TRISSIE: jo, vím i o dalších takových případech. Ale GL rozhodně nepatří mezi nejspožitější bankovní systémy

LEDOFREDO: Pokud oba myslíme na tu samou banku s jediním spořícím produktem, který lze obsluhovat jen přes internet, tam je platební preprocessing a rekonciliace plateb relativně jednoduchá záležitost. Podobně může dost možná podobná situace nastat u extrémně malých bank s velmi omezeným produktovým portfoliem. Ale dělat z toho jakýkoliv závěr pro celý trh je nesmysl. BTW, za nejsložitější systémy v bankách považuju karetní systém, platební systém, systémy pro správu úvěrových produktů (pokud jsou vyčleněny od depozitních produktů v samostatném systému) a skóring klientů. Je u těch tvých dvou bank skutečně většina těchto systémů dodávána jednomužnou firmou, jak píšeš.

Když se ptáš na mé zkušenosti, ty pocházejí převážně z větších bank a pojišťoven. Na bankovním trhu jsem dělal pro KB, GEMB, RB, ČS, ČMSS, ČSOB (oba labely) a AXA bank.

LEDOFREDO: a rad bych dodal, ze spoluprace s temito dodavateli byla dycky super, protoze ten clovek presne rozumel o cem je rec po jedny schuzce .. ne jako soucasny srackoswhousy ala logica, trask, ness, atd atd. kterejm mesic vysvetlujes co vubec chces a jeste ti to vykazou jako analyzu 15tisic za MD :p

HARALD: stojim si za svym tvrzenim .. nebudu primo jmenovat ale rekneme ze jsme v praci na zamestnavatele pouzivali pejorativni prislovi "co Skot zahodi, Holandan zvedne" -- celej platebni preprocesing , cela rekoncilace plateb + dalsi veci byly delany jednomuznou firmou o ktere vim ze nektere tyto produkty mela i v jinych bankach - az v roce 2008 zacal projekt ktery po triletem usili (i mem) a znacnych nakladech predelal alespon tu platebni cast na neco nove ... soucasneho zamestnavatele nebudu radsi zminovat vubec, ale funguje to dost podobne ... oba dva ty pripady maji stejny duvod a to je nedostatek balickovych/komercnich reseni v 90tych letech, tudiz vyvoj na zakazku a nasledne rozvijeni po mnoho mnoho let nez nekdo nasel odvahu to predelavat

ted by me naopak zajimalo v jakych bankach se pohybujes ty, protoze ja mam za to ze se tento jev vyskytuje dost casto, pokud subjekt funguje prave od tech 90tych let

no já si pamatuju jednu nejmenovanou banku, která měla na vývoj hlavní účetní knihy najatou velkou zahraniční firmu, pak se šéfové nějako nepohodli (zrovna v okamžiku, kdy byl celý pražský zadávající tým v centrále firmy v zahraničí), a během dvaceti minut byli všichni programátoři v Praze odstaveni od počítačů a vyvedeni z budovy, a celý pražský tým zase vyhozen z centrály programátorů.
Další dva měsíce pak v Praze zjišťovali, proč přestaly sedět kontrolní součty.

Tohle mám prakticky z první ruky, máti dělala tlumočnici českému týmu, sedí si takhle na té centrále v zahraničí a najednou jí volá kolega z Prahy "hele, nevíš, co se děje, tady pobíhá ochranka a vyvádí programátory před budovu" a ona na to "fakt nevím, ale zavolám ti později, zrovna sem jde spousta lidí a tváří se velmi výhružně" :-)

Přátelé, končíme s debatou "jedna paní povídala". Pokud chcete argumentovat o stavu IT, uveďte o jaké banky se jedná. IT v bankách se živím 15 let a většinu z toho, co tu neadresně píšete, je naprostý nesmysl.

VANEK: To není totéž jako že většinu nejsložitějších systémů psala jednomužná firma. Ale i v tvém případě se domnívám, že značně přeháníš.

LEDOFREDO: No a v jedny bance vyvijeli data warehouse brachove, ktery k nemu nenapsali dokumentaci. Vybourali se na D1, oba se zabili a pak se par let rozmotavalo to, jak to cely vlastne funguje. Skoncilo to tak, ze se casti musely udelat uplne nove.

HARALD: Mám zkušenosti z nejmenované banky, kde si IT vyvíjejí inhouse a programátoři tedy dokáží naplnit zadání, jaký select se má udělat a jak zformátovat, ale všichni jsou rádi, pokud výsledku rozumí vedoucí účetní.

LEDOFREDO: To by mě fakt zajímalo jaké to byly banky. Rekl bych, že kecáš. :-)

ja mam zkusenost ze dvou bank a vetsinu tech nejslozitejsich systemu psala dycky nejaka jednomuzna firma programator/analytik/urobsisam kterej tomu rozumel vic nez celej business dohromady a vsichni se modlili at ho neprejede na ulici auto -)

VANEK: minimalne zaklady tech znalosti se predavaji i na programatora, bez toho to nelze rozumne napsat a jen si to koleduje o pruser

VANEK: kolegyně spolužák z VŠE ve firmě, která tenhle program pro nejmenovanou banku vyvíjela, pracuje - mají v týmu jak progiše, tak opravdu specialistu na výkaznictví, bez toho by se nehnuli.

TRISSIE: Programátor rozumí tomu systému, pokud má štěstí; výkaznictví sotva :-)

Můžeme argumentovat, že u jedné velké hypotéky jsou úspory z rozsahu na obsluhu dluhu, ale u většího počtu malých zase klesá riziko, že přestanou splácet všichni najednou.

NICTUKU: víš něco o finanční matematice? Aspoň v základu?

Důvodem, proč na začátku splácíš víc úroků než jistiny, není nějaká chamtivost banky, ale prostá matematika. Vždycky budeš platit úroky z celé aktuálně dlužné částky. Aby byla splátka konstantní po celou dobu splácení, tak logicky na začátku, kdy je dlužná částka větší, tak většina splátky padne na úroky, a na konci, kdy je dlužná částka menší, tak většina splátky padne na splácení jistiny.

Ano, mohl bys splácet konstantní část jistiny, jsou takové úvěrové produkty (i když opět z pochopitelných důvodů ne pro fyzické osoby, ale pro podnikání). Ale třeba při 1.000.000 dlužné částky, 20 letech splácení (tedy roční splátce jistiny 50.000) a úrokové sazbě 5% by tvé platby vypadaly (pro jednoduchost jedna platba na konci roku)
1. rok: (1Mx5% = 50.000 úrok) + 50.000 jistina = 100.000 (zůstatek úvěru 950.000)
2. rok (950Tx5% = 47.500 úrok) + 50.000 jistina = 97.500 (zůstatek úvěru 900.000)
20. rok (50Tx5% = 2.500 úrok) + 50.000 jistina = 52.500 (zůstatek úvěru 0).

pokud ale chceš konstantní splátku po celou dobu trvání úvěru (nebo v našich poměrech po celou dobu trvání fixace), tak se poměr úrok-jistina budou řídit délkou splácení a úrokovou sazbou.

FLAD: ale asi jsem to napsal fakt blbe. Samozrejme chapu, ze ltv hraje velkou roli. Myslel jsem to relativne vuci splaceni behem prvni fixace. Tzn. kazda banka prece potencialne pocita s moznym refinancovanim, ne? Tudiz si hned na zacatku napali velky plneni a potencialne se to otaci ke splaceni jistiny vice az ke konci obdobi splaceni.

FLAD: drogy neberu :op :)

LEFTY: jo takhle podrobne...tak to nevim :)

CMLKA: no největší díl dostane ne vlastník toho terminálu, ale issuer.
Chápu, že obchodník platí jednu částku za obchod (3%?) acquirerovi, ale ten potom platí něco asociaci, něco si nechá, něco issuerovi (a ten z toho taky zaplatí něco asociaci). A výčet (a směr) těchhle poplatků mě zajímá.

CMLKA: jestli se ptas teda na tohle, protoze zalezi na otm, od koho ten terminal mas, jak drahe jsou tvoje platby kartou, tedy kolik te stoji...

LEFTY: banka, od ktery je terminal

vyzná se tady někdo detialně v karetních operacích? Zajímá mě, kdo platí/strhává si poplatky při platbě kartou (pro jednoduchost běžná platba v POS, bankomaty ani cashback nás nezajímá). Kdyžtak tady nebo do pošty, díky moc!

TRISSIE: tyhle uvahy plati pro situaci, kdy je klient u banky s hypotecnim uverem od zacatku do konce. Coz je pouha teorie. Koneckoncu banky refinancovani nabizi. Tzn. za tech, radove 5 let, kdy u banky jsem si na me navari vcelku hutny penize. pote co refinancuju bude varit jina banka. Nehlede na to vse jakakoliv banka mi bude behem uveru uroky jen zvysovat. A nejaky loan-to-value jim je zvyse u riti.

NICTUKU: ehm, vzhledem k tomu, že důvodem vysokého poměru úroku a jistiny ze začátku je prostý fakt, že když máš půjčeno hodně, tak z toho je těch příslušných 4% nebo kolik procent taky hodně, jaký je pro banku rozdíl mezi tím, když má rozpůjčováno 5 milionů jednomu klientovi na začátku splácení, nebo 5 milionů 5 klientům na konci splácení? Stejně dostane na úrocích 4% z 5 milionů, tak jako tak.

Navíc už vůbec nemluvím o tom, že nový neprověřený klient s vysokým úvěrovým zatížením je samozřejmě daleko rizikovější než dlouhodobě řádně splácející klient, jehož loan-to-value na úvěru je třeba už jen 20%.

MITSU: neziskovej produkt? Kdy velka spousta klientu prefinancuje a kdy do prvni fixace klient naleje bance relativne pomerove hodne vysoky penize na kazdy splatce? Pro priklad ja, kdy mam fixaci na 5 let a spalcim radove 13.8K a banka si z toho za prvnich 5 let bere radove 9K na kazdy splatce. To je, aspon podle myho nazoru, vcelku tezkej vejvar. :) Obecne receno cesky banky vydelavaj dost pekelny penize ...

VLASTIS: a ty obalky v Air bank sporaku fungujou naprosto nadherne a prehledne. Zadny dalsi ucty nebo podobny bulshity. Proste si udelas nekolik libovolne pojmenovanejch obalek a muzes v peknym grafu sledovat jak se blizis k cilove castce kazde z nich.

VXP: no tak na beznej ucet je air bank celkem k prdu. Ten sporak je ale imho momentalne best. 2.5% bez jakekoliv podminky nebo pasem. A sorry ale 5 kc za odchozi platbu me fakt nezabije. Na tom sporaku maj ty prachy primarne lezet. Na odchozi platby mam beznej ucet ucet uplne jinde.

MRTVY_KENNY: Hypoteky jsou obecne dost neziskovej produkt, takze se jim vubec nedivim. Jsou banky, ktery se snazi prodat hypotecni portfolio a nejak o nej neni zajem:)

Objevil jsem ve zprávách v IB:

Era osobní účet má teď novou výhodu pro mladé do 26 let - a nezáleží na tom, zda studujete nebo již pracujete

Od 1. 2. 2012 rušíme poplatek za vedení Era osobního účtu pro klienty do 26 let. Klienti tak již nebudou platit měsíční poplatek ve výši 8 korun. Navíc ponecháváme všechny stávající výhody!

Era osobní účet tak přináší všem mladým klientům další výhodu, která bude automaticky nastavena jak novým, tak stávajícím klientům. Seznam výhod, které Era osobní účet pro mladé přináší, je tak nyní opět delší:

• Bezplatné vedení účtu
  
• Dva výběry z bankomatů Poštovní spořitelny nebo ČSOB bez poplatku
  
• Všechny tuzemské příchozí platby zdarma
  
• Internetové bankovnictví a aplikace Era smartbanking pro chytré telefony bez poplatku
  
• Slevová karta ISIC Scholar(10 až 15 let) nebo Euro26(15 až 26 let)

CMLKA: hlavne ten elek. ucet u air bank je fakt peklo!