Tady máš i pár pěkných obrázků
What spacecrafts look like when hit by minuscule space debris traveling at incredible speeds — Quartz
https://qz.com/...s-this-is-the-damage-that-tiny-space-debris-traveling-at-incredible-speeds-can-do/
To je hádám taky jeden z dalších důvodů proč shuttly přestaly lítat, ono vyměnovat ty destičky je docela drahé.

CYBERWOLF: Třeba https://phys.org/news/2015-01-space-debris-expert-dangers-orbital.html

BRENMCGUIRE: s tou kritickou hranicí kosmického smetí to máš odkud?

No ale v každém případku potřebujeme ten vesmírný přístav na sestavení a pro posádku montéry.
Záření je hodně problém, ale stejně si myslím že totálně největší překážka to udělat jsou prachy a rozštěpenost že každý na vlastním písečku.

Pokud se nepletu tak amíci zvažovali i základnu na měsíci, že je tam menší gravitace a dá se využít měsíční povrch a lehce hloubit tunely, nějaká gravitace tam je, a hlavně v podzemí to pořeší tu radiaci a i nějakou tu vodu by se tam prý dalo těžit a samo materiály.

Podle mě technologicky na ten základ máme, a dokázali bychom postavit orbitální stanici.
Pomocí solárních panelů a energetických lan nebo jak se to jmenuje se dá na orbitě získat dostatek energie i na tavení. I když pravda tam se to tavení chová krapek jinak než na zemi, pokud si ten pokus s tou malou pecí na ISS nepletu.

Ale asi největší problém je ted to orbitální smetí které je na kritické hranici nebezpečnosti a kdy i ty centimetrové projektily jsou v podstatě kulky. Stačí ty stopy co to nechávalo na raketoplánech.

ONDRA_99: ono se to třeba nezná, ale v tomhle ohledu nám posledních 50 let kosmického programu dalo poměrně dost dat. Všechny ty sondy, co se nikdy nevrátily. Moduly Appolo, co se vrátily. Družice na geostacionární dráze (které sice jsou pořád v magnetosféře, ale podstatně blíž ke kraji). Byla spousta experimentů zaměřených speciálně na to, co se s materiály ve vesmíru děje. Ještě jich určitě spousta bude.

CYBERWOLF: Jasne, ale vnejsi “plast” bude nejspis u obojiho z podobneho materialu. Ted vubec nevime co pres e dlouhodoby pobyt tam s tim materialem udela. Jak to ovlivni tesnost apod. Je mne jasne, ze v budoucnu ma smysl mit “plavidlo”, ktere bude umet jen preletat mezi planetama, ale ne pristavat. Jen rikam, ze aktualne mame k tvorbe neceho takoveho (bezpecneho) malo dat.

CYBERWOLF: Stopro. Ale myslim, ze BFR to ma zmakle dobre. Pristane zpet na Zemi, kde se muze vse proverit a pripadne opravit. Na ISS se da relativne rychle dostat nahradni dily a posadka muze celkem rychle ISS opustit a dostat se domu. Osobne si myslim, ze stale cestujici lod mezi Zemi a Marsem je mozna, ale az po letech, kdy diky pristavajicim lodim budeme mit pres konkretni “data” o “opotrebeni”.

ONDRA_99: což je problém, který je potřeba vyřešit předem. Protože tohle vadí víc těm lidem, co by se vozili, než materiálu kolem.

KAERO: v jeho dobe take nebyla zadna omezeni a "zbytecne" predpisy .. a ani konkurenze .. a ten budget

FURAN: jak by vypadala draha letu takove pendlujici lodi :)

CYBERWOLF: ISS lita chranena magnetosferou Zeme. Uplne jine urovne radiace. Neni dobre srovnani uplne.

CYBERWOLF: no jo, letos bude mít 20. výročí!

FURAN: Ona je otazka jak dlouho takhle muze letat bez inspekce na Zemi/Marsu, aby to bylo bezpecne.