LEDOFREDO: a rad bych dodal, ze spoluprace s temito dodavateli byla dycky super, protoze ten clovek presne rozumel o cem je rec po jedny schuzce .. ne jako soucasny srackoswhousy ala logica, trask, ness, atd atd. kterejm mesic vysvetlujes co vubec chces a jeste ti to vykazou jako analyzu 15tisic za MD :p

HARALD: stojim si za svym tvrzenim .. nebudu primo jmenovat ale rekneme ze jsme v praci na zamestnavatele pouzivali pejorativni prislovi "co Skot zahodi, Holandan zvedne" -- celej platebni preprocesing , cela rekoncilace plateb + dalsi veci byly delany jednomuznou firmou o ktere vim ze nektere tyto produkty mela i v jinych bankach - az v roce 2008 zacal projekt ktery po triletem usili (i mem) a znacnych nakladech predelal alespon tu platebni cast na neco nove ... soucasneho zamestnavatele nebudu radsi zminovat vubec, ale funguje to dost podobne ... oba dva ty pripady maji stejny duvod a to je nedostatek balickovych/komercnich reseni v 90tych letech, tudiz vyvoj na zakazku a nasledne rozvijeni po mnoho mnoho let nez nekdo nasel odvahu to predelavat

ted by me naopak zajimalo v jakych bankach se pohybujes ty, protoze ja mam za to ze se tento jev vyskytuje dost casto, pokud subjekt funguje prave od tech 90tych let

no já si pamatuju jednu nejmenovanou banku, která měla na vývoj hlavní účetní knihy najatou velkou zahraniční firmu, pak se šéfové nějako nepohodli (zrovna v okamžiku, kdy byl celý pražský zadávající tým v centrále firmy v zahraničí), a během dvaceti minut byli všichni programátoři v Praze odstaveni od počítačů a vyvedeni z budovy, a celý pražský tým zase vyhozen z centrály programátorů.
Další dva měsíce pak v Praze zjišťovali, proč přestaly sedět kontrolní součty.

Tohle mám prakticky z první ruky, máti dělala tlumočnici českému týmu, sedí si takhle na té centrále v zahraničí a najednou jí volá kolega z Prahy "hele, nevíš, co se děje, tady pobíhá ochranka a vyvádí programátory před budovu" a ona na to "fakt nevím, ale zavolám ti později, zrovna sem jde spousta lidí a tváří se velmi výhružně" :-)

Přátelé, končíme s debatou "jedna paní povídala". Pokud chcete argumentovat o stavu IT, uveďte o jaké banky se jedná. IT v bankách se živím 15 let a většinu z toho, co tu neadresně píšete, je naprostý nesmysl.

VANEK: To není totéž jako že většinu nejsložitějších systémů psala jednomužná firma. Ale i v tvém případě se domnívám, že značně přeháníš.

LEDOFREDO: No a v jedny bance vyvijeli data warehouse brachove, ktery k nemu nenapsali dokumentaci. Vybourali se na D1, oba se zabili a pak se par let rozmotavalo to, jak to cely vlastne funguje. Skoncilo to tak, ze se casti musely udelat uplne nove.

HARALD: Mám zkušenosti z nejmenované banky, kde si IT vyvíjejí inhouse a programátoři tedy dokáží naplnit zadání, jaký select se má udělat a jak zformátovat, ale všichni jsou rádi, pokud výsledku rozumí vedoucí účetní.

LEDOFREDO: To by mě fakt zajímalo jaké to byly banky. Rekl bych, že kecáš. :-)

ja mam zkusenost ze dvou bank a vetsinu tech nejslozitejsich systemu psala dycky nejaka jednomuzna firma programator/analytik/urobsisam kterej tomu rozumel vic nez celej business dohromady a vsichni se modlili at ho neprejede na ulici auto -)

VANEK: minimalne zaklady tech znalosti se predavaji i na programatora, bez toho to nelze rozumne napsat a jen si to koleduje o pruser

VANEK: kolegyně spolužák z VŠE ve firmě, která tenhle program pro nejmenovanou banku vyvíjela, pracuje - mají v týmu jak progiše, tak opravdu specialistu na výkaznictví, bez toho by se nehnuli.

TRISSIE: Programátor rozumí tomu systému, pokud má štěstí; výkaznictví sotva :-)

Můžeme argumentovat, že u jedné velké hypotéky jsou úspory z rozsahu na obsluhu dluhu, ale u většího počtu malých zase klesá riziko, že přestanou splácet všichni najednou.

NICTUKU: víš něco o finanční matematice? Aspoň v základu?

Důvodem, proč na začátku splácíš víc úroků než jistiny, není nějaká chamtivost banky, ale prostá matematika. Vždycky budeš platit úroky z celé aktuálně dlužné částky. Aby byla splátka konstantní po celou dobu splácení, tak logicky na začátku, kdy je dlužná částka větší, tak většina splátky padne na úroky, a na konci, kdy je dlužná částka menší, tak většina splátky padne na splácení jistiny.

Ano, mohl bys splácet konstantní část jistiny, jsou takové úvěrové produkty (i když opět z pochopitelných důvodů ne pro fyzické osoby, ale pro podnikání). Ale třeba při 1.000.000 dlužné částky, 20 letech splácení (tedy roční splátce jistiny 50.000) a úrokové sazbě 5% by tvé platby vypadaly (pro jednoduchost jedna platba na konci roku)
1. rok: (1Mx5% = 50.000 úrok) + 50.000 jistina = 100.000 (zůstatek úvěru 950.000)
2. rok (950Tx5% = 47.500 úrok) + 50.000 jistina = 97.500 (zůstatek úvěru 900.000)
20. rok (50Tx5% = 2.500 úrok) + 50.000 jistina = 52.500 (zůstatek úvěru 0).

pokud ale chceš konstantní splátku po celou dobu trvání úvěru (nebo v našich poměrech po celou dobu trvání fixace), tak se poměr úrok-jistina budou řídit délkou splácení a úrokovou sazbou.

FLAD: ale asi jsem to napsal fakt blbe. Samozrejme chapu, ze ltv hraje velkou roli. Myslel jsem to relativne vuci splaceni behem prvni fixace. Tzn. kazda banka prece potencialne pocita s moznym refinancovanim, ne? Tudiz si hned na zacatku napali velky plneni a potencialne se to otaci ke splaceni jistiny vice az ke konci obdobi splaceni.

FLAD: drogy neberu :op :)

LEFTY: jo takhle podrobne...tak to nevim :)

CMLKA: no největší díl dostane ne vlastník toho terminálu, ale issuer.
Chápu, že obchodník platí jednu částku za obchod (3%?) acquirerovi, ale ten potom platí něco asociaci, něco si nechá, něco issuerovi (a ten z toho taky zaplatí něco asociaci). A výčet (a směr) těchhle poplatků mě zajímá.

CMLKA: jestli se ptas teda na tohle, protoze zalezi na otm, od koho ten terminal mas, jak drahe jsou tvoje platby kartou, tedy kolik te stoji...