XCHAOS: Retranslaci na krátké vzdálenosti tu nikdo nezpochybňuje, ale náhrada deep-space komunikace je dost jiný sport, nechápu, že ti to nedochází.
Pokud vezmu hmotnost největších (>20m průměr) komerčních a vědeckých družic s anténami (a to obvykle s menšími nároky na přesnost tvaru) a kolik se spekuluje, že by možná snad mohl mít NROL-32 průměr antény (100m??? (pochybuju)), jsme na řekněme 10-20 tunách. To by v kategorii FH/SLS/BFR šlo na potřebnou dráhu vynést.
Jenže, retranslátor, aby byl k něčemu, měl by být alespoň zčásti obousměrný.
DSN vysílá okolo 20kW výkonu.
Takže chceme zdroj dejme tomu 30kW ve vzdálenosti, kde solární panely nedávají smysl, čili jaderné reaktory, ovšem uzpůsobené pro mnoho let provozu. Jsme tedy na deep-space sondě o - optimisticky - suché hmotnosti přes 20-30 tun.
K tomu si uvědom, kolik stojí ne ta elektronika, ale to, aby byla spolehlivá bez údržby a servisu. Pro srovnání - Hubble (2,5m zrcadlo) stál 10x tolik (a cena za nosič byla jen zlomek celkové ceny), co Keckovy dvojčata (2xprůměr 10m na Zemi). A to v rádiových oborech je atmosféra mnohem méně omezující než ve viditelném oboru (výhoda směr Země), na druhou stranu ve vesmíru se mnohem hůř udržuje zesilovač na teplotách kapalného hélia (opět výhoda směr Země). To mimochodem tu družici nejen komplikuje a prodražuje, ale i zvyšuje hmotnost.
Když si zkusím porovnat, co zhruba stojí stavba pozemních antén (které se dají servisovat a vylepšovat) a co stojí velké kosmické sondy, nedokážu se ani v nejdivočejší fantazii dostat pod číslo s deseti nulama v dolarech, i kdyby ta věc letěla nahoru úplně zadarmo.
Sorry, to bych to ještě pár desítek let vrazil radši do upgradu DSN a za zbytek si pořídil několik "flagship mission" hluboko do Kuiperova pásu.