Z eseje Petra Turečka o tom, co k čemu je:
„Kovové válečky s dírami, které vznikají pod vrtačkami statečných držitelů výučních listů, se dají dát do motorů, motory se dají dát do aut, auty se dají zacpat silnice, s trochou štěstí se s nimi dá snad dojet do Chorvatska… Ale co tam? Veškeré lidské snažení propadává dějinami do nesmyslnosti a nebytí – jen v tom nejlepším možném případě ústí do něčeho, co tu bude i zítra, za rok, za tisíc let. A největší šanci tu být za tisíc let má právě poznatek získaný dobře provedeným experimentem, zábavná kniha či krásný obraz.”