CHEVALIER:
TOXYGEN:
BROUKOID: jedinej způsob, jak zastavit přilétající rakety/hlavice, který si koncem 60-tých let dovedli představit, bylo postavit jim do cesty vlastní jaderný výbuch nad hranicí atmosféry :-) ovšem pokud to někomu přijde šílené, tak USA s něčím podobným disponovali i proti letadlům v atmosféře: https://en.wikipedia.org/wiki/AIR-2_Genie ...

CHEVALIER: je to raketa z radaru don-2n (anti-icbm system), ale neviem presne oznacenie.

BROUKOID ma asi pravdu

VIRGO:

VIRGO: не курить :))

Roscosmos announces manned mission to Mars, says most of the new rocket already built...

What’s Eating at Pluto?
http://www.nasa.gov/feature/what-s-eating-at-pluto

Far in the western hemisphere, scientists on NASA’s New Horizons mission have discovered what looks like a giant “bite mark” on Pluto’s surface. They suspect it may be caused by a process known as sublimation—the transition of a substance from a solid to a gas. The methane ice-rich surface on Pluto may be sublimating away into the atmosphere, exposing a layer of water-ice underneath.

BROUKOID: Ok, to pak ano. Ale že několik stovek až tisíc kg hmoty rotující jednou za tři sekundy "nerozhodí" ISS se mi nezdá - jednak všechny pohyby, co tam dělají, jsou o několik řádů pomalejší (důvod to mít asi bude) a jednak — hlavně — rotující část plavidla není žádná sranda. Mám o tom za poslední roky popsáno asi tisíc stran, tak se trochu rozepíšu :-)

V ložisku je vždycky tření a tak je potřeba neustále motorem ztráty vyrovnávat (udržovat otáčky). Díky Newtonovu 3. zákonu ale motor působí stejně jak na rotující sekci, tak na zbytek ISS (protože platí zákon zachování momentu hybnosti), a proto by stanice musela tento krut neustále kompenzovat činností gyrostatů (nejde) nebo motorů (stojí peníze). V odvážnější literatuře se tohle řeší dvěma stejnými proti sobě rotujícími oddíly, protože jejich celkový kroutící moment je roven 0 (ideálně).

Pořád je ale problém s praktičností. Když pominu gyroskopický jev a s ním spojenou nutnost zastavit rotaci před každým manévrem, asi největší překážkou jsou sítě. Propojit nekonečně rotující segment se zbytkem lodi prostě nejde (jsou to stovky elektrických vodičů, optika, vzduchotechnika, užitková voda, odpad, chlazení, ...). Rotující segmenty tak obvykle mají všechny sítě vlastní, jsou to prakticky samostatné stanice se vším všudy.

Proto se v současných plánech pracuje spíš s rotací celé stanice/lodi na kabelu k protiváze jako je třeba modul s pohonem. Tím se dosáhne většího poloměru (klidně kilometry) a nízkých otáček (pár desítek za hodinu), odpadnou problémy s technikou a hlavně je to výrazně levnější. U jaderných pohonů (styl NERVA) to navíc významně sníží dávku posádce.

https://www.youtube.com/watch?v=a18SN3uN8VI

THERIDANE: zije? melo se jednat o jeden maly pokusny modul. To je moje pointa. Absolutne souhlasim ze to neni "obyvatelne". Muj komentar na 20rpm jako "male otacky" byl v tom, ze to nerozhodi ISS - a vlezt dovnitr na par hodin muze i clovek. Nehlede na to ze by se tam klidne mohly par mesicu/let nechat zit nejaka pokusna zvirata.

THERIDANE: Ten z SE odkazovaný kalkulátor je naprosto boží
SpinCalc
http://www.artificial-gravity.com/sw/SpinCalc/SpinCalc.htm

THERIDANE: a protože při vyšších poloměrech by to bylo přes 1 g, tak je 20 RPM moc všeobecně. Jsou to otáčky pozvracených strojů na Matějské :-)

CYBERWOLF: http://space.stackexchange.com/questions/9575/artificial-gravity-by-centrifuge-and-potential-nausea

tl/dr: když přesáhne poměr úhlové rychlosti ku poloměru určitou empirickou mez, posádka začne pociťovat nevolnost. 2 metry na 20 RPM jsou nesmysl.