KAERO: potřebné výkony jsou velké, energie - ne tolik, z logiky věci, odpovídá zlomku energie obsažené v samotném raketovém palivu. (jestliže v palivu je energie na téměř 3 minuty zrychlování, a my bychom zrychlovali se stejným tahem 3 sekundy... asi tak)
Jedním z řešení by byl paradoxně - další raketový motor, ale tentokrát přidělaný napevno jako součást ramena a využívající hmotnost paliva jako protizávaží. Jednoduše místo protizávaží je možné posadit na rameno de-facto druhou raketu vzhůru nohama, ale ta by nikam neletěla :-) (nic jiného než nějaký druh vahadla nepřipadá v úvahu, lano by stačilo jen na hodně malou raketu, nejspíš ani na ten Elektron ne). Kromě ramene je možné si představit "nultý stupeň" jako velmi krátce pracující raketu, která ale nemusí zrychlovat vlastní palivo a po dohoření se vrací na místo startu.
Asi souhlasím, že základní úvaha "ušetřím během startu 10t paliva, tak na dráhu vynesu o 10t víc" je chybná. Ale mezi extrémními přístupy, jako je střelba z děla orbitální rychlostí nebo různé ty centrifugy, a konzervativním přístupem, že je vždy nejvýhodnější, když raketa startuje od nuly, musí existovat škála možností.
Dobře, argument s letadlovou lodí je chybný, protože u letadel jde do dosažení rychlosti, při které už lze využít aerodynamický vztlak, u rakety ne. S prvním stupněm využívajícím i aerodynamického vztlaku počítal britský projekt HOTEL (předchůdce Skylonu), a právě proto počítal s rozjezdem pomocí katapultu. Bez zapojení aerodynamického vztlaku je to složitější.
Existuje škála různých možností. Já prostě argumentaci uvedenou ve videu úplně neuznávám, a za hlavní důvod pokládám neschopnost natankované rakety vydržet zrychlení, které by dávalo smysl. Dokonce i při MaxQ je zrychlení menší, než na konci letu, když v nádržích zbývá minimum paliva.