TRISSIE: ja kucharky mam, ale spis z doby pred varenin z internetu a uz je moc nepouzivam. Zrovna ta Kucharka pro dceru je cela na netu.
Hodne jsem driv varila podle Dity P. a tuhle jsem v nich i zalistovala a rikala si, ze to musim zase obnovit jako inspiraci, ale ona ma dost tezka jidla. Ale pouzivam dost asijskou kucharku od Kamu, protoze tam je prurez vsim moznym a ja ty jidla ani neznam, takze to me inspiruje hodne.

Kucharky take mam. Ctu si je, jako ostatni knizky a beru z nich inspiraci (todle a todle se hodi k sobe, todle sem dohromady nikdy nevidel). Ale nevarim podle nich, bud freestyle podle intuice, nebo konkretni jidlo, ktere si najdu na internetu. Ale obecne varim pouze jednoduchy jidla do 30 minut celkovy effort.

> googlení na dotaz typu "pasta chicken broccoli"

Hahaha. Jeste bych pridal "when does broccoli go bad" a "is it safe to eat ..." pred samotnym receptem.

A pak se teda z kucharek ucim techniky, ktere neznam (moje hobby je peceni chleba a pizza).

A co se osvedci si zapisu do poznamek na ipadu (a ruzna testa analogove do poznamkovyho bloku). Dohromady asi 15 receptu a 10 z nich sou ruzna chlebova testa a pizzy :D

FIFI: Recept na kecup podle pani Dvorakove na rok 1992 je psan tatovou rukou, ktera Dvorakova dodala recept nevim, asi nektera tatova kolegyne:)

A ja apetity apod veci roky vyhodila. Nikdy jsem to uz neotevrela.

CUSTOM1: já mám tu kuchařku pro dceru :-)
Muže v zástěře jsem kdysi měla půjčeného z knihovny, to v téhle kuchařce je historka s tím, jak tak dlouho porovnával barvu jíšky se snubním prstenem, až mu do té jíšky spadnul, že jo? :-)

TRISSIE: To přesně dělám, začala jsem odebírat Apetit prakticky hned, jak začal vycházet (pak jsem teda úplně první ročníky prodala přes Aukro nějaké slečně, která si je pořídila místo kuchařek do první samostatné domácnosti) a nějaký jsem vytratila mezi městy při stěhování, ale pořád mám tak deset ročníků a vždycky si vytáhnu k ruce aktuální měsíce... ráda bych je zredukovala, ale dělá mi radost je prohlížet a představovat si, co by mohlo být. Ani vařit nutně nemusím.

Casopisu je vic, asi bude na case je probrat.... aby bylo vic mista na knizni kucharky :-)
Ale jak mam casopisy chronologicky, tak obcas vytahnu treba ctyri unorova cisla a hledam sezonni inspiraci.

TRISSIE: Mám dvě, protože nostalgie. Jedna z nich je Kuchařka naší vesnice. Tatínek nám dělal (palačinky) letní svítky a znal i číslo stránky, kde je najde.
Do druhé jsem nastrkala všechny recepty, ručně načmárané na kouscích papíru, vytrhané z časopisu. Semtam lehce ušpiněné.

A potom ty hezké, když mne popadne mánie nějakou kuchyní. Z fotek je to trochu jako bych ochutnala.

TRISSIE: Mám 3 řady kuchařek v knihovně. Na každém světu knih jdu a koupím si minimálně jednu kuchařku. Naprosto cíleně. Obvykle si tam kupuju nějaké zahraniční nebo něčím zajímavé, jen proto, abych je měla. Protože se mi líbí. Protože se tím občas zalistuju a podívám se na obrázky. Naprosto nesnáším kuchařky bez obrázků. Kdysi jsem mívala období, kdy jsem večeřela tak, že jsem si prohlížela obrázky v kuchařce a představovala jsem si, jak ty věci chutnají. Občas, když potřebuji uvařit něco specifického, co jsem nikdy nevařila, tak mám obvykle kam šáhnout a podívat se. Já si to klidně i pro googlím, ale stejně se také podívám do té tištěné kuchařky. Je to prostě radost mít doma. Ale to je taky daný tím, že já jsem knihomol a obecně mám strašnou spoustu knih a nejradši bych měla všechny knihy, co by se mi vešly domů a vlastně i víc🤷‍♀️😂

GALE: já mám:
- jednoho strávníka, co nejí viditelnou cibuli (moje matka z toho vyrostla snad až v patnácti, naděje ještě je),
- jednoho, co nerad většinu masa (ne vegetarián, ale je to hit or miss per recept, ani ne per druh masa),
- jednoho, co nerad sladký hlavní jídla,
- jednoho ultrakonzervativního, co odmítá něco zkoušet
- průnik strávníků, co nejí tepelně upravenou zeleninu
- průnik strávníků, co nejí pikantní věci.

genetika je silná, já jsem ochutnávačka, muž je konzervativec, tři děti jsou konzervy po něm a ta nejmenší to odkoukala od těch starších. Snažím se vařit tak nějak průnikem "pro většinu" nebo aspoň tak, aby šly závadné věci odebrat na talíři.
A když náhodou někdy najdu něco, co jedí všichni, tak si ten pocit tepla u srdce schovávám na dlouhé zimní večery (kdy budou pyčovat "tys tam dala cibuli!" a "vážně musím k té rajské i kousek libového hovězího?")

TRISSIE: S kuchařkami to mám úplně stejně jako ty. Kuchařky jsou knihy a jejich nákup je úplně jiný koníček než vaření podle nich. Vybíraví strávníci inklůdid (a každý jinak).
Otevírám je jako zdroj informací, tedy odborný text. Jednou jsem z několika kuchařek rekonstruovala jídlo, co se vařilo u muže doma v dobách jeho dětství.
A pak když hledám průnik požadavků či omezení strávníků. Hint: Pro pacienty po zubním zákroku je skvělá kuchařka pro batolata.

FRAKIRA: staré nevyhazuj, tam jsou daleko lepší recepty než v těch nových :-)
(časopisy samozřejmě sbírám taky)

TRISSIE: Já teda spíš než kuchařky časopisy, ale taky - prostě prohlížím a říkám si, jak to musí být skvělé (a jaká je škoda, že to nemůžu zkusit, protože by to neměl kdo sníst - předpokládám, že tvoji stravníci nebudou konzervativnější než ti mí). Papír je papír, to obrázky na webu nenahradíš - listování je úplně jiný level než scrollování.

(pokud by tu byl někdo, kdo by měl zájem o nějaké apetity.. dochází mi místo na nové)