ARCHIMEDES: já jsem nikde nenapsal, že retranslace nesmí mít jaderný zdroj energie :-) jen je příležitostí pro takové mise velmi málo, tak mě zajímají alternativy. nicméně vážný nedostatek bandwith skutečně máme hlavně v tom směru, ve kterém žádný zvláštní příkon nepotřebujeme (tedy: na příjem)

Myslím, že debata začala v souvislosti s tím, že mise ESA budou mít k dispozici v průměru slabší jaderné zdroje (americium místo plutonia). A navíc kandidátů na zajímavé mise bude více. A pochopitelně: menší sondy s nižší výkonem by vyžadovaly nějaký druh retranslací pro komunikaci. Pokud by si měl retranslace k dispozici, mohl by si vyslat klidně 10 menších misí k zajímavým cílům místo jediné velké.

Podle mě s tím jednou někdo přijde. Argumentace tím, jak je to vlastně drahé a zbytečné a v podstatě nemožné, mi přijde fakt v tomhle oboru skoro směšná: pokud se prostě ukáže, že to umožní něco, co by bez toho jinak vůbec nešlo, tak se to stane...

ARCHIMEDES: pořád zanedbáváš, že 70m velká konstrukce ve vakuu a stavu beztíže je konstrukčně nesrovnatelně méně náročná proti pozemské: ano, je to jednorázově nákladné, ale ne nekonečně.

životnost setrvačníků používaných k natáčení bez spotřeby paliva možná výrazně vzroste, poté co byla objevena korelace mezi zvýšenou sluneční aktivitou a jejich poruchovostí (pokud se souvislost potvrdí, může pomoci nasazení setrvačníků keramických místo kovových). Pokud by šlo životnost takové mise počítat na desetiletí místo jednotlivé roky, tak její ekonomika bude úplně někde jinde... vícenásobné využití (jako radioteleskop dostatečně vzdálený od země). Životnost bude tím vyšší, čím bude celý systém jednodušší. (životnost Voyagerů je myslím dobrý precedens...)

argument s energií potřebnou pro uplink je validní, ale argument s tím, že baterie nejde dobít už nikoliv. Marginální přebytek výkonu solárních panelů ti vznikne i v oblasti Jupitera (tak těch panelů prostě naložíš víc než má Juno), jediné co pak řešíš je poměr délky pulsů k době nabíjení. S přebytkem výkonu panelů 1 kW může 1 sekundu vysílat 30 kW, 30 sekund musíš dobíjet. To mi nepřijde vzhledem k nízkým nárokům na upstream nějak kritické. Ale i retranslace používaná čistě jen pro příjem by zřejmě měla význam (opět argument: pozemské počasí ohrožuje příjem, ale jistě ne vysílání: těch tvých 30 kW přes 70 m parabolu určitě propálí jakékoliv mraky - jestli to jde vysílat do deště to nevím, ale stejně...)

ARCHIMEDES: potřeba obousměrnosti je značně relativní.. na uploadu stačí podle mě výrazně menší bandwith, menší výkon = menší bandwith. Ale jako ok, chápu problém: parabola na sondě je výrazně menší, než těch 70m a z toho vyplývá potřeba vysokých výkonů.

Jedno možné řešení: vzhledem ke zmíněné relativně nízké bandwitch je ten vysílací výkon na upstreamu potřeba pouze v poměrně krátkých časových puzech. Takže řešením by i u sondy poměrně standardní velikosti mohla být akumulace energie ze solárních panelů. Výkon 30 kW získáš z Li-ion baterie o hmotosti zhruba 150 kg a to po dobu až třeba jedné hodiny v kuse... v případě Li-pol baterie i z výrazně lehčí baterie (samozřejmě po kratší dobu, a ovšem i počet cyklů je ta, nižší...)

Kolik "stál" Hubble je velmi relativní, když se vezme v úvahu, že šlo v podstatě o civilní repas špionážní družice (ona ale i ta parabola u Radioastronu určitě vychází z nějaké rozkládací antény, vyvinuté v SSSR/Rusku původně pro vojenské účely...). Kdyby na Hubblovi na začátku spoustu věcí nezvorali, mohl být levnější, apod. Komplexita retranslace oproti Hubblu mohla být výrazně nižší (námatkou: v době jeho startu ani Li-ion baterie nebyly běžně známá technologie, takže má nějaké baterie Nikl-vodík, pokud si to dobře pamatju, daleko těžší... prostě "kosmická technologie"...)

Kolik kosmické technologie stojí např. u NASA je v ostrém kontrastu s tím, kolik stojí třeba u Indů. A protože dnes je právě třeba Indie závislá na využívání DSN (jejíž kapacita ale není nafukovací) a protože oni se právě dost snaží o komerční uplatnění čehokoliv, co vyvinou, tak si snadno lze představit, že zrovna třeba oni vypustí nějakou tu budoucí retranslaci, kterou hrdě nabídnou ostatním zemím (schopným na druhou stranu vysílat daleko dražší a vyspělejší sondy). Nebo si jde představit to Rusko (pokud se ovšem změní politická konstelace): technologii rozkládacích antén mají (vojenskou), silné nosné rakety taky, a ostatně třeba spolupráce na Exomarsu naznačuje, že se na budoucích průzkumných misích budou podílet spíš jako najatí subdodavatelé...

ARCHIMEDES: no.. tak námatkou, Change'4 je první sonda, která tak jako tak komunikuje se Zemí jenom díky speciální retranslaci. A stejně tak retranslace využívají i rovery na Marsu (i když tam existuje alternativa přímého spojení...). Jestli bude mít retranslace navíc 70m anténu, to sice není úplně zanedbatelná technická výzva - ale pokud tu retranslaci pro změnu využije víc než jedna současně, tak by to náklady mohlo kompenzovat.

A taky tu současně máme aktuální problém - na data z New Horizons se zbytečně čeká kvůli solární konjunkci... lze si ale docela snadno představit scénáře, kdy těch získaných dat bude tolik (nebo tak zajímavá), že čekat na ně několik let prostě nebude přijatelná alternativa.

Kapacita DSN je současně docela vzácný zdroj a už dnes se využití její kapacity musí docela plánovat. Postavit další 70m anténu na Zemi taky nebude zadarmo, naopak ceny startů vytrvale klesají...

To co píšu není žádná fantazie.... to, že budoucí čistě vědecká retranslace ve vzdálenější sluneční soustavě se současně použije (resp. její financování se "zamaskuje") jako sonda, to je jen detail vyplývající z logiky věci. Může jít o sondu k Trojanům nebo možná Kentaurům. To všechno jsou místa, kde by retranslace byla užitečná po řadu let....