Ok, tak se nám tu rozmohli trollové, takže nejvyšší čas na ně hodit nějakou deku:
nějaké tabulky jsou zde:
http://www.railian.com/teorie/jizdniodpory.html
předpokládám, že ten australský motorák je "osobní čtyřnápravový vůz lehké stavby", tzn.
oj = 1,8 + 0,01.V + 0,000476.V2
v = 6 m/s (aneb lehce přes 20 km/h)
oj = 1,877136
poněkud neintuitivně (proč do toho odporu, ve kterém prve počítali s odporem vzduchu, tzn. s kvadratickou složkou, motaj najednou gravitační konstantu?? protože to byl měrný odpor?) tvděj, že:
Jízdní odpor se spočítá: Oj = oj . mv . g (součinitel jízdního odporu krát hmotnost vozů [v tunách] krát gravitační zrychlení - 9,81 [v metrech za vteřinu na druhou - m/s2].
Počítal jsem už dřív, že odlehčený (o 1 motor!) motorák váží 10t, tzn. odpor v newtonech při 20 km/h by podle tohoto byl 184N
Opět, výkon = F * v, takže při 6 m/s by to bylo asi 1.1 kW
Samozřejmě, nikde není psané, že ten motorák váží jen 10t, ve skutečnosti to vypadá jako souprava dvou vozů, apod. Nicméně, pomalu jedoucí vlak skutečně velký výkon nepotřebuje (což je taky důvod rozmachu železnic v 19.století: parní stroje byly skutečně pekelně neefektivní, ovšem zpočátku se taky jezdilo fakt pomalu...)
Celé to beru jako doklad toho, že pro přechod na solární energii potřebujeme v podstatě něco jako "solární steampunk" - pokud chceme vystačit z obnovitelnými zdroji, tak se v řadě případů budeme muset vrátit rychlostem a jiným parametrům technologie 19.století...