Zalesak Rofl kdyz poprve zabil svoje zvire, rozklepal se. I jinde v lovecke krasne literature se pise, ze clovek dostane tuto 'horecku' pri prvnim zabiti.
Je to nejaka bariera hluboko v nas, nezabijes, a prekrocit to nas jako lidi zmeni. Ve smyslu, ze z toho nemusime mit zadny rozpad osobnosti, jen to pocitime.
Podle toho, jak vim ze reaguju na primy pohled na krev, vlastne nevim zda se do toho chci az tolik hnat...i kdyz vim ze mit prilezitost, udelam to toho okamzite. Pokud jde o zvire.
Myslim si, ze kdyz je jim, tak bych je naopak mela i zabijet.
Aby se ta energie do me prelila cela, nejak vic ekologicky.
Povazuju pak za samozrejme podekovat po indiansku za to zvire, citim tam potrebu ritualu.
Pokud jde o davy, nechavam je bejt. Kdyz jsou hnusni, je to vetsinou me zrcadlo, protoze nekdy, jsou v metru sami krasni lidi. To jsem si myslela dost dlouho.
Posledni dobou premyslim, ze je snad ve mestech neco jako morfogeneticke pole, lidsky smog, ktery zpusobuje, ze nekdy je vsem kompletne napicu, i fyzicky. Neni divu ze pak vypadaji jak se citi. Nevim cim to je. Zda je to psychicke, nebo se to jen preleva a je to tu permanentne, a zpusobuje to voda/nekvalitni potraviny/kvalitni prazske ovzdusi z ktereho mam permanentne divnou plet (vim ze je to prahou, protoze mi staci byt tyden pryc a jsem jako nova).
Hromadime si na sebe svuj vlastni odpad, podobne jak z nas pada kuze a vlasy, odpadavaj i myslenky a jine veci psychickych forem..mozna ze jsou uklezecky ve meste a v uradech vlastne takove magicke vymitacky, a ani o tom nevedi :)))
V davu jde o umeni pohybovat se mezi nim, asi jako v lese, ale jinem, zivem jako v krajine carodeje OZ. Oni se daji probudit k zivotu, staci projev ktery je primo oslovi. A ti co se nedaji, tak neverim ze by je taky neslo pouzit. Staci chtit a mit pro ne to vyuziti. Pockejte, jeste za nas budou umirat ;P Zatim neni duvod se tim zabyvat. Vetsinou jsou mi zbytecni lidi na smich, proste me svou blbosti rozesmejou, jako napruzena prodavacka kdyz mi padaji drobne, chechtam se ji do oci s prekvapenym vyrazem.
Ovsem hranice jsou aby se prekracovaly, vzdy jsem si myslela ze nemuzu byt uplnym clovekem dokud ty bezne nejviditelnejsi neprekrocim. Druhy problem vsak je, vytvaret si nejake sam a zit v nich.
Napr. jsem dnes cely den spala a vzbudila se s pocitem viny - asi mi me telo neco signalizuje (treba ze bych mela jit ven a zabehat si trochu, nebo mezi lidi) ... zalezi na mnozstvi vnitrni energie co mam, podle toho jsem bud panem sveho casu, nebo sleduju nejakou fyzickou/psychickou potrebu protoze jsem i z masa/kosti/neuronu, ne jen z vule a her a adaptace.
A Over, to mas z toho, ze jsi tak pocitovej, ty veci jsou dizajnovany aby zasahly cil. Jsme proti nim vlastne dost nechraneni, protoze drive meli tuhle funkci treba pohadky, ktere jiz dnes dosahly trapne jednoduchosti pribehu znacek. mit silny pocit jeste nic neznamena, je to jen impuls, ale co se bude dit, to rozhodujeme my.