DEEFHA: v tom pripade ti vrele nedoporucim This War Of Mine. na tom se snad museli podilet hudebnici s radiohead a duch vlastimila brodskeho. v momente kdy jsem stal pred dilematem jestli a) necham sveho nemocneho prezivsiho zemrit nebo b) ukradnu duchodcum kteri nemaji jak utect z valecne zony jejich leky bez kterych pani umre, a vase postava se z toho co provedla zhrouti, to slo z disku a ja na panaka.

Beholder / 3 hodiny / Steam Deck

Beholder on Steam
https://store.steampowered.com/app/475550/Beholder/

Čirá deprese a totalitní beznaděj. Během těch tří hodin, kdy jsem se v tom topil, mě jednou zatkli s celou rodinou, pak mi umřelo dítě, protože mi došly prachy, syna vyhodili ze školy a musel jít makat do dolů, pár sousedů jsem sice úspěšně udal, ale nakonec si stejně přijeli i pro mě a konec... Ne, tohle já prostě nedávám. Uznávám, že ta hra má dokonalou atmosféru, ale právě proto ji nedokážu hrát. Klobouk dolů a z Decku pryč :-)

U Death Stranding musím uznat, že ta hra má naprosto boží atmosféru. Hrál jsem to na velké TV, se super zvukem a byl jsem posranej až za ušima, když přes hory prenasim mrtvolu :) ale ty hra taky není pro mě, má něco do sebe, ale radši si místo toho pustím dark souls :)

PRAASHEK: píčovina úplně ne, je to jen tak moc jiný, že je to snad úplně nová zabavní platforma. ani film, ani hra a ani nic mezi tím. ds je jako umami. buď ti to hrozně šmakuje, nebo hrozně ne. a já nebudu snobsky předstírat za jakou nebeskou manu to nepovažuju jen proto, že to uvařil známý kuchař a prostě to nedojím s tím, že tohle mi prostě nezachutnalo, no.

Tak tohle v zivote nepochopim. Takovej masterpiece...

Death Stranding / 8 hodin / PC
ok, propatlal jsem se nějak až do fáze kdy už si můžu alespoň vysoustružit boty, mám postavený most, jdu na další výlet, krpál jako hovado, začne padat časový déšť, dalším krokem vpadnu mezi hordu bétéesek... a tak minutu bez hnutí čumim do monitoru a říkám si: proč vlastně? dolezu tam a za odměnu budu moct lézt dál nebo zpátky nebo lézt okolo... asi je to solidní game-art ale jako hra mě tento kojimův počin zklamal.
ds si dovedu představit jako oskarový film v duchu revenanta, a velice rád bych se na něj koukl, ale na tohle dlabu. nabyl jsem dojmu, že tohle je takové to dílo (mohla by to být kniha, zmíněný film, divadlení hra, klasika je to u ruzných soch jako chudák špinarová/šteindler) u kterého se očekává, že pokud jste kulturní člověk, tak to budete prostě chválit, aka 'vidíte ho křupana, nepochopil death stranding'. ale tohle imho není hrozně divná hra, tohle je tak divný, že už to ani snad hra není, a nějakým podivným okruhem se vracíme k interaktivním filmům z devadesátek blahé paměti.
nebudu lhát, nalákalo mě sousední audítko a tímto vyjadřuji svůj hluboký obdiv všem kteří to dohráli.

DR_K: Ori byl krásnej, strašně mě bavila ta grafika a soundtrack, atmosféra celkově - ale skončila jsem přesně kvůli obtížnosti v jedné z těch utíkacích pasáží a po týdnu odložila hru navěky.
Ona je dvojka? Že bych tomu dala šanci?

GULAZ: No já nevim, buď si to už nepamatuju nebo mi ty starý klasiky plošinovky nepřišly tak šíleně těžký. Jazz Jackrabbit jsem hrál a přijde mi to teda jinde a ne nijak těžký. Duke Nukem 2d, Bio Menace. Všechno to byly spíš takový 2d střílečky a max tuhý bossové. Ori mi zatim přišlo jen o správným načasování a vyskákání nějakejch plošinek + sem tam nějaký nepřátelé, kteří sami o sobě by taková výzva nebyli. Nějak nemůžu z paměti vylovit podobnou hru z dávný minulosti, kterou bych hrál a to jsem se plošinovek a různejch 2d akcí nahrál fakt hodně :)

ori ma problem s tema utikacima pasazema. clovek si hraje uplne v pohode a najednou prijde difficulty spike jako krava. napoprvne jsem se do prvni tehle pasaze dostal s absolutne spatnyma vylepsenima postavy a malem to vzdal. nastesti jsou v cele hre "jen" tri. a ve dvojce uz je uplne vypustili :)

OMNISLASH: Blasphemous neznam, ale Ori je fakt super. Taky jsem se do nej dostal az na podruhy, ale pak to stalo za to. Metroidvania style hry jsem snad nikdy poradne nehral, maximalne tak klasicky plosinovky (Rayman, Trine, atd..) a tohle mi prislo na default obtiznost celkem podobny. Rozhodne lehci proti starym klasikam ala Jazz, EW Jim, atp.

Oba dily maj roztomilej pribeh a je tam prirozenej progress v obtiznosti. Pro me jedny z nejlepsich novodobych plosinovek.

PSY_CHAOTIC: kdepak, u tehle typu her je lepsi si na YT pustit nejakej perfect run a nenervovat se

TRAGED: Ne tak úplně. Ta hra neměla dobrý recenze ani v době vydání. A navíc vyšla (skoro) paralelně s FF XIII (která teda taky nemá kdovíjaký recenze, ale stejně jsem všechny tři díly sjel a olizoval se až za ušima)