BRENMCGUIRE: s tou kritickou hranicí kosmického smetí to máš odkud?

No ale v každém případku potřebujeme ten vesmírný přístav na sestavení a pro posádku montéry.
Záření je hodně problém, ale stejně si myslím že totálně největší překážka to udělat jsou prachy a rozštěpenost že každý na vlastním písečku.

Pokud se nepletu tak amíci zvažovali i základnu na měsíci, že je tam menší gravitace a dá se využít měsíční povrch a lehce hloubit tunely, nějaká gravitace tam je, a hlavně v podzemí to pořeší tu radiaci a i nějakou tu vodu by se tam prý dalo těžit a samo materiály.

Podle mě technologicky na ten základ máme, a dokázali bychom postavit orbitální stanici.
Pomocí solárních panelů a energetických lan nebo jak se to jmenuje se dá na orbitě získat dostatek energie i na tavení. I když pravda tam se to tavení chová krapek jinak než na zemi, pokud si ten pokus s tou malou pecí na ISS nepletu.

Ale asi největší problém je ted to orbitální smetí které je na kritické hranici nebezpečnosti a kdy i ty centimetrové projektily jsou v podstatě kulky. Stačí ty stopy co to nechávalo na raketoplánech.

ONDRA_99: ono se to třeba nezná, ale v tomhle ohledu nám posledních 50 let kosmického programu dalo poměrně dost dat. Všechny ty sondy, co se nikdy nevrátily. Moduly Appolo, co se vrátily. Družice na geostacionární dráze (které sice jsou pořád v magnetosféře, ale podstatně blíž ke kraji). Byla spousta experimentů zaměřených speciálně na to, co se s materiály ve vesmíru děje. Ještě jich určitě spousta bude.

CYBERWOLF: Jasne, ale vnejsi “plast” bude nejspis u obojiho z podobneho materialu. Ted vubec nevime co pres e dlouhodoby pobyt tam s tim materialem udela. Jak to ovlivni tesnost apod. Je mne jasne, ze v budoucnu ma smysl mit “plavidlo”, ktere bude umet jen preletat mezi planetama, ale ne pristavat. Jen rikam, ze aktualne mame k tvorbe neceho takoveho (bezpecneho) malo dat.

CYBERWOLF: Stopro. Ale myslim, ze BFR to ma zmakle dobre. Pristane zpet na Zemi, kde se muze vse proverit a pripadne opravit. Na ISS se da relativne rychle dostat nahradni dily a posadka muze celkem rychle ISS opustit a dostat se domu. Osobne si myslim, ze stale cestujici lod mezi Zemi a Marsem je mozna, ale az po letech, kdy diky pristavajicim lodim budeme mit pres konkretni “data” o “opotrebeni”.

ONDRA_99: což je problém, který je potřeba vyřešit předem. Protože tohle vadí víc těm lidem, co by se vozili, než materiálu kolem.

KAERO: v jeho dobe take nebyla zadna omezeni a "zbytecne" predpisy .. a ani konkurenze .. a ten budget

FURAN: jak by vypadala draha letu takove pendlujici lodi :)

CYBERWOLF: ISS lita chranena magnetosferou Zeme. Uplne jine urovne radiace. Neni dobre srovnani uplne.

CYBERWOLF: no jo, letos bude mít 20. výročí!

FURAN: Ona je otazka jak dlouho takhle muze letat bez inspekce na Zemi/Marsu, aby to bylo bezpecne.

BLACKHEAD: A Tiangong, a Mir, a Skylab...

CYBERWOLF: Ne neznám. :) Jinak ano souhlasím i když si myslím že jsou už dlouho větší možnosti bržděné financemi?

Ale tak jo na nějaké ty výzkumy a pokusy je to super, to je nutné a potřeba, ale pokud se nepletu tak ještě nesestavila ani nevypustila družici nebo ano?

ISS pořád tak nějak považuji za zhluk modulů než vyloženě za orbitální stanici. Ale tak to je jen můj pohled.
Váži to jen cca 420t, a hádám že i konstrukce je na limitech soudružnosti. Ale to je jako jestli pluto je nebo není planeta. ;)

plus asi tak 5500tun lidského smetí které by se dalo určitě nějak recyklovat. I když je to taneček jak v minovém poli. :) I když co jsem slyšel tak ta možnost že se stane hromadná kolize a přijdeme třeba komplet o GPS síť nebo comunikaci je čím dál vyšší. A nějak mi přijde že většina dělá jako že to nevidí nebo o tom neví.

BRENMCGUIRE: znáš to pořekadlo, že to přeci není raketová věda? No, tak tohle je raketová věda :) Tancovat na hranici technických možností a ještě kousek za prostě není sranda.

Pokud jde o orbitální stanice, já už se dožil dvou dostatečně skutečných.

BRENMCGUIRE: složení atmoféry zjistíš spektrometrií velmi přesně, musíš ale chytit dost světla, co přes ní prochází. To není job pro TESS, ale třeba, jak píše DARKMOOR, pro James Webb

DARKMOOR: Já právě co takhle při těch zprávách slyšel, tak že i podle nějak barvy odhadují jestli planeta má i atmosféru a z jakého asi složení. Což by i teoreticky bylo možné při nějaké extra citlivosti senzorů na barvy i podle typu hvězdy a odrazu a vzdálenosti. I když s naší pravěkou technikou se mi tomu dost těžce věří, ale nebráním se je to hezké přemýšlení. :)

O naší zemi koluje taky že byla dříve prý zelená na základě těch ložisek co máme různě pod povrchem planety a co je tak trochu tikající bomba co by nás mohla zahubit.

Což když to člověk tak pak celkově sesumíruje tak si říká že sídlí na tikající bombě. (Yelowstone + ještě něco někde v asii, pak ta ložiska metanu, zbloudilý balvany, které nemáme ještě ani zmapované, takže taková ta překvápka typu Apofis atd) No a ještě tu máme ono pohybující se magnetické jádro země které je dle výpočtů na počátku přepolování planety. A podle těch výpočtů se to děje docela pravidelně tuším že jsem četl či i slyšel něco o 50/55-75 tisíci lety nebo tak nějak.

Fak ale jsem hodně zvědavý na tu poslední družici, která se právě má zaměřit na ty blízké hvězdy. Říkám si že z toho by něco už mohlo být.

BRENMCGUIRE: To jestli planeta vypadá jako Země, Venuše nebo Mars zatím zjistit nejde. Jenom velikost s nějakou odchylkou, vzdálenost od hvězdy a podle hvězdy jakž takž možnou obyvatelnou oblast apod.
Ideální je nasbírat co nejvíc planet v rozmezí 0,75-2 hmotnosti Země u blízkých hvězd a nejlíp u K; G a F. A na tyhle se pak zaměří JWST který by už měl být schopný planety zobrazit v takové velikosti, aby se dala zjistit jejich atmosféra a to teprv začne být zajímavé :)

DARKMOOR: Jo koukal jsem na zprávy o tom, jen mi pořád vrtá hlavou jak vlastně ty výsledky jsou přesné? Tedy jestli je tam objekt to je jasné, jeho pravděpodobná velikost asi taky.
Ale i tak mi přijde že je to jen na nějakých matematických odhadech a že co se považuje za planety podobné zemi že jestli nemůže dojít k záměně třeba s planetami typu Venuše a nebo plynovémy typu Uran či Neptun.