ONDRA_99: tak jde o to poslat je všechny zhruba ve stejném vektoru... nemusí se vůbec udržet v jedné přímce, pokud dokáží všechny sledovat, kde jsou vždy ty nejbližší sousední ve směru "kupředu" i "dozadu". Výsledný tvar v době průletu kolem Proximy (či o něco později Alfy) Centauri může být klidně nějaký oblouk či parabola.. podstatné je, aby vzdálenosti sond od sebe byly výrazně menší, než vzdálenost té nejvzdálenější.
Popravdě, počítá se prozatím s laserovou komunikací, ale tam vidím přesné zaměření jako obrovskou výzvu (samotná Breakthrough iniciativa to připouští). Rádiová komunikace nevyžaduje tak přesné zaměření, a nízká bitrate není u mise, která má trvat desítky let, zas takový problém - no dobře, tak by to probublávalo tou sítí retranslací ještě třeba i několik let po průletu.. no a co? Lepší, než data nedostat nikdy.
Není potřeba počítat ani s různou rychlostí - můžeme prostě daným směrem udržovat proud sond s konstantními rozestupy (např. 1 den? ideální pro laserové pole, které se celý den nabíjí solární energií, a večer jednou "pulsne" a odešle další sondu), které počítají s tím, že i pokud vypadne velké množství sond v řetězci, tak se sondy, mezi kterými je rozestup např. měsíc, dokáží pořád dorozumět.
Během průletů (velmi rychlých) může každá sonda zaměřit svoje přístroje trochu jiným směrem... no ale svoje data začne odesílat teprve až předá dál data, která přijala od sondy před sebou (onboard paměť bude výrazně menší problém, než bitrate... ovšem opačným směrem budou proudit nějaké ACK (acknoledg, po vzoru TCP/IP) signály - pokud dorazí ACK od jakékoliv sondy s nižším pořadovým číslem, tak to bude signál, že daný packet je možné přeskočit a vysílat něco jiného, nebo dokonce vlastního)
Signály z doby prvních průletů by tak k Zemi přicházely až skrze retranslace sond, které startovaly řadu let po startu té první (a nejspíš by byly už i výrazně vylepšené :-) - tyto sondy by zatím neměly žádná vlastní data z průletu, ale přesto by v projektu hrály zásadní roli (tedy, pokud by se ve vypouštění dalších stovek mikrosond přestalo příliš brzo, tak by data získaná první vlnou sond přišla vniveč.. později by už pokračování bylo volitelné, ale dá se čekat, že náklady by postupně díky úsporám z rozsahu klesaly, mohlo by ovšem být zajímavější začít stejný řetězec - možná už vylepšený, s větším rozlišením, kapacitou, a možností větších rozestupů - posílat směrem k jiným blízkým hvězdám)
v čem se celkem shodujou s mými dřívějšími představami je to, že by po ukončení urychlování solární plachta změnila tvar na parabolu - pouze s tím rozdílem, že podle mě by bylo jednodušší, aby parabola sloužila jako v podstatě obyčejná rádiová anténa, což by snížilo nároky na přesnost manévrování směrem k Zemi. plachta by se popravdě měla zdeformovat hned na dvě paraboly - jednu směrem vágně kupředu a druhou dozadu - aby šlo zepředu přijímaný signál předávat dál.
pro lepší představu je dobré si uvědomit, že při očekávané rychlosti 0.1c by po deseti dnech první ze sond doletěla zhruba tam, kde je dnes po desítkách let Voyager 1 - ovšem výkon vysílače bude u mikrosondy představovat jen zlomek toho, čím disponuje Voyager 1. mít k dispozici až 10 retranslací na každý světelný den tedy není žádný overkill.