NIMUI: Ale ještě bych dodala, že vím, že některé ZUŠky případně konkrétní učitelé jedou víc na výkon a žáky si vybírají nebo prostě mají větší požadavky a potom opravdu mohou děcka nestíhat. I to je v pořádku - podle mne by na škole měly být i různé typy učitelů, ale učitl by i tak měl mít schopnost se víceméně přizpůsobit jednotlivým žákům. Hranice, které by ale učitel neměl překročit, jsou dané školním vzdělávacím programem a vnitřními dokumenty té které ZUŠ - prostě by neměli jít pod opravdu své vlastní minimum. Pokud by to mělo být, je to situace, která se řeší s rodiči a ti rozhodnou, zda na ratolest dohlédnou, nějak jí pomohou, namotivují nebo ji z klavíru přesunou do výtvarky nebo do fotbalového kroužku....

FIFI: No. Krizové ročníky jsou 3. a 4. Tam končí hodně dětí. Částečně je to dáno věkem - ozve se puberta a takové trochu flákačské sklony. A většinou, kdo dojde do 5. roč. dodělá i I. cyklus (a ano, jsou 2 cykly, první 7 a druhý 4 roky). Obecně jsou teď poměrně nízké nároky na žáky, takže už se nedá říci, že někdo něco nezvládá. Pokud chce chodit, tak chodí, i když není disponovaný, necvičí apod. Prostě nesplní to, co je považováno za průměr, takže může čekat horší hodnocení na vysvědčení. Ale alespoň u nás se snažíme, aby mohl hrát fakt každý. Na postupových zkouškách (které jsme se jednoznačně rozhodli zachovat) musí zahrát povinné "typy" skladeb (pravidelně stupnice, etuda a 2 skladby rozdílného charakteru). Ale jeslti jedna skladba bude lidovka z Já písnička, to už neřešíme - prostě nebude mít jedničku, ale dvojku nebo trojku. Ale tu má z češtiny taky, takže kde je problém... Děti u nás mají povinnost také vystupovat - min. 1x za pololetí alespoň na třídná přehrávce. Ty ale nepojímáme koncertně, ale pracovně, takže tam lze hrát rozpracovnaé věci, nebo jen část nějaké skladby a učitel to komentuje, aby rodiče věděli, co a proč a jak se jejich děti v té škole učí. Na koncertech hrají i průměrní žáci, jen to musí mít už nějaký ksicht. Takže shrnuto - když je vůle ze strany rodičů a žáků chodit, tak se cesta najde.

Jeste resim stolicku k pianu. Opet jsem byl vyveden z naivity a v brnenskych kamennych prodejnach zadny vyber ani radu nenasel. V eshopech je klavirnich stolicek spousta, ale rad bych si vybral "nazivo" a vyzkousel. Koukal jsem treba na radu Beethoven, kde z tech obrazku ani nepoznam rozdil mezi modely a uz vubec ne kvalitu provedeni. Chci neco kvalitniho s nastavitelnou vyskou, tvarove treba jako Beethoven 559. Mate nekdo tip na kamenny obchod kdekoli v Cesku, kde maji vyber? Idealne Brno a okoli, Praha. Diky.

RAVENIUZ: mas pravdu, ja bohuzel aktualnejsi podobne ladene video nenasel.

MICKEY_MOUSE: akurat toto je 300 seria a 400 seria bol velky krok dopredu, takze uz trosku mimo dobu. ale peter barthman je fajn typek a klavirista.

tady ještě jedno video ukazující hru na digipiánu + povídání o tom, jak je zvuk tvořen:
Clavinova CLP - Introduction - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=IE9kkGpSJy4

MEDVED007: ja ted nemuzu najit dcery zakovskou a nemuzu se ani podivat, jakej je rocnik:)

Jinak chodila na fletnu 8 let (pravda, ty prvni dva roky se pocitat moc nedaji), s fletnou skoncila v cervnu a od ty doby snad skoro nehrala. Tak mi jde o to, jestli napr. za dva roky skonci s klavirem, tak u nas asi nema smysl spekulovat nad klasickym nastrojem...

NIMUI: a muzes tedy popsat, jak celkove probiha takova vyuka v ZUS? Jako kolik zaku Ti odpadne treba do te pate tridy (nevim ted, jaky je to rocnik v ZUS - proste kdyz dite hraje od prvni?). Ja mam totiz pocit, ze v seste tride ZS jiz hraji jen lepsi zaci, ze ti prumerni u davno nechodi, ze na to proste nestaci. Neumim to prevest treba na procenta, kolik zaku zustane a kolik jeste v te seste chodi. Nemam ani moc predstavu, kolik deti dodela cely 1. a 2. cyklus klaviru - vim jen, ze se chodi jeste tehdy, kdyz jiz maturuji- to je teda celkem 13 let klaviru? Tedy doufam, ze pocet tech cyklu nepletu?

tohle není srovnávací video, ale je to ukázka "klasického klavíru" na digi piáně.
Clavinova CVP- Pure CF Sampling - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=HLdbLvHk2hE

MICKEY_MOUSE: Ale škoda, že tam nehraje i na ten pravý klavír, protože podle pár újozů na začátku, opravdu nejde poznat rozdíl.

MICKEY_MOUSE: Ne, nemluvím :-) Ale je to něco, co přeci jen také neučí úplně všichni, ale naučit se to může opravdu každý průměrný člověk - dřív to bylo běžnější, teď se přeci jen klade trochu víc důrazu na technickou zdatnost (asi na oboje prostě není čas, tak záleží na škole, co kdo preferuje). Ale samozřejmě, že u těch virtuozů je to, o čem mluvím, nejzřetelnější. Ale i většina z nich k tomu musela být vedena, jinak by zůstali těmi průměrnými prstomrstkami. A díky za ty další údaje - to je už poměrně dostupná cena :-)

tak opravuji ceny - je to dokonce už od cca 65000. Tohle jsou modely, které (jestli jsem to dobře pochopil) se liší už pouze přidanými nástroji a funkcemi, ale mechanika včetně všeho co ukazuje to video by měla být ve všech stejná.
http://kytary.cz/Vyhledavani.aspx?ftxt=yamaha+cvp

NIMUI: ja si jen nejsem jisty, jestli porad nemluvis o vyjimecnych virtuosech a ja o hre 99% hracske populace, ktera z klaviru vic stejne nevyzdima ani ji to nebude chybet. mozna se ale pletu. jinak cena takoveho digipiana je cca 120-200 tisic.

MICKEY_MOUSE: To je velice citlivý nástroj - zajímala by mne jeho cena, řekla bych, že se moc neliší od toho živého. Nicméně pořád tam chybí jeden parametr - té barvy. Skvěle to asi reaguje na úhozy, pomalé pouštění klávesy, skvěle zvládá repetice, ale změnit barvu to prostě nemůže. A já vím, že živý klavír může, což mi dokázalo už mnoho skvělých klavíristů, kteří na piano, které jsem znala, dokázali hrát s úplně jiným zvukem (např. Kasík). Ale určitě už jsou to velmi schopné nástroje.

Narazil jsem na video k nedávno probíranému tématu klasika versus digi, kde se popisují a porovnávají aspekty zvuku klasického klavíru s digitálním.
Je to francouzsky, ale i nefrankofil z toho pochopí a uslyší porovnání.
Clavinova : Un Piano... et plus encore ! - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=ADOCVHp6gYQ

MISERY: neviem, co presne mas na mysli pod pojmom digitalne pianino a kridlo. ak myslis take tie kvazi ako kratke kridlo vyzerajuce digitaly, tak tam je vnutri v principe rovnaky engine, rozdiel je vo vizuale a v ozvuceni. rozmiestnenie reproduktorov a system reprodukcie simuluje priestorovu zvukovu charaketristiku kridla (zvuk je lepsie definovany v priestore), ale hlavny dovod je skor imidzovy.
potom je este nieco ako seria avantgrand - tam uz je velky rozdiel - ten ma naozajstnu klavirnu mechaniku, stale je to vsak digi klavir. a potom je este system silent piano - do skutocneho kridla sa nainstaluje modul, ktory snima mechaniku (ta sa odpoji od strun) a teda dokaze zo skutocneho kridla spravit digitalny klavir.


NIMUI: napriklad taketo situacie riesi trojsenzorova mechanika (este stale len vysada drahsich modelov). nechcem tu rozpisovat jej system, ale v principe dokaze ovela detailnejsie snimat rychlost a tlak klavesy nez dvojsenzorova a teda adekvatne reagovat na danu situaciu. ale inak suhlas.

RAVENIUZ: Jo, já v zásadě souhlasím, nebrojím proti digi pianům obecně, jenom považuji za svou povinnost pořád a všude říkat, že ta současná technická dokonalost ještě furt na ten živ nástroj v něčem nemá. Třeba ten pocit, když 4. prstem člověk měkce a pomalu hladí (spíš než stiskne) klávesu a ten tón je měkký, sametový a když na tu samou klávesu použiju tu samou dynamiku, ale loketní staccatissimo, tak ten zvuk je prostě ostrý, jasně ohraničený... to je prostě niterný prožitek ruky a srdce (ale i hlavy) :-)))) Ale jinak jsem nesmírně ráda, že mohu mít doma alespoň to digi, protože bych jinak měla vyloženě hudební absťáky.