ATOMINATOR: No, učím se přídavná jména "nice" a "cool" - ale nevím, jestli to je jen směrem k lidem. Časem se asi dozvím víc :D

NELLAS: U takového právníka, co si dá zelený čaj, to může začít být vážné.

---

Jinak v arabském kurzu je nejčastější slovo „divný“. Soused je divný, dcera je divná, pes je divný... Až je mi to trochu divné.

Už jsem to nevydržela a vrhla se v japonštině postupně na lekce, navíc teď mám zase na chvilku zkušební super.
V prvním oddíle se člověk učí voda, zelený čaj, rýže a suši.
V druhém se přitvrdí a hned učitel, právník a doktor. Skoro se bojím postoupit dál.

NELLAS: Ty mizej a zase se objevujou (na můj vkus až příliš) často.

Checkněte si streak. Náhodou jsem zjistil, že ho nemám prodloužený, i když jsem ráno lekci 100% dělal a dostal za ni Early Bird Chest, takže se to do systému muselo dostat.
Taky mě dneska ráno Duo prudilo, ať si koupím streak freezy, že nemám (měl jsem jich ještě včera pět), a když jsem radši dva koupil, objevilo se mi jich všech pět zpátky. Asi nějaký skvrny na měsíci...

moudro pro dnešek

SALVATOR: No a výhoda tohodle přístupu je, že člověk zní chytře, nebál bych se říct, že skoro jako vzdělanec!

TRISSIE: Pánové La Quirnik a Buldo z Erista z jedné knížky Ivanky Deváté srdečně zdraví 😅

NELLAS: Taky jsem si to dlouho myslel, ale konečně můžu dělat chytrýho :-]

NELLAS:
Emmanuel Poiré initially published his illustrations with military themes under the name Caporal Poiré, but later adopted the pseudonym Caran d'Ache, and it was under this name that his work became well known in France. The pseudonym comes from the Russian word karandash (карандаш), meaning "pencil".[2] (Etymology In Russian from the 16–17th centuries. Borrowing from a Turkic language. Compare Turkish karataş (“black slate”), composed of kara (“black”) + taş (“stone”), Tatar кара таш (qara taş, “graphite, black lead”). The origin of epenthetic -н- (-n-) is unclear. Compare каланча́ (kalančá) for the same epenthesis.)

SALVATOR: Počkej, karandaš je podle toho francouzského pána, Carana d'Ache, ne?

CROSS: Tak samozřejmě musíš brát v úvahu kontext, v jakým se přejatý slovo obvykle používá. Ve smyslu ano, ruština má ohromný množství slov z turkickejch jazyků, ale jsou to slova pro potřeby/předměty běžný, každodenní - čemodan, kirpič, arbuz, karaul, baraban, děňgi, kamyš, karandaš ale z latiny, řečtiny apod. přejala ruština v zásadě shodnou množinu slov, jako čeština, angličtina a další jazyky a ty slova jsou nějakým způsobem specifický v použití, jsou často dost konkrétní (proto i k jejich převzetí docházelo, protože buď v rámci jazykový ekonomie představujou jednoslovnej termín pro něco, co bys jinak často vyjadřoval opisem, nebo nejsou tak úplně synonymem slova původního, ale mají určitý zabarvení, nebo specifičnost použití) a většinou se týkají vědy, medicíny, technologie... Takže pokud nevíš, jak říct rusky "původ slova", je spoleh na "этимология" přesně proto, že i čeština má "etymologie", angličtina "etymology" atd. Nevíš, jak říct "přizpůsobení"? Řekni "адаптация", protože to zase znáš z češtiny, angličtiny. Nejseš si jistej, jestli "přijmutí" je "принятие", nebo "приятие"? Řekni "акцептация" atd. atd.

SALVATOR: Akorát řada slov v ruštině je přejatá z jazyků, o kterých jsem nikdy neslyšel. (Tim myslim takový ty tatrštiny, mongolštiny a podobně.) Na druhou stranu, v podstatě můžeš vzít francouzský slovo, poruštit mu výslovnost, a pak se tvářit, že ten, kdo to umí blbě, je ten druhej, s kým mluvíš.