JOSEFDRUHY:
a) naše životní prostředí = +- příroda kolem nás, včetně pozměněných forem*. slovíčkařit, že znečišťování životního prostředí NENÍ znečišťováním přírody, je asi, jako kdybychom se hádali, když padají kroupy, že kolem nás není kapalná voda, protože ty kroupy jsou zrovna zmrzlé.
* a zde lze klidně zkonstatovat, že čím víc ji pozměníme, tím větší (až na vskutku ojedinělé výjimky) to průser je
b) jak přesně život vznikl, dodnes nevíme. dokonce ani čistě na materialistické rovině o tom nepanuje shoda a v posledních dvou desetiletích se vynořily některé nové teorie. zrovna na toto téma překládám knihu. vědci si dokonce ani nejsou jisti, zda první složitější sloučeniny a organismy vznikly na Zemi anebo sem byly zaneseny. nicméně, což je podstatné, pro současný stav přírody a náš vliv na něj, toto - tedy otázka, kde se před 4.5 až 5 miliardami let ten život vzal, není až tak moc důležitá. postačí nám uvažovat, co je teď, jak do toho zapadáme a jak to likvidujeme a nelikvidujeme. (éra trilobitů to fakt nerozštípne:)
c) otázka, zda "vesmír sám nezačne vyrábět toxické plasty", je čirou spekulací a zcela irelevantní - anebo je úplně přesně tak relevantní jako otázka, zda z nebe nepřijde svatý petr a nezachrání nás. zkrátka, úvaha o tom, co se *může* stát**, nemá ve vztahu k hodnocení současné situace a faktům, žádný smysl.
** kromě toho se základy přírodovědeckého poznání bys rovnou věděl, jak krajně nepravděpodobné, z řady dobrých fyzikálních i chemických i biologických důvodů, je představa, že by náš ekosystém začal do toho, co už má, sám produkovat plasty a amalgámy rtuti a dalších kovů. zkrátka, *možné* to je, ale to už víc věřím, že mi vedle postele přistane zlatej meteorit a já budu děsně bohatej.
d) co bude bez nás a po nás, až bude, mě může zajímat čistě jako filosofická hříčka - z pochopitelných důvodů mě zajímá, když už, co bude s námi, dokud tu jsme. a každého normálního člověka by mělo :-) a opět: spekulace jsou spekulace. kromě toho viz: "romě toho se základy přírodovědeckého poznání bys rovnou věděl, jak krajně nepravděpodobné, z řady dobrých fyzikálních i chemických i biologických důvodů, je představa, že by náš ekosystém začal do toho, co už má, sám produkovat plasty a amalgámy rtuti a dalších kovů. zkrátka, *možné* to je, ale to už víc věřím, že mi vedle postele přistane zlatej meteorit a já budu děsně bohatej."
resumé: teze
Přírodě nic neznečišťujeme, jí plasty a jedy nevadí, příroda nevnímá jedy aj. jako "své znečištění" je naprostá imbecilita ve světle známých ekologických katastrof a zanikání původně funkčních biotopů a jejich nahrazování polo- a pouštními prostředími, případně jezírky kalů, které se nejen pro nás, ale pro stávající formy života, resp. jejich drtivou většinu, vážně nehodí. zkrátka konstatovat, že přírodu neznečišťujeme (vůbec a že je to nesmysl), může leda tak blázen anebo někdo, kdo fakt hodně zavírá oči před zřejmou a očividnou realitou. a takovým bláznům já bych přál život v krušnohoří za konce socialismu, kde by si taková tvrzení ukrutně rychle rozmysleli. vdechování jedovatého nakyslého smogu s částicemi způsobujícími předčasné umírání plic totiž realismus v tomto ohledu velice podporuje :-)