_BENNY: protože žádný takový není. není to zpráva o cpi, je to zpráva o inflaci.

cpi zveřejňuje čsú a právě tento údaj je prozentován jako inflace. je totiž číslo, které má největší vliv na lidi, na mzdy, na valorizace důchodů.

ROMANET: proč neuděláš copy-paste toho kratičkého odstavečku?

_BENNY: na stránkách čnb máš zprávu o inflaci - přečti si ji.

ROMANET: jezisi zase ty reci o dulezitosti centralnich bank pri udrzovani cenove "stability", zatimco centralni banky kazdorocne generuji novou a novou inflaci a verejnosti zverejnuji radeji jen CPI, aby ji z toho nepiclo...

ČNB > Měnová politika > Úloha měnové politiky
Úloha měnové politiky
Úloha měnové politiky ČNB podle zákona o ČNB

Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR a § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance (pdf, 256 kB), které jí ukládají zabezpečovat především cenovou stabilitu a - pokud tím není dotčen tento hlavní cíl ČNB - podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.

Podobnou úlohu mají centrální banky ve většině demokratických zemí s tržní ekonomikou. Úloha zajistit stabilitu cen v ekonomice, tj. přispět k tvorbě stabilního prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit, je výrazem odpovědnosti centrálních bank za udržitelný ekonomický vývoj. Nezbytným předpokladem realizace měnové politiky vedoucí k cenové stabilitě je na druhé straně nezávislost centrální banky. ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace. Při plnění svého cíle využívá ČNB několik měnověpolitických nástrojů.
Cenová stabilita

ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází při měření růstu těchto cen, a měl by také dát dostatečný prostor pro drobné změny cenových relací, k nimž v každé ekonomice s efektivním cenovým systémem neustále dochází. Pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % (pdf, 127 kB) s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. V březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 (pdf, 136 kB) s tím, že ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany."
Náklady inflace aneb proč usilovat o cenovou stabilitu

Vysoká a nestabilní inflace má negativní důsledky pro dynamiku hospodářského růstu. Potvrzují to dlouhodobé empirické zkušenosti z vývoje ve světové ekonomice. Vyšší inflace znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nominální úrokové sazby a zpravidla i vyšší proměnlivost inflace, což výrazně zvyšuje její náklady. Je to dáno tím, že vyšší inflace zvyšuje nejistotu o budoucích relativních cenách i o cenové hladině, a tak domácí i zahraniční finanční trhy vyžadují vyšší rizikovou prémii jako kompenzaci za zvýšenou nejistotu. Při dlouhodobě vyšší inflaci dochází obvykle při rozhodování ekonomických subjektů k zafixování inflačních a depreciačních očekávání. V důsledku vyšší proměnlivosti inflace se investoři orientují více na krátkodobé finanční investice (spekulační aktivity) a na zajišťování se proti inflaci a naopak méně na investiční projekty v reálné ekonomice, které mají dlouhodobější horizont návratnosti. Nepředvídaná inflace způsobuje některé další ekonomické distorze, které v delším časovém horizontu snižují dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky: redistribuuje důchod od věřitelů k dlužníkům, způsobuje deformace daňového systému a představuje skryté zatížení všech, kdo spoří a nejsou s to zabezpečit kupní sílu svých příjmů a úspor. Nevýhodou vysoké inflace jsou též vysoké úrokové sazby, které stimulují příliv krátkodobého rizikového kapitálu, který mívá řadu nepříznivých přímých i nepřímých dopadů.

ROMANET: coz nic nemeni na faktu, ze co slo nahoru, muze jit a zakonite take jednou pujde dolu, drive nebo pozdeji.

_BENNY: ale každý trochu vzdělání člověk ví, že cpi není inflace jako taková. je jen cpi nejdůležitější ukazetel toho, jak to penězi je.

kromě cpi tu máme i

# Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů
# Indexy cen průmyslových výrobců
# Indexy cen zemědělských výrobců
# Indexy cen tržních služeb v produkční sféře


a samozřejmě také informace čnb.

ROMANET: bud to, anebo by se ta schopnejsi cast naroda zamyslela, prokoukla by, ze CPI v souvislosti s opravdovou inflaci je prinejmensim jedna velka dezinformace a pozadovala by mereni inflace presnejsi metodou. index spotrebitelskych cen samozrejme nikdy nemuze byt presny a nikdy nemuze odrazet skutecny stav inflace, jakozto nafouknuti monetarni baze.

_BENNY: takže by statistický úřad oznámil, že všechno (spotřeb ní koš) je o deset procent levnější a přišel by za tebou šéf, že ti dá o pět méně.
jenže třeba zrovna věci, které si kupuješ ty zdražily...

imho by tento experiment trval přesně do dalších voleb, kde by vyhrála opozice.

NELDE: Já ti rozumím, jenom nevím, jestli rozumím Aiaxovi, proto se ho ptám.

ROMANET: pozvolné klesání mezd - ty si to umíš představit. přijde za tebou šéf a řekne ti, že je všechno levnější, že ti dá méně peněz?

to je holt dnesni konzumni logika - vsechno musi rust, ceny, platy, zamestnanost, dluhy, to vse je znakem spravnych ekonomickych aktivit. a pak akorat sup s transparenty pod okna ministerstev kdyz to neroste tim spravnym smerem :)

a ted vazne: velice vazne si to dovedu predstavit, kdyz jednoho krasneho dne vyleze statisticky urad s tim, ze tu mame deflaci. inflaci pri zmene platu argumentuje kazdy druhy zamestnanec.

FINSON: Ona je to blbost - je to úvaha na témě jestli dohoní Achilles želvu - což celá řada lidí považuje za správné. Ono to totiž není vytváření peněz ve smyslu výroby, ale vydělávání peněz. Stačí jednoduchá úvaha - je však třeba brát pohyb peněz ve smyslu podvojného účetnictví. A vloží $100. To znamená, že banka má -100 (dluží A peníze) na účtě a +100 v hotovosti. Pokud někomu půjčí $90, tak má banka proti A stále -100, proti B +90, na rezervě +10. Žádné peníze nevydělala ani nevytvořila. Kdyby A půjčil B $90 a $10 uložil do banky, tak bude výsledek stejný. Banka jen byla prostředník.

AIAX: jsou to matematické hrátky. protože je to nejextrémnější příklad, který matematicky může nastat. koloběh peněz ale neni, o tom, že půjčené peníze jsou opět ukládány do banky.

ale já chápu, že mohou z jednoho vkladu vytvořit mnohonásobek takových peněz. a nepřijde mi na tom nic divnýho ani špatného.

a jak tak čtu tvé vize mám obavy, že to nejsem já, kdo to nepochopil. ale ty.

pozvolné klesání mezd - ty si to umíš představit. přijde za tebou šéf a řekne ti, že je všechno levnější, že ti dá méně peněz?

že je inflace motorem růstu je prostě fakt. inflace motivuje lidi investovat a spotřebovávat misto shromažďování peněz v bance nebo pod polštářem. naopak tvá vize světa bez inflace by prudce peníze zdražila. každý by chtěl mít něco čehož hodnota roste - peníze. těch by ovšem bylo jen konečné množství. k čemu by ti byla nemovitost, když její hodnota klesá? k čemu pozemky?

víš k čemu by to nakonec dospělo? musel by přijít stát a natisknout nekryté peníze.

FINSON: třeba by fakt stačilo, aby nebyl 10-20% jen u těch vkladů typu M1, ale aby byl větší než 0% u jiných typů - třeba termínovaných vkladů, apod. ...

já osobně myslím, že byste měli přemýšlet o postmonetární ekonomice. co třeba úroky vyplácené z uložení vašich informací v bance (s tím, že banka má k informacím přístup - viz Google, třeba), nebo univerzální energetický kredit - s nejbližším a nejzažším termínem dodání, pochopitelně ?

AIAX: Dotaz: Jestli jsem tě dobře pochopil, tak bys chtěl, aby ten reserve requirement byl 100%?

ROMANET: Romanete to nejsou matematické hrátky, to je základní princip vytváření peněz (všimni si nadpisu "Money Creation"), který začal kdysi dávno u nepoctivých bankéřů a dneska už prorostl do základní struktury bankovnictví. Už nikomu nechci nic vnucovat, protože jsem pochopil, že přesvědčování silou je marné a plodí jen vzdorovitou reakci. Proto ti jen přátelsky radím - čti si to tak dlouho, dokud nepochopíš, jak banky dokáží vytvořit z jednoho základního vkladu mnohonásobek ničím nekrytých a tedy virtuálních peněz.

Druhou alternativou je vygůglit si animovaný filmeček Peníze jako dluh (Money As a Debt), je to všude na google video nebo youtube, tam to ukazují názorně.

- peníze musejí být ukotvené ke KONEČNÉ komoditě, aby peněžní zásoba nemohla svévolně stoupat nebo klesat zásahem KOHOKOLI
- všichni berou jako samozřejmost svobodný trh týkající se prakticky všech komodit, ale peníze musí řídit stát; proč? Připomínám že nejsem žádný pravicový fanatik, který by nejraději zprivatizoval i armádu a policii, o tom to fakt není; ale ve zkratce zkrátka nejde ty důvody uspokojivě vysvětlit
- množství peněz - pokud se chceš dobrat nějakého jasného konce, musíš zapomenout na dogmata, co člověk slyší odevšad z novin a televize; ve skutečnosti na samotném MNOŽSTVÍ peněz opravdu nezáleží (nejde o žádné "zmrazení", ale vrácení se k přirozenému stavu), důležité jsou ZMĚNY množství peněz (inflace, deflace), to je příčina hospodářských cyklů
- ano, tvorba peněz založených na zlatém standardu by probíhala jen těžbou zlata, které by nebylo kouzelným zásahem shůry, protože by generovalo práci a běžnou ekonomickou aktivitu; ale vzhledem k tomu že na množství oběživa v ekonomice nezáleží, není to podstatný faktor, protože nárůst zlata dnes probíhá zhruba 1-2 % procenta za rok, což, když vezmeš v úvahu, že část půjde na užitné zlatnictví, je zanedbatelné
- ano, tohle všechno by, logicky, vygumovalo umělou inflaci, jak ji známe dnes

"Zmrazení" peněz, tedy stop generování virtuálních peněz z částečných rezerv a rozhodnutím centrálních bank, jinými slovy návrat k přirozenému tržnímu stavu, není cesta do pekel, cesta do pekel je permanentní umělá inflace.
Všechno bude zlevňovat a zároveň se budou pozvolna a přirozeně s tím snižovat platy. Není ti jedno jestli vyděláš stovku měsíčně a rohlík stojí pade, nebo jestli vyděláš 10 korun měsíčně a rohlík stojí bůra? Už rozumíš, co myslím, když říkám, že na samotném množství peněz nezáleží?
Tohle všechno je brutálně zjednodušené, ve skutečnosti existuje několik do nejmenšího detailu propracovaných návrhů monetárních reforem.
Důležité je pamatovat si jedno, prvním a nejpřednějším článkem každé peněžní ústavy musí být přísný zákaz množení úvěrů skrz částečné rezervy. Protože to znamená umělou inflaci a pokud nevíš, jak inflace doopravdy škodí, tak si to nastuduj.
Ve světle toho je tvůj výrok "inflace je jedním z motorů růstu" strašlivým nedorozuměním. A přitom to není těžké pochopit - když pořád piješ na dluh, je ti skvěle (motor růstu), problém je, že těch zářezů na futrech přibývá a jednou budou třeba splatit. Proto pořád říkám, kam se v dnešní mainstreamové ekonomii poděla základoškolská logika? Odkud se bere přesvědčení, že zatímco normální člověk nekonečně dlouho na dluh žít nemůže, tak státy mohou?

AIAX: to jsou matematický hrátky...

AIAX: a nebo jinak, čtu si tak před spaním rothbarda a uvědomil jsem si, že tam nepopisuje svou vizi, takže vlastně nevím, jaký názor zastáváš ty.

možná budu kecat, případně mne oprav

chceš, aby peníze byly kryté (zlatem nebo úsporami(?).
nechceš, aby do oběhu peněz kecal stát ani nějaká nezávislá instituce.
nechceš, aby se oběh peněz zvyšoval (rozumím tedy tomu, aby se počet peněz zmrazil - ovšem kolik by jich bylo? jejich počet se mění každou vteřinou nahoru a dolů)
tvorbu peněz by jsi povolil pouze s novým zlatem (?)
tohle všechno by mělo zabránit inflaci a plundrování nerostných zdrojů.

-----

ještě tedy nevím, jak mi to proškrtáš, ale zmrazení množství peněz mi přijde jako cesta do pekel, ať si to tu maluju, jak chci, tak se nedostávám k tomu, že všechno bude prostě postupně zlevňovat. naopak se dostávám poměrně k jasnému kolapsu ekonomiky, která na inflaci stojí... protože ať chceme nebo ne, inflace je jedním z motorů růstu.

ROMANET: Ale ovšem, všichni tvrdě pracujeme, čas jsou peníze a takové kliknutí, to někdy člověku zabere skoro celou desetinu sekundy.

Reserve Requirements and Money Creation
Reserve requirements affect the potential of the banking system to create transaction deposits. If the reserve requirement is 10%, for example, a bank that receives a $100 deposit may lend out $90 of that deposit. If the borrower then writes a check to someone who deposits the $90, the bank receiving that deposit can lend out $81. As the process continues, the banking system can expand the initial deposit of $100 into a maximum of $1,000 of money ($100+$90+81+$72.90+...=$1,000). In contrast, with a 20% reserve requirement, the banking system would be able to expand the initial $100 deposit into a maximum of $500 ($100+$80+$64+$51.20+...=$500).

AIAX: proč neuděláš copy-paste toho kratičkého odstavečku?

XCHAOS:
NELDE: Zeptám se vás na jednu jedinou zcela prostou otázku - četli jste vysvětlení Fedu, které jsem tady linkoval, jak peníze systémem částečných rezerv vznikají? Dokud si tam totiž nekliknete a tenhle trik nepochopíte, nemá nejmenší smysl v téhle diskuzi pokračovat, protože dokud si budete myslet, že banka naše peníze jen jaksi "přerozděluje" a žije chudák jen z rozdílu úroku, tak....ééé....já už vlastně nevím co. Sakra to je fakt takový problém jednou kliknout a přečíst si jeden jediný kratinký odstaveček?