• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREGIPizza
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    GREGI: byla to zábava a bylo to pro děti, které mohly experimentovat a místo "děláš to blbě, takhle by to Ital neudělal" se dozvěděly "je v pořádku zkoušet a přizpůsobovat recepty tomu, co mi chutná".
    GREGI
    GREGI --- ---
    TRISSIE: Sladka s nutellou?! Whyyyyyy?!
    GREGI
    GREGI --- ---
    PLECH: Mozny by bylo dobry napsat lokalitu? Ytb si zkousel? Ale chapu ze kdyz nad tebou nekdo stoji tak je to rychlejsi... Ale zase postupne objevovani chyb a uceni se z nich je imho priceless....
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    PLECH: máš-li potomka příslušného věku, já můžu jen a jen doporučit
    Den plný pizzy pro děti - Škola vaření | Chefparade.cz
    https://www.chefparade.cz/cs/detail/kurz/den-plny-pizzy-pro-deti/6804
    absolvovala jsem s třináctiletým synem a přiučili jsme se oba :-)

    (jako... asi nejde o 100% autentickou naprosto správnou italskou pizzu, ale byl to zábavný rodinný event, který jsme si oba užili, a mohli experimentovat podle chuti, protože zapojení rodiče je optional ale welcome)
    PLECH
    PLECH --- ---
    Nemáte tip na kurz od profíka, kde by se to člověk fakt naučil? Eventuelně nechcete mi někdo (vidím tady krásný kousky!) udělat placený sobotní kurz? :) Když to budu umět, pořídil bych na zahradu pec...
    MITTRA
    MITTRA --- ---
    PAVIAN: Ochutnali jsme v sobotu, byli jsme poblíž. Pizza Mates je lepší průměr, ale jezdit tam jen kvůli tomu za to fakt nestojí.
    TOMASS
    TOMASS --- ---
    PAVIAN: Klasický český pizza koláč. Ta pizza vypadá hrozně.
    GREGI
    GREGI --- ---
    PAVIAN: Na to ze ma patent na testo to testo vypada dost... podprumerne
    LORD_DE_SEIS
    LORD_DE_SEIS --- ---
    PAVIAN: patent na těsto? Já vim, že je pátek, ale nevymýšlíš si takhle Vladimíre už trochu moc?
    PAVIAN
    PAVIAN --- ---
    Pratele, dovolim si reguler spam.
    Nepsal bych se, kdybych nebyl, hnidopisskej, mozna i obcas nesnesitelne vybiravej kolemjdouci. V CZ neznam konkurenci.

    Pizza Mates, Týnec nad Labem. Nedaleko prochazi Labská cykostezka:
    Mapy.cz
    https://mapy.cz/zakladni?q=Cyklotrasa&cat=1&source=base&id=2142395&ds=2&x=14.9845087&y=50.4803336&z=8

    Mates, majitel, uz od zacatku striktne dodrzuje kvalitu surovin, zadny eidamy.., dokonce ma i patent na testo.
    Kazda vymyslena/upravena Matesem.

    O domaci pizze netusim nic,.

    Na nekterejch festakach muzete potkat cervenej piiza truck.

    Toe vse, dik za pozormost.

    Pizzerie Mates - Týnec nad Labem
    https://pizzerie-mates.cz/
    GARFIELD
    GARFIELD --- ---
    GREGI: v maly Ooni Koda. Ale mam ji teprve kratce.
    TOMASS
    TOMASS --- ---
    GREGI: Ano.
    GREGI
    GREGI --- ---
    PECA: nene ted ji asi nemaj chce to sledovat. popr hodne podobna https://allegro.cz/nabidka/vevor-pec-na-pizzu-zemni-venkovni-prenosna-pec-na-pizzu-304-8-mm-14980013430?utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&srsltid=AfmBOop3b37AdkPkXcJP2nSt2HRVhgr-fCnysKeeX5U6OOvP7yhn5lhFvtY

    koukam je to taky mozny rozdelat hadam ze taky nebude mit izolaci.... je to teda na nyty takze potreba odvrtat a nanytovat
    GREGI
    GREGI --- ---
    PECA: tady sem nasel hezky popis at se nemusi rozepisovat (navic nejsem takovej expert spis novic)

    Poliš, biga, omládek, staré těsto, rozkvašení - drožďové prefermenty, kvasné (před)stupně nebo taky nepřímý způsob vedení těsta. S jejich pomocí jednoduše posunete obyčejné pečivo (případně chleba) na vyšší úroveň.
    Spočívá v tom, že se část recepturní mouky nechá dopředu pomalu prokvasit a teprve následně přidá do těsta. Kvasinky tak mají dost času na to, aby v klidu dělaly, co mají: produkovaly všechny ty aromatické a chuťové poklady alkoholového kvašení, které nám tak chutnají. Čím víc času jim dáme, tím komplexnější, zajímavější a hlubší bude chuť výsledného pečiva. Navíc pečivo nebo chleba z droždí bude s prefermentem trvanlivější a stravitelnější.
    Během dlouhého zrání mají kvasinky čas přivyknout novému prostředí v těstě, takže i kynutí těsta pak probíhá lépe a pečivo je nadýchanější.
    Prefermenty se od sebe liší původem, hustotou (hydratací), dobou zrání i použitím a podrobně se jim budu věnovat v samostatných postech. První na řadě bude poliš.
    Poliš.
    Za poliš údajně vděčíme polským pekařům (odtud ten prapodivnej název), proslavili ho však jejich francouzští kolegové a od nich se s módou pečení po francouzsku rozletěl do světa. (Francouzi jsou takoví Američani starých dob - máloco vymysleli, ale skoro všechno dotáhli k dokonalosti.)
    Poliš ve smyslu, v jakém ho chápeme teď, pod vlivem západního způsobu pečení, je řídký preferment, nejčastěji o 100% hydrataci: tedy kolik mouky, tolik vody (resp. tekutiny, do sladkých těst lze zadělat i mlékem). Spíš než těsto na chleba tak připomíná těstíčko na palačinky.
    Nízká hustota poliše určuje jeho vlastnosti, pročež i použití. Při tak vysoké hydrataci se hůř tvoří lepek, navíc řídké prostředí vyhovuje enzymům, které štěpí škroby a do jisté míry i proteiny. Škroby rozštěpené na jednodušší cukry znamenají víc chuti i víc menáže pro kvasinky, naštěpené proteiny znamenají slabší strukturu. Finální těsto zadělané s polišem tak bude o poznání volnější, tažnější, nebude se tolik bránit zpracování. Chleba nebo pečivo se tak budou lépe tvarovat a navíc budou mít i větší objem. Poliš se typicky používá při přípravě baget, kterým dodává tažnost nezbytnou pro to, aby se daly vyválet do známého podlouhlého tvaru.
    Množství recepturní mouky, které se nechá v poliši prokvasit, je různé podle receptu, od 10 do 30 %. Počítejte s tím, že čím víc mouky takto předkvasíte, tím bude těsto volnější.
    Pro založení se používá jen minimum droždí, což znamená, že zraje v řádu hodin (cca 6 - 16 h). Množství droždí se řídí teplotou, při které bude poliš zrát, a dobou, za kterou má být hotov. (J. Hamelman pro orientaci uvádí, že při pokojové teplotě poliš vyzraje do 8 hod. při množství 0,7 - 1 % čerstvého droždí na množství mouky v poliši; do 12 hod. při 0,3 - 0,6 % a do 16 hod. při 0,08 - 0,25 %.) Pokud vám poliš vyzraje dřív, než potřebujete, stačí ho dát do lednice, kde ještě pár hodin vydrží. I tak je ale potřeba jeho aktivitu hlídat. Poliš je vyzrálý ve chvíli, kdy bublá jako Artaxova zhouba a krásně voní alkoholovým kvašením, ne však droždím. Určitě nenechte poliš přezrát a propadnout, těsto s ním by bylo lepivé a mohlo by mít nepříjemnou drožďovou pachuť.
    Ve starší české pekařské literatuře se s polišem můžete setkat coby volnější verzí omládku. Hydratace je ještě vyšší než u poliše moderního, asi 120 - 140 % (tedy na 100 g mouky asi 120 - 140 g vody), použije se do něj všechno recepturní droždí (ovšem oproti receptuře bez poliše je jeho množství asi o čtvrtinu nižší) a sladový přípravek (v domácích podmínkách sladěnka, med nebo trocha cukru). Zraje asi 2 hod. při teplotě 30 - 32 °C (doma ideálně při zapnutém světýlku v troubě). Uvádí se, že pečivo s ním je chuťově ještě lepší, trvanlivější a objemnější než pečivo z omládku, protože zraje déle a kvalitněji prokvasí.
    Biga.
    Biga a poliš jsou jako Edudant a Francimor, jako polotučný mlíko a Crème fraîche, jako Penny a Sheldon, jako Aerosmith a Rolling Stones, jako... Ok, asi chápete, jsou to protiklady.
    Biga pochází z Itálie. V opět v nejznámější, westernizované verzi jde o tuhý preferment, jehož hydratace se nejčastěji pohybuje kolem 60 % (tedy 60 g vody na 100 g mouky), konzistencí tak připomíná klasické tužší těsto (např. na rohlíky), jen bez přídavku soli.
    Coby opak poliše má i opačné vlastnosti a využití: vzhledem k nižší hydrataci se v bize do líp vytváří lepek, enzymatická aktivita je nižší než u řídkého poliše, a biga tak po přidání do těsta zesiluje jeho strukturu, těsto je pevnější, pružnější. Pokud tedy potřebujete těsto, které dobře udrží tvar (např. na rohlíky, challu, tousťák apod.), případně máte k dispozici jen slabou mouku (např. špaldu, celozrnnou nebo bio mouku...), sáhněte právě po bize (případně po starém těstě, ale o tom až příště).
    Množství droždí i délka fermentace je stejná jako u poliše (včetně možnosti bigu zpomalit v lednici). A stejně jako u poliše je potřeba hlídat, aby vám biga nepřezrála a nevnesla do těsta nepříjemný drožďový odér.
    V italských receptech se můžete setkat i s "klasickou" bigou - v této podobě se nechá předkvasit všechna recepturní mouka nebo její převážná část. Tato biga má hydrataci kolem 45 - 50 %, nemá podobu kompaktního těsta, ale spíš drobenky nebo jakýchsi cucků, a nechává se zrát při nižších teplotách, případně v lednici po dlouhou dobu. Výsledkem je neopakovatelná a skvělá chuť.
    U nás parádní věci s klasickou bigou provádí třeba @wild_yeast_baking, @svetzkvasku nebo @veronika_the_bakeress.
    Pâte fermentée.
    Pâte fermentée není nic jiného než staré (prokvašené) těsto. Patrně nejstarší, protože v kontinuální pekařské výrobě nejdostupnější forma prefermentu. Prostě se vezme kus vyzrálého těsta, odloží se stranou použije do nové várky. V domácích podmínkách není nutné zadělat nové těsto hned, odložený kus v lednici vydrží i dva dny.
    Od předešlých prefermentů se liší tím, že jako jediné obsahuje sůl. Dá se tak velmi snadno přidat do jakéhokoli těsta bez změny receptury - nemusíte přepočítávat množství soli, a pokud se zásadně neliší hydratací, ani množství vody. Pokud tak pečete na přesný počet a malý kousek vám zbude, schovejte si ho na příště. Posune nové těsto o notný kus výš.
    Stejně jako u poliše a bigy je potřeba pohlídat, aby staré těsto nepřezrálo - kvasinky by ztratily na síle, spotřebovaly by všechny volné cukry a přestárlé těsto by mohlo dodat nepěknou drožďovou pachuť těstu novému.
    Použití je venkoncem univerzální - do sladkých i slaných těst, aniž by se podepsalo na jejich vlastnostech.
    Omládek.
    Omládek je v našich končinách asi nejznámější a nejrozšířenější forma prefermentu. Tzv. "na omládek" zaděláte jakékoli těsto, sladké i slané, tužší i volnější. Přestože omládek nevyzrává tak dlouho jako dřív zmiňované prefermenty a jde v něm především o pomnožení kvasinek a povzbuzení jejich činnosti, bude i s ním pečivo (chleba) chutnější a trvanlivější.
    Na přesné podobě omládku nepanuje úplná shoda a i literatura udává, že se lišil pekárna od pekárny. V zásadě se ale dá říct, že na omládek se použije alespoň čtvrtina recepturní mouky a má polopevnou konzistenci (kolem 80% hydratace, tedy na 100 g mouky asi 80 g vody). Někde se poměr udává opačně, tedy množstvím recepturní tekutiny - na "třetinový" omládek se vezme třetina recepturní tekutiny a k ní tolik recepturní mouky, aby vzniklo patřičně měkké těsto.
    Do omládku se použije všechno recepturní droždí, vyzrává tedy rychleji než např. biga nebo poliš: přibližně 1 hod. při teplotě kolem 30 °C.
    V pekárnách se doporučuje zakládat omládek zvlášť: v odvážené tekutině se rozšlehá droždí a sladový výtažek a přidá se příslušné množství mouky. Doma je myslím úplně v pořádku vzít to trochu na pankáče, udělat do odvážené mouky v míse důlek, do něj nalít příslušné množství tekutiny s rozmíchaným droždím a do vzniklého bazénku postupně vmíchat okolní mouku tak, aby vzniklo polotuhé těsto. Je dobré ho zasypat trochou mouky, aby neosychal.
    Omládek je hotov ve chvíli, kdy se na jeho povrchu dělají bublinky (tzv. "fouká").
    Stejně jako ostatní prefermenty je i omládek dobré použít, když dosáhne vrcholu. Těsto z přezrálého omládku je lepivé a pečivo menšího objemu.
    Rozkvašení
    Poslední dílek do skládačky je rozkvašení, i když se nejedná o preferment v pravém slova smyslu, ale jakousi přípravnou fázi, během níž se aktivují kvasinky. Rozkvašení je to, co všichni nejspíš známe pod označením "kvásek" a chystáme si na buchtové nebo jiné těžké, sladké těsto. Recepturní droždí se rozmíchá ve vodě nebo jiné tekutině spolu se sladem (nebo trochou cukru) a nechá se 30 - 50 min. vzejít při teplotě 25 - 28 °C. Při vyšších teplotách by zvýšená enzymatická činnost údajně mohla způsobit vyšší kyselost, která by se přenesla i do těsta.
    PECA
    PECA --- ---
    GREGI: To asi není tahleta, což? Ta je zjevně určená k položení na gril, nemá vlastní ohřev a nevím, jestli se v ní dá topit dřevem a potom to nějak vymést...
    GRILLMEISTER Trouba na pizzu | Lidl.cz
    https://www.lidl.cz/p/grillmeister-trouba-na-pizzu/p100345383
    PECA
    PECA --- ---
    Zdravím borci. Laický dotaz k projevům zasvěcených ve stylu "70% hydrataci 50% biga".
    • Ta hydratace, to je předpokládám hmotnostní podíl vody z hotového těsta?
    • Co je procento "biga"?

    Pochopuju, že pro dosažení vyššího poměru vody k mouce potřebuji kvalitní mouku k tomu určenou. Asi si budu muset udělat nějakou tu pícku na zahradě...
    GREGI
    GREGI --- ---
    TOMASS: Nadhera! Delas uvnitr na plynu?
    TOMASS
    TOMASS --- ---
    Taky se pochlubim. Dělam 70% hydrataci 50% biga. Pec Gozney Roccbox.

    GREGI
    GREGI --- ---
    GARFIELD: v cem peces? Krasne "opalena" ta vrchni...
    GARFIELD
    GARFIELD --- ---
    Tak se k vam taky pridam a vytahnu par fotek z telefonu. Rad doma delam neapolskou pizzu (~58% hydratace a poolish) a dalsi favorit je neco jako al taglio/romana pomaly kynuti a s olejem v teste. No a posledni typ, co obcas pecu je takova kvaskova focaccia style na jednu panev.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam