SEJDA: Ani o geotermální energii se opřít nemůžeš. Mars je posledních pár milionů let vulkanicky klidné těleso. Rozhodně nic takového jako je na Islandu tam nenajdem a pokoušet se vykopat mnoho kilometrů hluboký vrt s nejistým výsledkem je trochu nebezpečné. Palivo tam sice můžeš vozit, ale vem si, že startovací okna na Mars se otvírají jednou za cca 2 roky. Musíš počítat s tím, že se může něco po... a příjdeš o zásobovací loď. Takže pokud bych neměl zdroj energie, který bude schopný spolehlivě a bez výpadku fungovat 6+ let, tak bych byl hodně nervózní.

Např. jeden reaktor Temelína s výkonem cca 1TW má v reaktoru 81t uranu. Každý rok se vymění 1/4 paliva. Na Marsu by ti stačil mnohem menší výkon, takže i mnohem míň paliva. Nejspíš by šlo pořešit i efektivitu a četnost výměny paliva. Když plácnu, tak na těch 6 let bys vystačil např. s 10 tunami paliva, což už je celkem nízké číslo. BFR od SpaceX by měla uvézt 50 tun pokud se bude počítat i s cestou zpátky (150t jednosměrně). Takže zásobování palivem už vypadá celkem pohodově (zbyde místo i na potraviny a další věci).

Můžeme se na to dívat jak chceme, ale podle mě se bez jaderných zdrojů, minimálně zpočátku, nejsme schopní obejít. S větrem se počítat nedá, atmosféra je moc řídká a fungovat jen na solární panely dlouhodobě nemůžeš. Si vem aktuální prachovou bouři, která tam řádí. Mít základnu pár měsíců bez slunka, tak to můžeš zabalit.

SEJDA: Mars je planeta tedy má energie na rozdávání? Tvl cože?

ONDRA_99: termonukleární ne, to by jelo na fúzi :) Normální izotopovej.

SEJDA: Na tom textu je i krásně vidět, jak se během pouhých 10 let změní pohled na věc.
Co se týká energie, tak v okamžiku, kdy se dostáváš za oběžnou dráhu Marsu, tak už ti solární panely moc energie nedávají. A pokud máš v plánu dlouhodobou/trvalou základnu na povrchu Marsu, tak mi připadá jaderný zdroj jako nejefektivnější a nejjistější dlouhodobé řešení.
Cubesaty jsou jako „jednoúčelová“, lehká a snadno nahraditelná zařízení ve velkém množstí super. Rozhodně zastanou spoustu práce, ale pokud se chceme odlepit ze Země a vydat se dál, tak potřebujeme něco pořádného.

SEJDA: Oportunity a Curiosity jsou úplně jiné váhové kategorie, viz.: https://cs.wikipedia.org/...nce_Laboratory#/media/File:Mars_Science_Laboratory_mockup_comparison.jpg

Fotovoltaické panely, bez ohledu na to, jak se za posledních 30 let posunuly, mají omezení, která prostě nepřekonáš. V první řadě na ně musí svítit slunce (což se vždy nepodaří, viz. Philae). Pak z nich nikdy nemůžeš vytřískat víc, než je energie slunečního záření, což jsou v závislosti na podmínkách řádově kW na m2 a přes to nejede vlak. A další problémy, jako nízká mechanická odolnost nebo prach. Rozhodně jsou užitečné, protože dokáží dodávat poměrně konstatní množství energie, dokud na ně svítí slunce, ale jsou omezení, přes která se nedostaneš.

Třeba jak jsme se tu bavili o sondě, co by se provrtala pod ledovou krustu - to prostě se solární energií nedáš ani za nic.

SEJDA: Pokud teda povazujeme nuklearni zdroj, ktery se vyrobi na Zemi a pak se ve vesmiru pouzije, tak tam se nova technologie aktivne zkouma.

https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/kilopower

DARKMOOR: Dělám pořádek v dokumentech a vyhrabal jsem zálohu jednoho obsáhlého článku na Oslu od Vladimíra Wagnera. V článku se rozebírají jaderné zdroje, které byly, jsou, můžou být a nějaké, které možná někdy budou. Je to trochu delší, ale opravdu zajímavé.
:: OSEL.CZ :: - Jaderné zdroje pro vesmírnou kolonizaci
http://www.osel.cz/3838-jaderne-zdroje-pro-vesmirnou-kolonizaci.html

BLACKHEAD: Naopak co jsem cetl, tak L2 je nejmin stabilni z danych bodu, takze paliva na stabilizaci bude potreba vice. Ale zase je z nich jediny pomerne blizko. Vybran je diky “stale” pozici slunce, takze se snadno udrzi tepelny stit nasmerovany ke slunci.

BLACKHEAD: Na obezne draze, at uz LEO nebo jine, je prece vzdy problem udrzovani vysky, ne? - ne. Pokud jsi dostatecne vysoko, ze te uz nebrzdi zbytky atmosfery, tak na vysoke obezne draze Zeme zustanes z praktickeho hlediska neomezene dlouho (pro stouraly: dele nez je prakticka zivotnost druzice). Jina otazka je udrzovani presne drahy, protoze do tebe porad stouchaji gravitacni vlivy ostatnich teles, slunecni zareni a dalsi vlivy, ale to plati i pro Lagranguv bod. Ale "udrzovani vysky" ve smyslu "abys nespadl" problem neni.