• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    SALVATOR: na tohle už jsou mé znalosti krátké, tak jsem se pokusil doptat, protože to, co píšeš se mi nezdá a domnívám se, že mícháme dvě věci dohromady, no a jelikož bych rád znal pravdu, tak:


    U transformátoru má pravdu: elektrické střídavé pole může přes magnetostrikci a další mechanismy způsobit mechanické vibrace materiálu, které následně vytvoří zvuk ve vzduchu. Tím se skutečně převede jeden druh oscilace na jiný.

    U mozkových vln je ale zásadní rozdíl.
    Alfa, beta nebo gamma vlny nejsou zvukové vlny, ale označení frekvenčních složek elektrické aktivity mozku. Například beta aktivita kolem 20 Hz neznamená, že mozek fyzicky vytváří zvukovou vlnu o 20 Hz.
    Teoreticky samozřejmě lze elektrickou aktivitu mozku převést na zvuk pomocí nějakého transduktoru nebo elektroniky. Pak bychom například EEG převedli na reproduktor a mohli ho „slyšet“. To je ale umělá konverze signálu, nikoli přímé slyšení mozkových vln.

    Takže přesněji:
    „Některé druhy oscilací lze fyzikálním mechanismem převést na jiný druh oscilací.“ to Ano.

    „Proto bychom čistě teoreticky mohli přímo slyšet mozkové vlny.“

    Ne, z toho to neplyne. Mozek sice vytváří elektrické a elektromagnetické jevy, ale jejich frekvence sama o sobě neznamená, že vzniká odpovídající zvuková vlna.
    NVT
    NVT --- ---
    A ještě si vzpomínám, že jsem kdysi viděl nějaký film ze 70. nebo 80. let, kde měla nějaká dívka podobné vnímání "barev" zvuku.
    Nevzpomínám si přesně, ale možná v tom hrál Jan Hartl a možná to byla Dívka s mušlí. Ale to už jen tak střílím od boku a ta vzpomínka je dost nejasná.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    NVT: mně občas běží představy, jako asi to má nějaký barevný nádech - třeba při poslouchání islandských ság jsem viděl tu modro-bílou zasněženou pustou krajinu, nekonečnou bílou planinu... není to často, zkusím si toho více všímat... :)
    NVT
    NVT --- ---
    MEJLA77: K "barevným" popisům tónů jsme se uchylovali třeba při poslechu hudby jako je třeba Oxygene od Jean-Michel Jarre.
    Konkrétní místa ti teď nepovím, ale při troše štěstí se k tomu dostanu přes víkend (samotnému se mi teď chce si to poslechnout a zavzpomínat), ale slíbit to nemůžu.
    Kupodivu to (aspoň u mě) funguje jen jedním směrem -- u barvy mě nikdy žádný zvuk nenapadl.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    NVT: Barvy vidím poměrně přesně - i mě živí grafika a navrhování barevných kombinací apod., ale s hudbou se mi nespojují barvy - mohl bych poprosit o nějaký příklad modro-stříbrných nebo klidně i dalších barevných tónů v nějakých konkrétních hudebních/zvukových ukázkách?
    NVT
    NVT --- ---
    MEJLA77: jj
    S bývalou přítelkyní jsme zcela běžně mluvili o "takových těch modro-stříbrných tónech" v hudbě a podobně. V ten moment jsme věděli, co má ten druhý na mysli.
    Ostatně, obecně používané termíny typu "barva tónu" a "tón barvy" taky musely nějak vzniknout.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    DRAGON: Ale spoustu vln je možný převést z jednoho druhu na jinej, proto třeba můžeš slyšet bzučet transformátor - magnetizace a demagnetizace materiálů způsobuje jejich smršťování a rozpínání, což vytváří zvukový vlny o stejný frekvenci.
    Takže čistě teoreticky by mohlo bejt možný "slyšet" i motivy vlny.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    NVT: jsou lidé, kteří to mají v mozku trochu víc/jinak propojené a pak mohou mít to vnímání trochu jinak - říká se tomu synestezie

    Synestezie – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Synestezie

    Synestezie má mnoho podob a neexistuje kombinační strop pro její možnosti. K nejznámějším patří tato spojení:

    grafický symbol (např. písmeno nebo číslo) → barva

    Jakkoli oba vjemy patří jednomu, tedy zrakovému smyslu, vyvolaný vjem barvy je pouze „cítěn“. I první z nich může být ovšem pouze „myšlen“ (jak výše popsáno), nikoli skutečně okem zaznamenán.

    hudba, zvuk → barva

    Spojení akustického a optického vjemu se nazývá synopsie. Vybaví-li se vnímateli při poslechu hudby nebo zvuku vizuální vjem, jedná se o fotisma, opačný případ se nazývá fonisma. Fotismata jako první popsal ruský skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, který přiřazoval barvy jednotlivým tónům (např. tón C = bílá, D = žlutá barva atd. – viz autorova stránka). Francouzský skladatel Olivier Messiaen, který měl barvy spojené s tóninami i s hudebním výrazem, říkal s oblibou interpretům v orchestru např.: „Hrajte to víc zeleně“. Podobným způsobem mohou působit i vjemy nehudebních zvuků. Existují také zajímavé analogie v pojmovém označování (např. vysoký – nízký tón).

    personifikace

    V tomto případě mohou být čísla, dny, měsíce či písmena asociovány s určitými osobami, tedy personifikovány.

    slovo → grafický vjem

    Zde určité slovo vyvolá nejčastěji představu geometrického obrazce či jiného útvaru.

    slovo → chuťový vjem

    Individuálně specifická slova mohou být spojena s pocitem určité chuti v ústech. Tato forma synestezie je řídká.

    zrakový vjem → hmatový vjem

    Pocit dotyku nebo ohmatávání viděného objektu, nebo celého zorného pole najednou.

    slovo → čichový vjem

    Pocit zápachu nebo vůně určitých slov.

    čas → různé grafické a prostorové představy [1]

    Například někdo v duchu vidí časový úsek jako barevné hranoly či 3D kružnice. [1][2]
    NVT
    NVT --- ---
    ATUARFIK: Podobně jako slyšíš třeba červenou barvu.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ATUARFIK: no ale musí je vydávat dostatečně dutá hlava, aby měly kde rezonovat...
    KRYSTOFK
    KRYSTOFK --- ---
    ATUARFIK: je to presne tak, jenze vetsine lidi kdyz prilozis ucho opravdu tesne k lebce, neslysis nic, ten jev je tak casty, ze se dlouho myslelo ze je opravdu slyset nelze
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    ATUARFIK: mozkové vlny nejsou zvukové vlny :)
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    TOXICMAN: Počkat, to znamená, že bychom měli být schopni slyšet mozkové beta a gamma vlny? :)
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    https://www.cbc.ca/news/canada/ottawa/chalk-river-nuclear-accident-1.6293574
    V roce 1952 došlo v Kanadě k (teoreticky) první jaderné havárii na světě (asi ve smyslu nehody reaktoru, protože k menším nehodám včetně smrtelných jinak docházelo od začátku vojenského jaderného výzkumu všude). Protože s něčím podobným nikdo neměl zkušenost, požádala Kanada o pomoc experty z USA. Jedním z členů týmu, kteří se museli spustit do prostoru reaktoru a v omezeném časovém limitu provádět předepsané servisní úkony (což je scénář, o kterém jinak slýcháme spíš v hororových příbězích o sovětských jaderných ponorkách), byl budoucí americký prezident Jimmy Carter. Bylo mu řečeno, že asi nebude moc mít děti; měl 4 a dožil se 100 let.

    Asi to dílem vysvětluje, proč byla jeho administrativa velmi skeptická k jaderné energii a naopak prosazovala využití solární energie ještě dříve, než to mohlo být ekonomicky udržitelné...
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    87HIGHFLYER: jo, přelom to byl, to rozhodně :)
    87HIGHFLYER
    87HIGHFLYER --- ---
    DRAGON: technicky mozna ano, ale ekonomicky a spolecensky to fakt byl prelom :)
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    TOXICMAN: pokud si člověk vzpomene, jakej to byl průser a co následovalo, můžou být rádi, že si tleskaj, že ten hybrid vůbec finalizovali a vydali.
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    Windows 95 was launched this day 31 years ago

    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    olejové barvy na plátně neschnou evaporací, ale oxidací, což znamená, že v závislosti na tloušťce vrstvy to může trvat dny, týdny, měsíce nebo dokonce roky.

    no a v některých případech, jako je třeba van Goghovo Pole s vlčími máky (to z roku 1889), kde malíř barvu aplikoval místy přímo z tuby, je ta vrstva tak silná, že prostě ještě nedoschla.

    internety (zvláště pak reddity) tvrdí, že to je nesmysl, ale já v tomhle víc věřím kurátorce Kunsthalle Bremen, kde je obraz vystavený.
    (zdroj: cca 18:14 a dál https://www.youtube.com/watch?v=c1g0s40-Gbs )


    jinak je tenhle obraz dobrou ukázkou toho, že umění ve své podstatě prakticky nemůže být apolitické, ale to by bylo na jiné vyprávění, o tom, jak nákup jednoho obrazu jednou galerií může být v dostatečně vyhrocené době takovou malou rozbuškou.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam