HLIDKA: No já to třeba neberu jako šetření, ale jednoduše správu a přesun nákladů a příjmů vhodným směrem.
Tzn. ve zjednodušeném modelu - v klubu Domácnost (GHOSTSTALKER: promine ,-) ) jsem vložila základní systém, jak se dá ušetřit na výdajích na jídlo. Ale to, co se ušetří, pak část vezmeme a jdeme s dětmi do kvalitní restaurace nebo jedeme na dovolenou, kde prostě neřeším, že vydáme yx tisíc navíc a máme zajištěný plný servis.
Část financí pak použijeme na odložení do investic, část právě na dříve zmiňované pojištění - jištění, že v době nemoci nezůstaneme z mé strany bez příjmu.

Aktuálně si jsme vědomi, že nejdražší položkou je můj a partnerův čas. Takže tím, že máme paní na úklid, sice zatížíme rodinný rozpočet, ale za její čas, co tu je, jsme schopni vydělat yxnásobek toho, co jí zaplatíme.
A hlavně nám svou prací uvolní čas, který pak můžeme trávit společně s dětmi.
Podobně náklady na kvalitní elektrospotřebiče neberu jako zbytečné výdaje, ale mají pro mne tu přidanou hodnotu úspory našeho času a současně i třeba nákladů za vícenáklady za “hotové” jídlo nebo čistírnu.
Nemluvě o opětovné následné úspoře a přesunu financí jiným směrem.

Zažila jsem pár lidí, kteří šetřili na dřeň, “aby jednou…”. Respektive jejich partnerky, rodiny. A tohle fakt ne - prakticky dotyční “budoucí rentiéři” parazitovali/ují na lásce svých blízkých a jejich nemohoucnosti se vzepřít podobnému jednání.

Takže jasně - v budoucnu nás nečekají takové výnosy z možných investic, jako kdybychom to vzali přes sebe a vše poctivě oddřeli sami. Ale také bychom se toho nemuseli dožít a hlavně by to odnesly naše děti.
Člověk by neměl jen přežívat.

Ty hranice si však musí každý v sobě či ve vztahu/rodině musí nastavit sám.

GHOSTSTALKER: Ano, urcite neni smyslem tyhle diskuze vzajemne si do neceho mluvit. Cesta k FN je individualni, neexistuje jeden spravnej zpusob.

Ad "Pokud muj lifestyle je bydlet v luxusnich hotelech na sjezdovce a snidat lososa a prosecco, tak mou cestou k financni nezavislosti preci nebude prestat tak zit" - pokud ti ten zpusob zivota vyhovuje, tak je to v poradku. V mym pripade mi to nic nedavalo. Jen jsem se honil porad za lepsim. Kdyz jsem toho dosahl, byl jsem chvili spokojenej. Dokud jsem si nezvykl a nechtel jsem zase vic. Takze znovu opakuju - chci utracet jen za to, co mi dava smysl a dela me (doopravdy) stastnym.

Jeste teda pro uplnost musim dodat, ze o FN jsem zacal premyslet az delsi dobu po te zmene lifestylu. Zjstil jsem totiz, ze mi najednou zbyva nejak moc penez a nevedel jak s nima nalozit. Takze ta "zmena lifestylu" ani neni spojena s FN. Spis je to tak, ze kdybych nic nezmenil, ani bych neprisel na to, ze nejaka FN existuje.

ILLUZE: ... a způsobila, že jsem si včera nedala tu šťávu ve frutissimu, když jsem si uvědomila, že pro některé je to rozpočet na jídlo na celý den :-)

Tak jde o to, aby si člověk nemusel odpírat věci, které mu dělají radost. Pak je dobré mít to nastavené tak, aby některé věci, které ti dělají radost, byly zadarmo. Mně třeba v poslední době udělaly nesmírnou radost přednášky o minerálech a drahých kamenech ve středověkých památkách, které proběhly ve Strahovském klášteře, bylo to strašně super a měla jsem to zadarmo. Na druhou stranu úpravy mého bytu, které mi ve finále taky radost udělají, fakt zadarmo nebudou :-).

DYNK: klasickej hedonic treadmill, clovek si rychle na vsechno zvykne a stava se mu z toho novy standard.
veci vas stastnyma neudelaji (nebo jen na velice kratkou dobu) a i zazitky byste postupne museli hnat do extremu
ale asi to je o nejake zivotni filozofii, nekdo chce proste maximalizovat sve pozitky, ja osobne si nemyslim ze je to ta spravna cesta

GHOSTSTALKER: Ja kdybych nepremyslel nad svym zpusobem zivota, tak bych k FN dosel nejdriv v duchodu a to stejne tim, ze bych se musel prizpusobit velikosti prijmu. Ja jsem si driv zvedal zivotni uroven se zvysovanim prijmu aniz bych o tom premyslel a tady proste plati, ze sky is the limit. Zamyslel jsem se nad tim az ve chvili, kdy jsem uz ponekolikate bydlel v luxusnim hotelu na sjezdovce, kde jsem snidal lososa a prosecco a uvedomil jsem si, ze uz mi to nestaci. Ze bych se chtel posunout zase nekam vys, protoze z tohohle se uz stal standard a neuzivam si to. Zaroven jsem si ale uvedomil, ze nedava smysl se porad hnat vys a vys, protoze mi to stesti stejne neprinese a jen mi to zveda potrebu prijmu a tim padem musim vic pracovat (primarni zdroj prijmu mam ohodnocen hodinove) a mam min casu na svuj zivot.

Takze to moje hlidani nakladu spociva hlavne v tom, abych si uvedomil co za ty penize dostavam. Nedavam si za cil mit naklady co nejnizsi, ale rozhodne chci utracet jen za to, co mi dava smysl. A to primarne kvuli tomu, ze chci mit vic volneho casu jak kvuli rodine, tak kvuli svym konickum.

(a uz koncim s nakladama, at je tu prostor i na jina temata)

Pro me je financni nezavislost hlavne o tom, jak si bezpecne zajistit prijmy na pokryti mych vydaju, aniz bych musel omezovat svuj zpusob zivota. Osekavani vydaju, jen abych se vesel do prijmu, mi prijde jako pravy opak financni nezavislosti - zavislost na financich. Aneb nechci byt financne nezavisly poustevnik...

Tim nerikam, ze rodinne rozpoctovani neni dulezite, ale necekal bych, ze bude predmetem takto nazvane diskuze.

KOOTCHA: WARBABY8: STARDAY: Ano, to je přesné. Samo šetření nestačí. Navíc šetřit na věcech, které přinášejí radost není rozumné. Pojistky k FN nevedou, mohou pojistit postup.
Zrovna W.Buffettovi vyčítat málo úspor dost dobře nelze, zrovna on je ten opačný extrém.
Možná je i kombinace obojího, varianta Buffett/strýček Skrblík z Kačerova. Uskromnit se a přitom maximalizovat zisk.
Pokud to přeženete, sežere to vás i okolí. Třeba půjčíte vlastní dceři na parkovné oproti dlužnímu úpisu.
Němo dětem k plnoletosti předáte vyúčtování veškerých nákladů počínaje odvozem matky do porodnice, samzřejmě s velkorysým splátkovým kalendářem.
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/buffett-si-na-luxus-nepotrpi.A011102_123540_eko_profily_ven

STARDAY: Protože minimalizuju svoje výdaje, stačí mi disponovat menšim obnosem abych na dlouho vyšel. Tim pádem mi teď víc zbývá, tak se snažim zhodnocovat co už mám a vhodně investovat. Investovat přebytky po tom, co jsem dosáhl nějaký životní úrovně a nemám žádný finanční závazky, mi přijde jako ideál. Dává mi to větší možnosti svobodnýho rozhodnutí, větší životní komfort a jistotu. Nechci se úplně dopodrobna rozepisovat o svý situaci a plánech, ale nakousnu třeba jen, že jsou určitý obce, který prodávají městský pozemky, který třeba někdy můžou sloužit jako stavební, pokud se o to člověk přičiní a někdy v budoucnu můžou mít neúměrně větší cenu. Vyžaduje to ale větší úsilí. Stejně tak se mi líbí vlastnit garáže, který člověk snadno opraví, neni tam co zkazit a jejich cena taky poroste... Prostě svoje přebytky bych rád investoval tak, abych je zhodnotil, tu věc byl schopen třeba i průběžně využívat a jednou v případě potřeby snadno prodat.

Nesmíte na všechno koukat pražskou optikou. Jsou v čr takový bohem zapomenutý místa, který časem vstanou z popela. Až v mostecký pánvi napustěj doly vodou a zastavěj těžbu, bude to třeba úplně jiná písnička, než jakou si pamatujeme my.

Ja jsem tedy od diskuze s nazvem Financni nezavislost take cekal neco jineho nez srovnavani mesicnich vydaju na jidlo...

ABAP: Nerad bych tu vyvolával nějaké rozbroje, ale zatím je to tu spíš šetřící auditko o minimalizování životních nákladů, kde jakýkoli výdaj představuje problém a člověk se ho musí za každou cenu zbavit. To je dle mého úplný opak finanční nezávislosti, u které má člověk vidět peníze na účtu pouze jako čísílka, která jdou občas dolů a občas nahoru.