquitaine) objev, který přepsal dějiny hudební archeologie. V rituální jámě z 1. století př. n. l. našli soubor fragmentů patřících nejméně sedmi carnyxům – více, než bylo do té doby objeveno na celém světě dohromady. Jeden z nich se podařilo téměř kompletně složit.

Akustické měření a ladění rekonstrukce rozpracoval tým kolem Joëla Gilberta (Le Mans / Université du Maine); výsledky se objevily ve studii v Journal of the Acoustical Society of America.

Trombonista John Kenny, který se v roce 1993 stal prvním člověkem za dva tisíce let, jenž carnyx skutečně zahrál, charakterizuje jeho možnosti takto: nástroj zvládne rozsah přibližně tří oktáv, což odpovídá většině moderních žesťových nástrojů. Při plném nasazení může být srovnatelně hlasitý jako nejhlasitější moderní žesťové nástroje – a subjektivně je díky barvě tónu ještě pronikavější. Zároveň však dokáže i šeptavé pianissimo srovnatelné s altovou flétnou.

Klíčem k hrůzyplnému zvuku carnyxu z Tintignac jsou tenké bronzové „uši" připevněné k hlavě divočáka. Při hraní rezonují s tónem nástroje a vytvářejí charakteristický mechanický dozvuk – zvuk pokračuje i poté, co hráč přestane hrát. Ve chvílích ticha mezi tóny se ozývá kovové chvění, jako by nástroj sám dýchal.

Řecký historik Polybios, který žil ve 2. století př. n. l., zanechal (v překladu) popis keltské armády v bitvě u Telamonu roku 225 př. n. l.: Římané prý byli vyděšeni dokonalým pořádkem keltského vojska a strašlivým hlukem, neboť tam bylo nesčetně hráčů na rohy a trubky, a protože celá armáda zároveň vykřikovala válečné pokřiky, vznikl takový zmatek zvuků, že se zdálo, jako by nejen trubky a vojáci, ale i celá krajina kolem nabyla hlasu a připojila se k výkřiku.

Historik Diodóros Sicilský k tomu poznamenává, že keltské trubky jsou „zvláštního barbarského druhu" a vydávají drsný, dunivý zvuk vhodný pro zmatek bitvy.

Bronzová hlava divočáka vydávala zvuk, který dokázal paralyzovat celé římské legie – National Geographic
https://www.nationalgeographic.cz/historie/bronzova-hlava-divocaka-vydavala-zvuk-ktery-dokazal-paralyzovat-cele-rimske-legie/

ADAMIRA: dřív byly lanovky, ale z nějakýho záhadnýho důvodu se stavěly na pěší turistiku, ne na lyžování... Praděd, Ještěd, Sněžka... třeba na ten Ještěd vedla lanovka už od první republiky, ale sjezdovku k tomu udělali v šedesátkách. Jako sject sis to mohl, když ses smířil s tím, že místo zasněžený louky překrosíš dva lesy a tři vyježděný cesty. Pak byla mocná doba padesátek až sedmdesátek, kde se vleky vyráběly DIY z vyřazenýho vojenskýho materiálu. Praděda za účast na SNP dostal od svazu protinacistickejch bojovníků fleka jako správce podnikový Prezidentský chaty, a měli tam jakoževlek z tankovýho motoru, kterej poháněl pásovou smyčku na nejbližší kopeček. Tahalo to super, akorát to občas nějakýmu děcku utrhlo nožičku.

Nedávno nám v Horním Polubném odhalili pomník prvnímu československému medailistovi ze ZOH. Měl německého otce a českou maminku, takže na nějakou dobu byl v nemilosti.

Rudolf Burkert (1904-1985)na lyžích běhal, skákal i sjížděl vrcholky Jizerek a Krkonoš. S velkou „kariérou“ skokana na lyžích ovšem začal docela pozdě, až někdy ve dvaceti letech. Byl členem sportovního klubu Windsbraut Polaun, který sponzoroval jeho zaměstnavatel Walter Riedl – majitel sklárny, který pro něj a další členy klubu nechal postavit malý čtyřicetimetrový můstek. V práci mu šéf poskytoval úlevy, aby mohl trénovat. Do práce i na trénink samozřejmě jezdil na lyžích. Skokanské tréninky probíhaly až u dvanáct kilometrů vzdálené Smědavy a tak není divu, že k talentu se přidala ještě pořádná fyzička a mladý Rudi tak měl ideální trénink pro závody sdružené, jak se kdysi severské kombinaci říkalo.

V roce 1927 získal titul mistra světa v závodě severské kombinace v italské Cortině d´ Ampezzo a o rok později se coby první Čechoslovák stal medailistou na olympijských hrách, když ve švýcarském Svatém Mořici získal pro naši zem bronzovou medaili ve skocích na lyžích.

I přes vyšší věk nakonec v roce 1968 Rudolf s rodinou emigroval – světu známý a u nás tou dobou již zapomenutý olympionik. Po emigraci už se do Československa nevrátil.

Dnes má z uchovaných artefaktů vytvořenou expozici v Detoe v Albrechticích pod Tanvaldskym špičákem, tovarne na výrobu dřevěných hraček.

OMNIHASH: :)) to druhy je kolova, ze? bratranci Pospisilove, druhej nej vynalez po ruchadle

OMNIHASH: mno dřív ale to je jedno...

No bylo to hrozný předtím, ty naše hory kde je sníh měsíc v roce a zbytek se musí ekologicky nastřelovat byly bez drátů a vožralejch davů dost smutný a vlekařský vekslákopasáci neměli co žrát, naštěstí už jsme ve století jednadvacátém a můžeš si dát na sjezdovce čáru a aperol bez toho abys musel šlapat :)

GREATDRAKE: Mírně zajímavé je i jejich rozšíření, zběžné googlení ukázalo, že INDOhyus žil v oblasti dnešní Himálaje, PAKIcetus už se posunul k dnešnímu Pákistánu, stejně jako Ambulocetus a Rodhocetus, no a ten Basilosaurus už se proháněl praoceánem, fosilie jsou z tak vzdálených míst, jako Egypt a Alabama.

Pro kytovce by tedy návrat do původní domoviny předků asi nebyl úplně snadný.

OMNIHASH: nemyslím, strejda (ročník 31) mi vyprávěl, že od nich z gymplu skákal vlastně každý kdo lyzoval (malé amatérské můstky samozřejmě, tohle konkrétně byl ten na pláních). Imho jak neexistovalo sjezdové lyžování dnešního typu, tak to byla jediná možnost, jak na lyžích zažít nějakou zábavu a adrenalin.
Čili myslím, že to začalo přirozeně zespoda a akcelerovalo to Raškovo období.
Ale je to můj výklad prostého dráteníka)