SEJDA: z trysky běžného raketového motoru (Merlin, BE-4, Castor, ...) lítají ionty taky, protože teplota je dost vysoká na to aby reakční produkty aspoň částečně ionizovala. To z nich nedělá iontové motory. Ostatně, plyny z trysky NTR taky nejsou úplně ionizované. Nebo pokud by dělalo, k čemu by taková kategorie byla? Spadaly do ní skoro všechny raketové motory.
Iontové motory pracují tak, že vnějším elektromagnetickým polem urychlují proud iontů. Energie (a tedy i rychlost) těch iontů není odvozená z jejich teploty (teplota se u nich dá definovat, ale jsou to absurdně vysoká čísla, a moc neznamená - iontové motory se vyhýbají přenosu tepla), což jim dává extrémně vysoký specifický impuls. Obvykle ale těch iontů nemůže být moc, protože by začaly interagovat s okolím a mezi sebou navzájem a ztrácet energii - proto mají iontové motory extrémně nízký tah (cca desetiny až jednotky newtonů).
Princip NTR ani jejich vlastnosti se tomu vůbec nepodobají.
Vodík se používá, aby se dosáhlo co nejvyššího specifického impulsu. Teplota je úměrná průměrné kinetické energii částic. Maximální teplota je omezená existujícími materiály, takže plyn s lehkými částicemi bude mít vyšší rychlost částic. A protože specifický impuls je rovný (průměrné) rychlosti částic vylétajících z trysky, tak vodík ho dává nejlepší. Spálit ho s kyslíkem by Isp pokazilo, protože místo dvou protonů bychom měli 10 protonů a 2 neutrony.
Občas se plánovalo použití i jiné látky než vodíku (voda, čpavek), to sice pokazilo Isp (na hodnoty okolo 5 km/s) ale zase se dal získat vyšší tah a menší a lehčí nádrže.
Vodík neutrony absorbuje (a mění se na deuterium), ale pokud je neabsorbuje, tak je moderuje, Nevím v jakém režimu má ten reaktor pracovat (dosavadní reaktory používaly rychlé neutrony), ale aspoň v lehkovodních reaktorech s pomalými neutrony (Dukovany, ...) přítomnost vody reakci podporuje.