a ještě do třetice - doklad, že využití průletu kolem Jupitera k "padání" směrem ke Slunci (což je vysokoenergetický manévr - stejně jako odlet od něj) není nesmysl:
Solar Probe Plus - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_Probe_Plus#Trajectory_and_mission
Early conceptual designs for the Solar Probe mission used a gravity assist maneuver at Jupiter to cancel the orbital angular momentum of the probe launched from Earth, in order to drop onto a trajectory close to the Sun. ... jde to, ale ukázalo se to jako zbytečné.

Tak pardon - nechal jsem s zblbnout (autor toho odkazovaného příspěvku taky)
Interplanetary slingshots using the Sun itself are not possible because the Sun is at rest relative to the Solar System as a whole. However, thrusting when near the Sun has the same effect as the powered slingshot described at Oberth effect. This has the potential to magnify a spacecraft's thrusting power enormously, but is limited by the spacecraft's ability to resist the heat.

O manévru, kdy by se použil blízký průlet kolem Slunce, se ale skutečně uvažuje - ale v souvislosti např. se solárně-termálním motorickým manévrem (odpařování nějakého materiálu - ať už pomocí zrcadla a nějaké trysky, nebo třeba odpařování povrchu "solárně-termální plachty"). A pokud by pak následoval ještě průlet kolem Jupitera, dá se dosáhnout slušného zrychlení, a navíc kterýmkoliv směrem (přidat k tomu ještě urychlení u Saturnu by značně limitovalo množství směrů, při kterém se obří planety správně "míjí")

KULA:
BRENMCGUIRE: pokud jde o čistě gravitační urychlení (bez motorického manévru v "peri-iovu"), tak na hmotnosti v podstatě nezáleží - pouze na geometrii, tzn. na největším přiblížení k planetě. prostě jakkoliv velké těleso získá příslušné delta-V (že to větší těleso o něco víc "pohne jupiterem", to nám může být celkem fuk :-)

další problém je, že průlet kolem Saturnu je oproti průletu kolem Jupiteru celkem zanedbatelný... sice Saturn nemá zdaleka tolik radiace, takže je možné letět těsně nad atmosférou, ale stejně se obávám, že gravitační urychlení od Saturnu bude něco jako 10% toho od Jupiteru (mj. proto, že oběžná rychlost Saturnu kolem Slunce je výrazně nižší, než oběžná rychlost Jupitera .. a gravitační manévry jsou i o tomhle - když se na kole chytneme náklaďáku, můžeme se tím urychlit na rychlost náklaďáku, ale ne víc)

Domnívám se, že kombinace gravity-assist manévrů s průlety kolem Země, Venuše a Jupiteru bude efektivnější, než letět zdánlivě "jednodušeji" kolem Jupiteru a Saturnu. Kromě toho, byla tu mise Ulysses, která použila průlet kolem Jupitera k něčemu jinému, než sondy do hlubokého kosmu:
Ulysses (spacecraft) - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Ulysses_(spacecraft)#Jupiter_swing-by

Teď nevím, jestli úplně nemlžím - ale možná by šlo manévrem podobným Ulyssesu zkonstruovat docela efektivní gravitační prak např. Země - Venuše - Země - Jupiter - Země - (Venuše) - Jupiter. Pravděpodobně by tak šlo sondu urychlit víc, než průletem kolem Saturnu (ale někdo by to musel samozřejmě nacpat do simulátorů - já používám intuitivně-magický přístup a zásadně nic nepočítám :-)

"Dual Jupiter assist" sice asi nedává smysl, zato:
I think the Jupiter-Sun dual gravity assist was suggested for some interstellar probe
Unmanned Spaceflight.com > Mission To Sedna
http://www.unmannedspaceflight.com/lofiversion/index.php/t4905.html

... což je ale optimální zkombinovat zase s nějakou solární plachtou, ještě, protože cca na úrovni dráhy Merkura už dávají slušný tah (a navíc, dokud se k Slunci blížíme, tak vyplatí sluneční plachtou naopak brzdit a tím ke Slunci spadnout co nejhlouběji - a teprve po průletu kolem něj zrychlovat se "Sluncem v zádech"). Každopádně, když už se jednou necháme od Jupitera katapultovat zpět ke Slunci, tak nemá smysl paběrkovat u kamenných planet a vyplatí se využít jako gravitační prak rovnou Slunce (pokud to všem konstrukce sondy umožní)

Extrémním případem který pamatuju ze sci-fi by gravitační manévr Clark "Rámy", který pro gravitační navedení se k dalšímu mezihvězdnému cíli použil přímo průlet horními vrstvami sluneční atmosféry :-) obávám se, že pozemské materiálové inženýrství ale zatím není tak daleko - viz
Gravity assist - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_assist#Limits_to_slingshot_use

základy jde skutečně pochytit i s KSP, když se budete (napoprvé marně :-)) snažit "spadnout" z dráhy kolem Munu zpět na Kerbal a zjistíte, že je to taky energeticky náročný manévr :-). no, a úplný prazáklad jde pochopit i z odletu ISRO Mangalyaana nebo dnes právě Exomarsu (sice jen trojí zvyšování elipsy a během jediného dne, ale princip v podstatě pořád stejný)

BRENMCGUIRE: stáhni si KSP a testuj...

kosmo.cz/Aleš Holub:

Průběh startu mise ExoMars 2016 je popsán na stránce http://blogs.esa.int/rocketscience/2016/03/13/why-exomars-ride-to-space-takes-the-time-it-does/ (nebo také na http://spaceflight101.com/exomars/exomars-2016-launch-overview/ ).

Hlavní události (14.03.2016):
T+00:00 [10:31:42 SEČ] - start rakety Proton z Bajkonuru se sondou ExoMars 2016 (orbiter TGO + EDM lander Schiaparelli)
T+01:59 [10:33:41 SEČ] - oddělení prvního stupně (výška 43 km, rychlost 1,72 km/s)
T+05:24 [10:37:06 SEČ] - oddělení druhého stupně (výška 129 km, rychlost 4,5 km/s)
T+05:45 [10:37:27 SEČ] - odhození aerodynamického krytu
T+09:31 [10:41:13 SEČ] - oddělení třetího stupně (výška 153 km, rychlost 7,23 km/s)
T+11min [10:43 SEČ] - první zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 5 minut, výsledná kruhová dráha ve výši cca 175 km se sklonem 51,5° k rovníku)
T+1h34m [12:06 SEČ] - druhý zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 18 minut, výsledná dráha cca 250 x 5800 km)
T+4hod [14:32 SEČ] - třetí zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 12 minut, výsledkem apogeum ve výši cca 21000 km, oběžná doba cca 6 hodin)
T+4hod??min - odhození přídavné nádrže stupně Briz-M (původně obsahovala 14 tun paliva)
T+10h19m [20:51 SEČ] - čtvrtý zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 10 minut, výsledkem odletová dráha k Marsu, C3 = 7,44km²/s² )
T+10h41m [21:13 SEČ] - uvolnění sondy k samostatnému letu (možná až v T+10h56m [21:28 SEČ])

Stupeň Briz-M má celkovou hmotnost 22,3 tun, z toho je skoro 20 tun palivo. Samotná sonda ExoMars 2016 má hmotnost cca 4,3 tuny.

ExoMars 2016 má přiletět k Marsu 19.10.2016.

"ESA confirms a successful cutoff of the first of four Breeze M main engine burns."
No, aspoň jednou Proton zafungoval... kombinace ruských raket a startů k Marsu je vždycky docela adrenalin...
The Breeze M is now in a coast phase until ignition of the second upper stage burn at about 1109 GMT (7:09 a.m. EDT).

Přenos ESA je případně zde, už nás sleduje přes 19 000:
ExoMars launch on Livestream
http://livestream.com/ESA/exomars

Start už za půl hodiny :).

Dneska startuje ExoMars
ExoMars team has long wait to confirm launch success | Spaceflight Now
http://spaceflightnow.com/2016/03/13/exomars-team-has-long-wait-to-confirm-launch-success/

CHEVALIER:
TOXYGEN:
BROUKOID: jedinej způsob, jak zastavit přilétající rakety/hlavice, který si koncem 60-tých let dovedli představit, bylo postavit jim do cesty vlastní jaderný výbuch nad hranicí atmosféry :-) ovšem pokud to někomu přijde šílené, tak USA s něčím podobným disponovali i proti letadlům v atmosféře: https://en.wikipedia.org/wiki/AIR-2_Genie ...

CHEVALIER: je to raketa z radaru don-2n (anti-icbm system), ale neviem presne oznacenie.

BROUKOID ma asi pravdu

TOXYGEN: Ja bych rekl ABM (Anti-Ballistic-Missile) 51T6 (GORGON)

VIRGO:

VIRGO: не курить :))