SI_WANG: http://svazky.cz/archivy/ABS-Praha/FSV/V-6301_MV/V-06301_MV_107.pdf

Neni vyzva k revoluci, zmene k zrizeni ( je zmena zrizeni prevrat?) a jeji ideolgicke zduvodneni mozne hodnotit jako pripravu k prevratu? Neni prace na objednavku zakazaneho Svazu komunistu podobne jako spoluprace s odbojovymi skupinami ( mimochodem ona s odbojovymi skupinami nespolupracovala)?

Merit by se melo stejnym metrem.

SI_WANG: Byl Marx v obdobi napsani Manifestu take terorista?

1. Pracoval na objednavku tajne spolecnosti : "Svaz komunistů, mezinárodní dělnická organizace, která za tehdejších poměrů samozřejmě mohla být jen tajná, pověřila na sjezdu konaném v listopadu 1847 v Londýně podepsané, aby vypracovali zevrubný teoretický a praktický program strany určený pro veřejnost. Tak vznikl teto Manifest, jehož rukopis putoval několik týdnů před únorovou revolucí[b] do Londýna k tisku"

2. Vyzyval k ( v te dobe ) nezakone akci :
"Zkrátka, komunisté všude podporují každé revoluční hnutí proti dosavadním společenským a politickým poměrům."
"Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly. Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu. Nechť se panující třídy třesou před komunistickou revolucí! Proletáři v ní nemají co ztratit, leda své okovy. Dobýt mohou celý svět."

Mohl byt podle tehdejsich zakonu odsouzen k smrti?

Tyve Chajim (SI_WANG) tvrdi, ze Horakova byla podle tehdejsich zakonu teroristka (vlastizradkyne), tak ji popravili a dobre tak. Vysvetlete mi, jak se s takovym clovekem muzou pratelit anarchisti, kteri, podle zakonu vetsiny zemi, by byli taky vlastizradci?

No mozna stoji za to jeste zminit zajimavy vyvoj clenske zakladny KSC:
Nejvetsi narust zaznamenala hned po valce. Zlamani ze zapadnich velmoci v Mnichove bylo jeste zive, vitezna mocnost SSSR znamenala nadeji "svetlych zitrku", o skutecne situaci v Rusku se tu nevedelo skoro nic (teprve s navratem svobodovcu se nejake zpravy dostaly, ale zanikly ve vseobecne euforii) a take KSC byla ve svych slovech a slibech mirnejsi : podpora strednich podnikatelu a zivnostniku, demokraticke vladnuti, zuctovani s kolaboranty, hospodarsky rust diky pomoci bratrskeho SSSR...
Ani po Unoru 48 se situace prilis nemeni a do KSC nastupuje mlada "revolucni a odhodlana generace", odhodlana zuctovat se zlorady minulosti, dej se, co dej. K ni se pridava mlada umelecka avantgarda ( jeji vystrizliveni prichazi daleko pozdeji a konci v 68)
V necem to pripomina (zveliceno) Maovi Rude gardy. V padesatych letech dochazi k urcitemu vystrizliveni diky menove reforme a nekterym nedodrzenym slibum. Ale je to spis u predvalecnych a valecnych komunistu, kterym se nelibi vyvoj v duchu bolsevickych tradic. Cast jich odchazi sama, cast je likvidovana pro oportunismus a nedostatecnou revolucnost ( zajimave je, ze v bourich, ktere vznikly nasledne po menove reforme bylo take dost radovych komunistu).
Po Stalinove smrti a kritice stalinismu by se dal ocekavat opet narust diky vraceni nadeji, ale komuniste to u nas prosvihli. Opatrny pristup k teto kritice, jen vlazne rehabilitace, likvidace nejmensich, poslednich zivnostniku (1963), ekonomicke potize ( petiletky se neplnily a menily se na triletky ) a dalsi afery ( Barakova ) zpusobily vicemene stagnaci clenske zakladny a znacny motivacni utlum. To zpusobilo vnitrni opozici ve strane, a protoze Novotny nebyl v Rusku obliben ( nedal souhlas k umisteni vojsk na nasem uzemi), doslo k jeho odstaveni a nastupu reformnich komunistu v druhe polovine 60tych let.
Tady opet dochazi k velkemu narustu clenske zakladny a kupodivu i v kratkem obdobi po invazi. To lide citili jaksi potrebu podporit nase reformni komunisty v nadeji, ze se budou snazit pokracovat.
Jenze pak doslo k obratu - nastup Husaka, obrat vetsiny vrcholnych predstavitelu smerem k Rusku, odstraneni tech, co nechteli. Nastup proverek a cistek. Strana se zbavuje velkeho poctu vlastnich clenu a novi neprichazeji. V te dobe take strana odstupuje od prvotni strategie masovosti clenstvi k elitarskemu pojeti. Muze si to dovolit. Po invazi si uvedomila, ze od zapadu nic nehrozi, klicove funkce ve state a statnim aparatu, exekutive a soudnictvi ma obsazeny cerstve proverenymi kadry, na uzemi jsou rozmistena vojska ...


A tady je nejvetsi a nejhorsi dopad invaze a normalizace. U lidi dochazi k deziluzi, ztratam nadeje na jakoukoli zmenu a heslo "Se Sovetskym Svazem na vecne casy" se jevi jako hrozna ale naprosta realita. Proto voli bud cestu konformniho prezivani ci pasivni neangazovanosti, uzavirani se do "vlastnich hradu" nebo dokonce aktivni podporu - kdyz uz, tak uz.

A proto ja si osobne vazim celeho disentu. Ne proto, ze riskoval zavreni, pronasledovani, vyslechy, konec kariery a postihy rodin - to samozrejme take, ale hlavne proto, ze tito lide pocinaje reformnimi komunisty, pres pravicove zamerene pragmatiky po vyslovene antikomunisty a koneckoncu i lide, kteri vic nez politice rozumeli umeni ( underground) nepodlehli desiluzi o nemoznosti zmeny, neupadli do letargie, nezvolili cestu pasivity .. ale proste i v dobe, kdy jakakoli nadeje na zmenu rezimu, politickeho smerovani ci uvolneni se zdala nesmyslna, do toho sli. Z principu.
Nedelam si iluze o idealnim disentu - byl prolezly udavaci, spojoval ho pouze jediny spolecny nepritel, existovaly tam neskutecne rozpory v nazorech na to CO. Ale spojovalo je to co ne.

Mimochodem, jedno je dobre vedet:
Po 68 az do 70teho roku byla situace stale jeste uvolnena. Na vysoke se prijimalo hlavne podle znalosti u zkousek, jeste porad existovalo ve fiunkcich spousta proreformnich komunistu, stale byla uvolnenejsi cenzura i kultura.
V 70tem zacal KSC delat obrovskou cistku predevsim ve svych radach. Zacaly zasedat domovni, ulicni, zavodove proverkove komise, ktere proverovaly postoje komunistu (predevsim k otazkam a postojum vstupu spratelenych armad a nastavajiciho politickeho trendu "normalizace"). Nehodici se byli bud "vyskrtnuti" ci "vylouceni". Byt vyloucen bylo horsi, nez nikdy tam nebyt.
Zaroven byl velmi zprisnen proces prijimani novych clenu. nadale bylo clenstvi zebrikem ke kariere (mozna vic nez predtim), ale bylo vyberove. Zadajici musel mit rucitele, projit pohovory a zkusebnim obdobim jednoho az dvou let "kandidatury" a nasledne opet procesem schvalovani.
Soubezne s tim se projevilo i urcite uvolneni v pozadavcich na clenstvi v urcitych oborech a funkcich. Nadale platilo ze pro vyssi vedouci funkce, praci v zahranici, casta vycestovani bylo clenstvi potrebne stejne jako pro karierni rust. Nektere obory a pracoviste to mely jako podminene - ministerstva, zahranicni vysadky, vyssi sppravni organy, vysoke skoly ve vedoucich funkcich ( vedouci kateder, dekani, prodekani, rektori..), vedouci funkce ve sdelovacich prostredcich atd .. Ale KSC potrebovalo odborniky a tak se objevovaly obory, kde to neplatilo zcela - vypocetni technika, technicke obory, stavebnictvi, zemedelstvi ...

Cele to pisu proto, ze jsem vzdycky nacepyreny, kdyz slysim, ze nekdo "musel" do KSC vstoupit v sedmdesatych letech. To byl z 99.9% karierni vstup, ktery se obcas navenek ci vuci sobe zduvodnoval " chci stranu zmenit zevnitr - to je jedina cesta".