HARALD: stojim si za svym tvrzenim .. nebudu primo jmenovat ale rekneme ze jsme v praci na zamestnavatele pouzivali pejorativni prislovi "co Skot zahodi, Holandan zvedne" -- celej platebni preprocesing , cela rekoncilace plateb + dalsi veci byly delany jednomuznou firmou o ktere vim ze nektere tyto produkty mela i v jinych bankach - az v roce 2008 zacal projekt ktery po triletem usili (i mem) a znacnych nakladech predelal alespon tu platebni cast na neco nove ... soucasneho zamestnavatele nebudu radsi zminovat vubec, ale funguje to dost podobne ... oba dva ty pripady maji stejny duvod a to je nedostatek balickovych/komercnich reseni v 90tych letech, tudiz vyvoj na zakazku a nasledne rozvijeni po mnoho mnoho let nez nekdo nasel odvahu to predelavat

ted by me naopak zajimalo v jakych bankach se pohybujes ty, protoze ja mam za to ze se tento jev vyskytuje dost casto, pokud subjekt funguje prave od tech 90tych let

Přátelé, končíme s debatou "jedna paní povídala". Pokud chcete argumentovat o stavu IT, uveďte o jaké banky se jedná. IT v bankách se živím 15 let a většinu z toho, co tu neadresně píšete, je naprostý nesmysl.

VANEK: To není totéž jako že většinu nejsložitějších systémů psala jednomužná firma. Ale i v tvém případě se domnívám, že značně přeháníš.

LEDOFREDO: No a v jedny bance vyvijeli data warehouse brachove, ktery k nemu nenapsali dokumentaci. Vybourali se na D1, oba se zabili a pak se par let rozmotavalo to, jak to cely vlastne funguje. Skoncilo to tak, ze se casti musely udelat uplne nove.

HARALD: Mám zkušenosti z nejmenované banky, kde si IT vyvíjejí inhouse a programátoři tedy dokáží naplnit zadání, jaký select se má udělat a jak zformátovat, ale všichni jsou rádi, pokud výsledku rozumí vedoucí účetní.

LEDOFREDO: To by mě fakt zajímalo jaké to byly banky. Rekl bych, že kecáš. :-)

ja mam zkusenost ze dvou bank a vetsinu tech nejslozitejsich systemu psala dycky nejaka jednomuzna firma programator/analytik/urobsisam kterej tomu rozumel vic nez celej business dohromady a vsichni se modlili at ho neprejede na ulici auto -)

VANEK: minimalne zaklady tech znalosti se predavaji i na programatora, bez toho to nelze rozumne napsat a jen si to koleduje o pruser

VANEK: kolegyně spolužák z VŠE ve firmě, která tenhle program pro nejmenovanou banku vyvíjela, pracuje - mají v týmu jak progiše, tak opravdu specialistu na výkaznictví, bez toho by se nehnuli.

TRISSIE: Programátor rozumí tomu systému, pokud má štěstí; výkaznictví sotva :-)

Můžeme argumentovat, že u jedné velké hypotéky jsou úspory z rozsahu na obsluhu dluhu, ale u většího počtu malých zase klesá riziko, že přestanou splácet všichni najednou.

NICTUKU: víš něco o finanční matematice? Aspoň v základu?

Důvodem, proč na začátku splácíš víc úroků než jistiny, není nějaká chamtivost banky, ale prostá matematika. Vždycky budeš platit úroky z celé aktuálně dlužné částky. Aby byla splátka konstantní po celou dobu splácení, tak logicky na začátku, kdy je dlužná částka větší, tak většina splátky padne na úroky, a na konci, kdy je dlužná částka menší, tak většina splátky padne na splácení jistiny.

Ano, mohl bys splácet konstantní část jistiny, jsou takové úvěrové produkty (i když opět z pochopitelných důvodů ne pro fyzické osoby, ale pro podnikání). Ale třeba při 1.000.000 dlužné částky, 20 letech splácení (tedy roční splátce jistiny 50.000) a úrokové sazbě 5% by tvé platby vypadaly (pro jednoduchost jedna platba na konci roku)
1. rok: (1Mx5% = 50.000 úrok) + 50.000 jistina = 100.000 (zůstatek úvěru 950.000)
2. rok (950Tx5% = 47.500 úrok) + 50.000 jistina = 97.500 (zůstatek úvěru 900.000)
20. rok (50Tx5% = 2.500 úrok) + 50.000 jistina = 52.500 (zůstatek úvěru 0).

pokud ale chceš konstantní splátku po celou dobu trvání úvěru (nebo v našich poměrech po celou dobu trvání fixace), tak se poměr úrok-jistina budou řídit délkou splácení a úrokovou sazbou.

FLAD: ale asi jsem to napsal fakt blbe. Samozrejme chapu, ze ltv hraje velkou roli. Myslel jsem to relativne vuci splaceni behem prvni fixace. Tzn. kazda banka prece potencialne pocita s moznym refinancovanim, ne? Tudiz si hned na zacatku napali velky plneni a potencialne se to otaci ke splaceni jistiny vice az ke konci obdobi splaceni.

FLAD: drogy neberu :op :)

LEFTY: jo takhle podrobne...tak to nevim :)

CMLKA: no největší díl dostane ne vlastník toho terminálu, ale issuer.
Chápu, že obchodník platí jednu částku za obchod (3%?) acquirerovi, ale ten potom platí něco asociaci, něco si nechá, něco issuerovi (a ten z toho taky zaplatí něco asociaci). A výčet (a směr) těchhle poplatků mě zajímá.

CMLKA: jestli se ptas teda na tohle, protoze zalezi na otm, od koho ten terminal mas, jak drahe jsou tvoje platby kartou, tedy kolik te stoji...

LEFTY: banka, od ktery je terminal

vyzná se tady někdo detialně v karetních operacích? Zajímá mě, kdo platí/strhává si poplatky při platbě kartou (pro jednoduchost běžná platba v POS, bankomaty ani cashback nás nezajímá). Kdyžtak tady nebo do pošty, díky moc!

TRISSIE: tyhle uvahy plati pro situaci, kdy je klient u banky s hypotecnim uverem od zacatku do konce. Coz je pouha teorie. Koneckoncu banky refinancovani nabizi. Tzn. za tech, radove 5 let, kdy u banky jsem si na me navari vcelku hutny penize. pote co refinancuju bude varit jina banka. Nehlede na to vse jakakoliv banka mi bude behem uveru uroky jen zvysovat. A nejaky loan-to-value jim je zvyse u riti.