XCHAOS: mno, tenhle dokument sirku pasma neresi, jen vezme nejaky pozadovany/slibeny udaj. Resi jestli zakaznici se dostanou k pozadovane rychlosti sluzby. Jenze me to prijde podivne - ma tam udaj ze:
"Each V2 satellite offers approximately 96 Gbps of download bandwidth and 6.7 Gbps
upload capacity"
Jenze kdyz clovek googli, tak dostava pro 2. verzi satelitu hodne rozdilne udaje. A na oficialnim webu starlinku se uvadi jen hodnoty rychlosti spojeni pro jednoho uzivatele. No a ten dokument zadne poradne odkazy nema.

KOUDY: dik. V tom pripade mysli, old timer F9 non-expendable

SEJDA: Nepisou tam o starship.

XCHAOS: Nám vždycky paní učitelka vtloukala do hlavy, že “pokud jsou to ženy, píšeme tvrdé Y, ale pokud je tam jenom kousílínek chlapa, píšeme měkké”.

A nebo že by se Starlink řídil stejnými fyzikálními zákony, na které narazily i pozemní bezdrátoví operátoři? :-)
https://thexlab.org/wp-content/uploads/2025/07/Starlink_Analysis_Working_Paper_v0.2.pdf

KAERO: ano, zvětšením šířky kanálu se asi dostanou na lepší úroveň QAM, než je popsaný tady. Na pozemních spojích se používá třeba QAM256. Ale stejně, při zkušenostech s fungováním na jednotky kilometrů, je pro mě dost záhadou, jak můžou fungovat na stovky kilometrů s takovouhle propustností. Samozřejmě, ty přímý laserový propoje satelitů, to je jiný level. Na latenci jim zase hodně pomáhá, že rádio má v principu lepší latenci, než optický vlákno... samozřejmě, v kombinaci s neustálým strašením, že nějaký nepřítel může snadno přestřihnout optická vlákna...

XCHAOS: jenze ten clanek neni k posledni verzi starlinku s 1 Tb/s, je k verzi 1, ne? Asi tezko zachovaji vsechny parametry az do verze 3.
No ale neco asi zachovat budou muset, sirku kanalu 240 MHz asi nechaji (satelity pridavaji postupne, takze verze jsou namichane), ale nejspis zvednou pocet kanalu. Kdyz to zkusim jen tak tupe od palce odhad - v clanku je to pro hadam v1 starlinku, 8 kanalu, 3 bit/Hz (16QAM) , v1 mela 4 anteny tusim, takze jsme nekde pres 26 Gb/s, coz jsme blizko cisla co se da k v1 dohledat (30 % celkovy overhead asi zni rozumne?). Satelit v3 ma mit 12 (?) anten, nevim hadam podle fotky, 64 QAM 6 bit/s, takze 1 Tb/s bude nekde na 50 kanalech, kazdy 240 MHz? A jeste je potreba pripocist 10 MHz pasmo oddelujici kanaly, ale to jsou drobne. Ale co ja vim, informaci je malo, a co najdu informace tak casto nepisou zda to je pro v1, v2, v3. Taky klidne na jinych pasmech muzou mit jine sirky kanalu a na starych pasmech nechat puvodni sirky kanalu, co ja vim, ale do odhadu to hodi vidle. Tady budou brzdy asi hlavne uzivatelske zakladny. No na poradnou analyzu nejsou data.

XCHAOS: ESA to vymyslí (zaplatí) a SpaceX obšlehne...
...jako třeba Čína.

PES: Air breathing ion engine se mi líbí, ale to byl výzkumný projekt ESA, ne projekt SpaceX :-)

PES: paradoxně, nižší oběžná dráha znamená rychlejší a kratší přelety. Jenže taky to, že družice budou zanikat rychlejším tempem a bude je nutné rychleji obnovovat. Prý kolonizace Marsu, haha...

KAERO: ve skutečnosti jsem sem ten vygooglený link dával. Ten 1 Tbps mi přijde neuvěřitelný, no ale zrovna tohle asi spočítaný maj...

XCHAOS: dodej dokumentaci ke starlinku a ja ti odpovim. A to od hardware po firmware. Aneb dolni limit je jasny, ale kolik padne na nedokonalosti, obsluhu, interni komunikaci...to vi jen autori starlinku.

KAERO: no dobře, a s jakou šířkou pásma teda Starlink 3 nabídne tyhle kapacity? (on je možná trik, že rychlost pro jednu stanici se nezvýší, ale využití víc kanálů, protože víc antén a víc elektřiny.. hmmm).

Tak jistá výhoda je, že na nižších drahách nehrozí Kesslerův syndrom tolik, jako na vyšších...