ALTOR: Nový auto teď řešim a poprvý v životě si havarijko udělám. Minimálně na rok. V tý rovnici pojištění mi totiž figuruje ještě schopnost vlastní nápravy případný vzniklý situace a potenciální vliv na znehodnocení celý věci.
U auta vim, že by mu vlivem havárky, třeba i mnou nezaviněný, spadla cena brutálně dolu, může bejt nepoužitelný a musel bych to kvůli záruce řešit v autorizáku. To je nesmyslně drahý a tak mi pojištění dává smysl. U starýho auta by se v poměru k jeho aktuální hodnotě to auto tak neznehodnotilo, mohl by to člověk řešit s nějakym Tondou z garáže, nebo sám a pojistka mi tak smysl nedává.
U baráku vim, že jsem schopen všechno opravit sám a muselo by přijít velký peklo, aby se stalo něco, co mi dům totálně znehodnotí. Asi jen zemětřesení. Oproti tomu už jsem byl svědkem toho, jak po povodních půlka vesnice ostrouhala, kvůli slovíčkaření ve smlouvách (povodeň / potopa / živelní pohroma). Třeba takovej komín si fakt klidně 2x do roka vyčistim sám. Neni to žádná věda a nemusim nahánět a platit kominíka. Sice na to nemám papír, ale vim, že je to dobře udělaný. Pojištění v případě baráku generuje další náklady a vůbec neznamená, že mi někdo nějaký peníze vyplatí. Takže radši budu počítat s průserem a mít zálohu, než vyhazovat peníze jak večerníček a pak s prosíkem vhodně písemně formulovat znění události, aby mi milostpáni z pojišťovny dali nějakou korunu. Jsem ochoten akceptovat i riziko, že mi zbyde jen pozemek a budu začínat od nuly.
Vybavení baráku je mi úplně putna.