NYA: no právě, že jsou různé velikosti cargokol a mě vychází, že pro městský provoz by se hodilo elektrokolo i s poměrně malou, ale zamykatelnou a vodo- a bláto- těsnou bednou.Ta zamykatelnost mi přijde důležitá, protože když už člověk vyrazí do zóny supermarketů, tak přece chce něco nakoupit co já vím v Hornbachu a pak popojet a stavit se ještě v Kauflandu, a tam mi přijde nepraktické mít to v těch brašnách... měl bych tendenci nákup zamknout a jít na další. Ale vychází mi, že pokud se bavíme o soukromých nákupech a ne třeba o práci kurýra, tak 60l zavazadlový prostor obvykle stačí (prostě kolo jako náhrada báglu na záda).
U klasického bickepackingu mám problém s tím, že věci nechávám na kole. Letos na jaře jsem na solárním kole ujel 8500 km (ale pravda, není to cykloturistika, ale spíš forma výletu na mopedu), a největší problém jsem měl, že jsem na kole, které jsem nechal před airbnb ubytováním na uilici, zapmněl přes noc jeden baťůžek (umístěný v bickepackingovém stylu pod sedačkou) a ráno tam už nebyl. Takže nejvíc se bojím toho, že kolo nebude tvořit kompaktní celek, který by šlo někde zamknout (před obchodem, před restaurací, nebo dokonce před ubytováním ve městě). Zase spousta ubytování cyklistům vychází vstříct a když je kolo kompaktní, nechá je vzíti si ho na pokoj... mladší cestovatelé na kratších trasách asi plánují celou cestu stanovat, ale starší cestovatel na delších trasách potřebuje nějaké zázemí aspoň tak 1x za týden..
Jinak ti cykloturisté na konvenčních kolech podle mě taky prokazují mimořádnou vytrvalost a sebezapření při umrtvení zadku... já bych dnes na jízdy delší než cca 2 hodiny taky volil spíš sedačku lehokola (ale jak to lehokolo uspořádat, aby současně bylo lehké a šlo vozit vlakem, apod., to nevím). Dokonce jsem začal uvažovat o "koloběžko-packingu", protože dojezd za den na koloběžce není vůbec špatný, místy to je větší legrace než kolo, nižší rychlost je zřejmě bezpečnější a koloběžka je úžasně lehká (hlavně proti mým konstrukcím, pravda :-) a mimochodem, i když nemám skládací, tak ve vlacích PID po mě nikdy nechtěli, abych za ní platil (naopak za kolo vždycky)