KOOTCHA: ad to pojisteni. Pokud mas nemovitost nekde na samote a okolni pozemky jsou tvoje tak je to asi uplne jedno. Nicmene pokud tomu tak neni, je treba si uvedomit, ze pojisteni kryje i skodu na majetku dalsich osob vzniklou tvou udalosti. Typicky treba ocouzeni fasady od koure, vytopeni sklepu hasicskym zasahem atp.. Bylo by dobre aby nemel pojistku ani soused. Pak jeho pojistovna nebude chtit skodu uhradit po tobe a muzete si max rozbit hubu.:) Ja treba ppjisteni ppuzivam skoro kazdy pulrok na nejake plneni. Vyuzivam vzdy nejvyssi varianty a mam diky tomu klidne spani. Naopak bych si nedokazal predstavit byt bez ni. Uspory radeji pouziji jinak nez na pripadne skody

KOOTCHA: Problém je v tom, že pokud chceš uplatnit pojistku, je potřeba dokladovat, že ses o ten komín staral.
Takže štempl od kominíka to jistí.

ALTOR: Nový auto teď řešim a poprvý v životě si havarijko udělám. Minimálně na rok. V tý rovnici pojištění mi totiž figuruje ještě schopnost vlastní nápravy případný vzniklý situace a potenciální vliv na znehodnocení celý věci.

U auta vim, že by mu vlivem havárky, třeba i mnou nezaviněný, spadla cena brutálně dolu, může bejt nepoužitelný a musel bych to kvůli záruce řešit v autorizáku. To je nesmyslně drahý a tak mi pojištění dává smysl. U starýho auta by se v poměru k jeho aktuální hodnotě to auto tak neznehodnotilo, mohl by to člověk řešit s nějakym Tondou z garáže, nebo sám a pojistka mi tak smysl nedává.

U baráku vim, že jsem schopen všechno opravit sám a muselo by přijít velký peklo, aby se stalo něco, co mi dům totálně znehodnotí. Asi jen zemětřesení. Oproti tomu už jsem byl svědkem toho, jak po povodních půlka vesnice ostrouhala, kvůli slovíčkaření ve smlouvách (povodeň / potopa / živelní pohroma). Třeba takovej komín si fakt klidně 2x do roka vyčistim sám. Neni to žádná věda a nemusim nahánět a platit kominíka. Sice na to nemám papír, ale vim, že je to dobře udělaný. Pojištění v případě baráku generuje další náklady a vůbec neznamená, že mi někdo nějaký peníze vyplatí. Takže radši budu počítat s průserem a mít zálohu, než vyhazovat peníze jak večerníček a pak s prosíkem vhodně písemně formulovat znění události, aby mi milostpáni z pojišťovny dali nějakou korunu. Jsem ochoten akceptovat i riziko, že mi zbyde jen pozemek a budu začínat od nuly.
Vybavení baráku je mi úplně putna.

KRATIHLAV: Podle toho jak chapup Patrika tak ma spis maximalni averzi k riziku (temer hranicici k preferenci k nulovemu riziku)
KOOTCHA: Zajimavej pohled te NLD rodiny. Je to asi opravdu o mire komfortu s urcitym rizikem a zavazky.
To pojisteni je take zajimave tema. Muj pohled (po nejakem kratsim premysleni) je, ze nepotrebuju pojistovat veci, ktere mi neprinesou existencni problemy ztratit. Napriklad auto (ktere tedy ted nemam) bych ted mimo zakoneho pojisteni asi nepojistoval. Na druhou stranu dum na ktery bych setril pul zivota bych si asi pojistil. Vybaveni nikolik. Sance je to pekelne mala, ze se neco stane, ale lip se mi pak spi.

O optimalizaci nákladů na žití a konsolidaci pojistek a zbytností o tom by mohl pohovořit místní démon Patrik Chrz.

TANTRAMAN: Přidávám jen alternativní pohled. Sám bych se tou cestou neubíral. Ale nejde o monotónní práci. Dělat na baráku všechno je mnohem lepší, než dělat zedníka.

Já postavil barák jen jeden, ale další už by se mi fakt stavět nechtěl.

jen je dneska oblíbenou optikou to, že půjčit si peníze je snadný, tak pojďme roztočit investice. Jenže půjčka není jen úroková sazba, ale související náklady (pojistky majetku, tvoje, revize, doklady) a velká míra nejistoty (z vývoje trhu i vlastního života). A ta zátěž není zanedbatelná ani vyčíslitelná. Tak jsem to sem prdnul jako jinej úhel pohledu.

KOOTCHA: to je taky reseni, vyprdnout se na pojistky nemovitosti, doufat, ze jsem tak kvalitni remeslnik, ze nevyhorim, ze mi nemovitost nesplachne voda, nesfoukne tornado ci pozar z blesku a hlavne ty uzasny moznosti. prodam byt v praze a vrhnu se na rekonstrukci statku ve spanu nebo nekde ve francii na riviere. taky je fajn, ze si muzu chodit sam pro vodu do studny, ve ktery je porad voda a nemusim platit za vodovodni rad, pestovat vlastni zeleninu, chovat vlastni slepice a kraliky a to srani do suchyho zachoda je taky fajn, protoze proc resit kanalizaci. a cim ses starsi, tim je to lepsi, protoze kdysi tak zila hromada starych lidi.

Všichni tu řešej jak dosáhnout toho, aby jim pečený holubi lítali do huby, tak já sem dám jeden odpozorovanej alternativní případ, co by mohl někoho inspirovat.

V jedný vsi nedaleko od nás kdysi zakotvili Holanďani. Celá rodina. Jejich koncept byl prostej. Prodali v NL nemovitost, koupili nějakou jinou v horšim stavu za zlomek ceny, do tý se přestěhovali celá rodina a začali jí opravovat. Z rozdílu cen žili a investovali do oprav. Investovali hlavně ale svůj čas a práci. Byli spolu celý dny. Naučili se řemesla, cestovali takhle po celý Evropě (dělali to tak opakovaně), zůstane po nich spousta pěknýho a práci mají zajištěnou.

Je to teda dost hippie koncept, já bych do toho nešel, ale přišlo mi to inspirativní. Že i tak může být člověk finančně nezávislej.

Moje vize je minimalizovat nutný vstupní náklady (bydlení, energie), vyškrtat všechny nepotřebný přisírky (pojistky a s nima související revize atd.), maximalizovat vlastní fyzický nasazení (práce je vždycky nejdražší) a vyhnout se v maximální možný míře půjčkám.

Výsledkem sice nebude perpetuum mobile, ale ta svoboda a lehkost rozhodování o vlastnim osudu je k nezaplacení.
Myslim, že se to na mym zdravotnim stavu podepíše mnohem líp, než kdybych maximalizoval výnosy a roztáčel hypošky ve velkym. Člověk pak neni při zemi a generuje to další náklady a strachy. Je to klišé, ale skromnej a jednoduchej život je imho mnohem efektivnější, snažší a příjemnější cesta, než hledat zlatý doly.

NOISEGATE: Kdyz jsem si poridil dite a dum, tak jsem presel na zkraceny uvazek 0.8 a mel to tak skoro 6 let. Tak nejak jsem vsechno stihal. Dite slo do skoly, tak jsem presel na plnej uvazek, sice mam 20% platu plus, ale mam pocit ze nestiham vubec nic :/ ani praci, ani dite, ani dum. Volny cas je pro me sci-fi.

DYNK: co s volným časem je zajímavý téma, pro většinu lidí je to asi úplný scifi, ale několik let jsem pracoval jen 4 dny v týdnu, poslední dobou se ale začínám opět vracet k pěti dnům v kanclu, byť po kratší domu (obvykle max. 6 hodin denně). Den volna navíc zní sice fajn, ale jsem založením spíš společenskej typ a když jsou všichni ostatní, vč. ženy, v práci, přestalo mi to postupně dávat smysl. Zatím jsme tedy bez dětí, až přijdou bude to asi jiná písnička :)

DYNK: Tak tam by byl postup jasný :))
Minimálně bylo dobré se poučit z reálných zkušeností místních sousedů.
Měli byty, koupili domy v místní čtvrti. Ti, co byty prodali, hypotéku splatili o pár let dříve než ti, co si byty ponechali.
Ti druzí jsou teď vysmátí - měli příjem, který jim částečně umořoval hypotéku. A teď do bytů stěhují své potomky. Nebo si byty drží dál a cestují, investují…
Ti první chystají finanční základ pro byty pro potomky. A ty náklady jsou dost jinde.

DYNK: V tomhle se k tomu stavím asi skromně.
Aktuálně mi postačí fungovat bez finančních závazků - bez hypotéky. Ale s budováním souběžné finanční rezervy na 2 roky, což není málo na čtyřčlennou rodinu se zachováním aktuálního životního standardu, s nutností fungovat s 1-2 auty a s velkou pravděpodobností placení soukromých škol dětem.

Takže v současné době je pro mne pojem “finanční nezávislost” primárně o stavu “dluhy nula” (což je jaksi mimo aktuální trendy a s velkou pravděpodobností časem s mužem změníme názor) a zachování si slušné životní úrovně ve vyšším věku, nespoléhat se na důchod a mít funkční portfolio pasivních příjmů.

DYNK: v cem delas ty grafy?

HLIDKA: Já osobně to naplánované mít potřebuju - jednak proto, abych si mohl čas od času připomenout proč to dělám a také proto, abych mohl vyhodnocovat jestli se mi plán daří naplňovat, nebo ne. S tím, že se to naplánovat nedá nesouhlasím. Samozřejmě se plán může (a pravděpodobně bude) v čase měnit podle aktuálního vývoje, to mi přijde přirozené.

Ono v životě nejde s jistotou plánovat nic, ale to už je trošku na jinou debatu:)

ILLUZE: Ono je to dost individuální a je tam hodně proměnných (inflace, zhodnocení investic). Takže ten výsledek není nic, na co by se dalo skálopevně spolehnout. Je to spíš k tomu, aby člověk získal představu co je a co není reálné.

Když to vezmu na příkladu, který jsem uvedl níže, tak ten odpovídá člověku, který má teď zainvestované dva miliony korun a po těch patnáct let odkládá do investic 25 tis. Kč měsíčně. Klíčovou roli tady hraje čas (díky složenému úročení), takže pokud by člověk nechtěl FN za 15 let, ale až za 25 let, tak mu místo 25 tis. Kč stačí odkládat 5 tis. Kč měsíčně.

Pro úplnost ještě dodám, že v příkladu se počítá s každoroční inflací 2.5 % a očekávaným zhodnocením investic 8.3 % před započtením inflace. Osobně to považuju za realistický scénář, ale to je subjektivní.

Mám rád grafy, takže přikládám ještě pro názornost oba scénáře. Oranžová čárkovaná linka znázorňuje cílovou částku, která díky inflaci není konstantní, ale nehezky utíká stále výš a výš. Tečkovaná fialová reprezentuje očekávaný vývoj investic (vklady a zhodnocení). Ve chvíli, kdy se ty dvě linky protnou, tak je dosaženo FN.

Pravidelná investice 25tis. Kč měsíčně:


Pravidelná investice 5tis. Kč měsíčně: