• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    HRAFNAIN: ano, tamto téma patří spíš do astronomie, teda kromě toho, že JWST je fakt strašně zásadní věc a ještě asi udělá hromady objevů.

    Ad hledání surovin ve vesmíru - probuď mi, až někdo navrhne českou misi k asteroidům (já bych zůstal u formátu cubesatu, akorát bych pro odlet z počáteční dráhy zvolil solárně-termální motor, což by sám o sobě byl cool technologický experiment. Na rozdíl od solární plachty nebo iontového motoru musí běžet hodiny, ne roky - mělo by jít odletět sérií Oberthových manévrů a postupným zvyšováním eliptické parkovací dráhy, jako to dělají třeba velmi úspěšné sondy, které vypouští ISRO...)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    HRAFNAIN: se skutečnou vědou ne, ale s mírou přijetí popularizovaných verzí teorií nejširší veřejností podle mě trochu ano. a tady bych zdůraznil ty "popularizované verze", protože věda sama ty historizující vyprávění zas tak moc negeneruje... věda spíš říká "naměřili jsme tohle v takovémhle poměru s tímhle, pozorujeme támhleto a to opakovaně", atd. Věda produkuje spoustu zlomků příběhů. Velký příběh "Velký třesk" umí vysvětlit, proč je poměr prvků v pozorovaném vesmíru nějaký a umí vysvětlit záření kosmického pozadí. Teorie, ve které čas nemá počátek, by ale třeba mohla dávat i dobrý geometrický smysl a odpovídat některým pozorováním, ale najednou máme problém, že některé jiné věci, co do sebe dobře zapadaly, bychom neuměli vysvětlit.

    Věda potřebuje financování a to financování zajišťují lidi, kteří očekávají odpovědi na nějaké otázky, a tam se potom hraje o to, kolik zdrojů se vyčlení na co. JWST byl hodně nákladný projekt, takže se očekávalo, že vědecký dopad bude odpovídat vynaloženým prostředkům. Takže dramatické objekty jsou současně žádoucí, ale rozmetání příběhů, které veřejnost už vnímala jako takovou svého druhu "životní jistotu", to je jiná kapitola. Tady budou ty formulace toho nového příběhu fakt zajímavé: "pokud jsme nedopluli do Indie, kam jsme to teda sakra dopluli"? :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Ano, tohle jsem zaslechl před těmi 3 měsíci, a pak to dál nestudoval, protože jsem měl úplně jiné starosti. Je to to, co jsem měl na mysli:
    Reddit - Dive into anything
    https://www.reddit.com/r/space/comments/10abcb7/the_james_webb_space_telescope_is_finding_too/

    Kosmický horizont je místo, kde se díky rudému posuvu signál ze vzdáleného vesmíru postupně ztrácí v šumu. Není to místo, kde "dohlédneme" na velký Třesk (pokud vůbec někdy nějaký byl, pochybnosti zde existovaly vždy, ale posledních 50 let nebyly mainstream). Je to asi stejné, jako dívat se na Atlantickém pobřeží Evropy na západ a divit se, že nedohlédneme do Ameriky: no prostě, ani zdaleka nedohlédneme! Ale Velký Třesk v tomhle ohledu spíš byl podobný víře, že hned za tím obzorem se nachází Atlantida :-))

    Je vtipné, že během několika let se může věda změnit natolik, že to asi 60-leté období, kdy veřejnost věřila na Velký Třesk zhruba na stejné úrovni historické významnosti, jako že ve 14.století tu byl Karel IV a po něm Husité, prostě zvolna končí.

    Problém s absencí Velkého Třesku by měly popravdě třeba monoteistická náboženství, která přijala moderní kosmologii jako určité převyprávění mýtu o stvoření světa, obávám se. Teorie, které se bez něj obešly, tu byly vždycky, akorát to strašně dobře fungovalo jako forma "bootování" potvrzené některými pozorování, např. tzv. Big bang nucleogenesis je velmi dobře podložená pozorováními a vysvětluje celkem slušně poměr pozorovaných prvků (no, alespoň v blízkém kosmu a alespoň prvků lehčích než železo). Co se vědců týče, tak alternativní teorie vymýšleli celou dobu, protože jim prostě některé věci úplně neseděly. Ale prostě žili jsme v éře, kdy nejvýznamnějším kosmologickým artefaktem bylo reliktní mikrovlnné záření, které bylo prohlášeno za "ozvěnu" velkého třesku a pozorování, které tuto hypotézu potvrdilo. Přesně proto jsem napsal, že pozorování v pásmu studeného či dlouhovlnného infračerveného záření, které umožnil JWST, je naprosto převratné, je to úplně nové "okno do vesmíru", kde se dozvíme věci, které popularizátoři vědy zpracujou teprve za dlouhou dobu (a navíc žijeme v době, když to nechají přežvýkat generativní jazykové modely... peklo :-)

    Musím to ještě nastudovat - zejména co Penrose řekl a ne co někdo řekl, že Penrose řekl - ale současný hype (3 měsíce max) skutečně nasvědčuje tomu, že jestli Velký Třesk byl, tak pravděpodobně daleko dříve, než si myslíme a jeho "ozvěna" se nachází daleko, za kosmickým horizontem (co z toho vyplývá pro reliktní záření netuším, ale samozřejmě nás čeká ještě naposlouchat kosmické pozadí na spoustě dalších vlnových délek, např. dlouhovlnné rádio na odvrácené straně Měsíce, apod. a rozhodnout se, jestli je vůbec "reliktem" něčeho... vlny na moři taky nejsou většinu času "reliktem" něčeho, že ano... pokud nepozorujeme zrovna tsunami...)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Roger Penrose says dark matter does not exist Michio Kaku says time does not exist, is the JWST making physicists go crazy? - The Science Space - Quora
    https://thesciencespace.quora.com/Roger-Penrose-says-dark-matter-does-not-exist-Michio-Kaku-says-time-does-not-exist-is-the-JWST-making-physicists-go-cra
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: mám pro tebe dobrou zprávu: možná to tak vůbec není, možná je míst k životu docela dost, ale nemusí z nich ze všech být tak úžasný výhled na vesmír jako celek, jaký máme na Zemi. Protože můžou být pod povrchem planet, pod hladinou oceánů, apod. Máme zkrátka štěstí. A co se týče poznatelnosti a dosažitelnosti, tak to není tak depresivní, jak to vypadá, protože prostě jen stačí trochu změnit přístup a právě se z té historie poučit, jak lidi, co měli k dispozici neskutečně málo (Erasthothenes jenom dvě města na různých rovnoběžkách daleko na jihu, Cavendish jen kus špagátu a závaží...), dokázali pozorovat svět kolem sebe neskutečně chytře.

    Můžeme vypustit teleskopy ještě větší než JWST na velmi odlišné dráhy a získat tak interferometr se základnou několika AU, který by v kombinaci např. s laserovou komunikací. Můžeme sondy v hlubokém kosmu použít jako skutečně přesné gravitační observatoře (protože to, co dnes pokládám za gravitační observatoře, je tak trochu věštění z kávové sedliny, když si o tom něco přečteš). Ale aby vědci a technici dokázali nadchnout lidstvo, aby místo válčení a konzumu dělalo tyhle věci, tak podle mě potřebujeme úplně jinou popularizaci vědy, než si vyrabal ty: místo papouškování těhle zjevených faktů, co jsou tak nějak zjevené už posledních 50 let potřebujeme obrazně řečeno víru, že jde "obeplout Zemi a dostat se do Indie z druhé strany". Možná se to nepodaří, ale bude to ještě daleko zajímavější: objevíme tam nový kontinent.

    Nových ostrovů, když ne kontinentů, objevila věda před 100-150 lety celou řadu: radioaktivitu, supravodivost, polovodiče... často trvá desítky let, než se objev povede masivně aplikovat. Teď jsme tak trochu v otevřeném oceánu a dlouho jsme žádný "ostrov" neviděli... tím je to zajímavější, protože až nějaký zahlédneme, možná už bude patřit k novému kontinentu. A tenhle "nový kontinent" (myšleno nějaké nové zásadní vědecké paradigma) nám může vesmír ukázat jako méně neobyvatelné místo, než to vypadá dnes... budeme v něm moci třeba využívat zdroje, které si dnes ani neumíme představit, apod.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: ne, ale to je nesmysl, ty mi vůbec nechápeš. Já vůbec netuším, jak vesmír funguje, jsem nadšený pozorovatel, ale těch nekonzistencí v modelech je fakt hodně a je pro mě zábavné je i hledat, protože to znamená, že nás v budoucnu čekají zábavná překvapení - kdybychom o vesmíru věděli vše podle současných modelů, tak je pravděpodobně nekonečně nudný a prázdný, depresivně konečný v čase i prostoru a pro lidstvo navíc stejně nepoznatelný, protože stávající chápání fyzikální zákonů nám dává jen malou naději.

    Já vůbec moudrý nejsem, ale na rozdíl od těhle wannabe popularizátorů vědy (a astronomie/kosmologie) zvláště právě odmítám uvěřit nějaké momentální verzi "velkého vyprávění". Měl jsem to štěstí, že moje první knížka o astronomii, na kterou jsem v dětství narazil u dědečka s babičkou v knihovně, byla z 30tých let. Bylla navíc poměrně sofistikovaná, rozhodně nic pro děti. Samozřejmě v ní byly příběhy, které byly v rozporu s popularizovanou vědou éry mého dětství, která už byla plná Grygara a černých děr a kvasarů a pulsarů. Základní věc je, že věda se vyvíjí v čase, chápání vesmíru se vyvíjí v čase.

    Některé detaily současného chápání vesmíru a kosmologie jsou dané a budou muset být součástí všech budoucích modelů. Ano jasně, u různých typů konzistentních i chvilkových pozorování (nejrůznější záblesky - gama, rádio, apod.) už umíme rozlišit, že fakt přicházejí z kosmu a ne z mikrovlnné trouby v kuchyňce u radioteleskopu, ok. Já vědcům věřím, že nejsou úplný blbci, to především.

    Ano, pozorujeme tyhle a tyhle jevy, ale s rostoucí vzdáleností mimo naší Galaxii si tak trochu nejsme jistí, z jaké dálky je vlastně pozorujeme: vytyčili jsme nějakou škálu, ale různé metody nám ji cejchují jinak a to s rozdílem přesahujícím možnou chybu měření, a tady buď jedna (nebo možná i obě) tyhle metody jsou špatně.

    A opakuju - "sežrat všechnu moudrost" znamená tvrdit ti "ne, není to takhle, já vím jak to je". Ne, nevím, a to že to nevím, je daleko dobrodružnější, než kdybych uvěřil dnešnímu modelu bez jakéhokoliv prostoru k pochybám. Chápeš, já si ta čísla nejsem schopen nezávisle ověřit - musel bych jim prostě jen věřit, jako zjeveným faktům. To znamená, že se snažím kromě popularizace výsledků i zajímat o to, jak k tomu věda dospěla. Astronomie předpokládá nějaké věci - prostě z několika možností, jak by to mohlo být, si vybrala nějakou a s tou dále pracuje. V podstatě to znamená, že s několika možných řešení složitých rovnic si vybrali jednu, kde jim ty výsledky dávají smysl a pasují na pozorování.

    Možná tě to šokuje, ale třeba jen prostá obecná relativita by šla místo na zakřivení prostoru gravitací (které tak docela neumíme skloubit s kvantovkou. zdá se... já právě chytrej nejsem, ale lidi, co si mysleli, že chytrý jsou, na tom dost pohořeli) postavit na zpomalení světla gravitací. Výsledky budou naprosto stejné, akorát by z toho trochu vybuchovala hlava, Einstein s touhle verzí nějaký čas pracoval, ale pak se asi vydal tou cestou zakřivení, protože nepřekročitelnost rychlosti světla je u něj důležitá a kdyby rychlost světla ve vakuu poblíž hmotných těles nebyla konstantní, tak by jaksi ztratil pevný bod, od kterého se odvíjí ledacos jiného... prostě jsme se rozhodli takhle, a ono to sedí a odpovídá pozorování (alespoň v blízkém vesmíru, v tom vzdáleném nechápeme naprosto nic).

    Pokud začneš pracovat s popularizovaným stářím vesmíru dle lambda-CDM modelu (cold dark matter) s Velkým Třeskem, tak taky přijímáš dnešní interpretaci rudého posuvu jako Dopplerova jevu způsobeném rozpínáním kosmu. To je věc, která tak nejspíš bude, a jako náhodička, zhruba někde na hranici "kosmického horizontu", tedy v místech, kde nám rudý posuv už všechen signál posouvá někam do šumu, očekáváme současně pozorování artefaktů éry krátce po Velkém Třesku. To je všechno krásně spočítané a vymyšlené, jak by to mělo být, takže zbývá to ověřit pozorováním. Jenže to je právě to: my už víme, že to tak docela nesedí.

    JWST je úžasný stroj, jehož význam popularizátoři vědy možná podceňují. Není to jen další teleskop - je to přístroj, který nám umožňuje pozorovat věci, které by vůbec z prostředí, kde žijeme, pozorovatelné být neměly. Je to naprosto zásadní směr vývoje - protože i když nejsme do kosmu schopni proniknout daleko, můžeme tam pozorovat věci, které ze Země z principu pozorovat nelze, jako třeba velmi chladné infračervené záření. BTW, další podobné možnosti nabízí dlouhovlnný radioteleskop na odvrácené straně Měsíce (odstíněný od rádiového šumu Země) a ve vzdálenější budoucnosti, pozorování z ohniska gravitační čočky Slunce (ve vzdálenosti asi 542 AU, takže trochu problém, ale rozhodně reálnější plán, než přímý mezihvězdný let, akorát méně popularizovaný).

    JWST hned na své první fotce ukázal galaxie z éry, která je sakra blízko velkému Třesku. A ve velmi nedávné době proběhla nová pozorování, podle kterých nejen, že tam ty galaxie jsou - ale jsou už velké a složitě strukturované a tohle je už opravdu velký oříšek, jak vysvětlit - vezmi si, že ta Andromeda je od nás zatraceně blízko, 2.5 mega LY, ale má se s naší Galaxií "srazit" za 2.5 - 4 miliardy let (což je pořád strašně za dlouho, moje číslo je dle wiki a na tvém obrázku je zcela určitě špatně). Dobře.. ale jestli se velké galaxie vyvíjejí takovýmhle šnečím tempem, jak mohly existovat pouhé stovky miliard let po Velké Třesku? Objevilo se na tohle téma pár článků, ale nikdo si zatím netroufá z toho vyvodit nic radikálního. Velký Třesk je tak dobře propracovaný a mnohokrát vyprávěný příběh, včetně syntézy jednotlivých částic a jader, že je něčím jako knihou Genesis současné vědy: je to něco, co se určíš nazpaměť, o čem nepochybuješ. Ale přitom je to možná jen metafora a nepůjde to dát dohromady s tím, co pozorujeme, pokud se díváme dostatečně sofistikovaným způsobem. A co teď: prohlásíme to za dogma a zcenzurujeme data z JWST? vytvoříme konspirační teorii, že nakonec jde jen o nějaké digitální fotky, které můžou klidně být fake a budeme věřit jen tomu, co dokážeme ověřit pozemními teleskopy? Atd. atd. Lidská věda stojí na rozcestí. Bude to stejně zásadní, jako byl konec středověku a začátek novověku.

    Jak sis všiml, i já se pokládám za popularizátora. Ne vědy, protože dnešní věda Eje strašně kolektivní a kooperativní záležitost a mezioborový rozhled je v ní těžký a já sám jako vědec nepracuju, jsem mimo a vím to. Ale můžu pořád být popularizátor historie vědy, protože v té historii se nalézají osobnosti, které s minimálními prostředky dokázali hodně. JWST je postavený na jednoduchém triku: fakt hodně ochladíme teleskop, což na Zemi nejde. Je to stejně geniální čin, jako bylo Cavendishovo vážení Země (dodnes velmi přesné) nebo Erastothenovo měření obvodu Země (mimochodem, kolik toho je dnes pojmenovaného po Cavendishovi nebo Erastothenovi? po Erastothenovi síto na prvočísla, po Cavendishovi nic...). To znamená, že žijeme ve strašně zajímavých časech (řečeno s Pratchettem): brzy se dozvíme nové zásadní "všechno je jinak", jako se ho dozvěděli třeba vrstevníci Galilea nebo Einsteina. A nový Erastothenes nebo Cavendish z těch zásadních pozorování vydedukují nová zásadní čísla, která budou platit tisíce let...

    A ano - nemám rád současné popularizátory vědy. Opravdovou revoluci mezi popularizátory vědy a astronomie způsobil Carl Sagan, který správně předpověděl řadu věcí, spoustu toho inicioval a je samozřejmě mým velkým vzorem. Ale je potřeba být jako on - a ne jen ho papouškovat. Dnešní popularizátoři vědy papouškují špatné věci a málo se zabývají tím, jaké úžasné nové interpretace se nám otevírají a místo kladení lepších otázek jsou okouzleni nabízenými odpověďmi. Které vůbec nejsou tak jisté...

    Kosmologie je jedna z nejúžasnějších vědních disciplín, nejvíc dechberoucí, nabízející největší závrať. Ale barevné obrázky popularizátorů jsem téměř zaručeně vždycky špatně, pokud nejsou stejné aspoň posledních 100 let :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: prosimtě, popularizaci kosmologie fakt nebrat. lambda-CDM model má neřešitelné inkonzistence, různé metody měření vzdáleností dávají odlišné výsledky nad rámec statistické chyby, JWST objevuje překvapivě rozvinuté galaxie ve velmi raném vesmíru... dost možná je "všechno jinak". Poměrně jistá je evoluce Slunce, ano, to pozorujeme všude poblíž, u hvězd stejné třídy. Kolize s Andromedou taky, ale té si vlastně vůbec nemusí běžné hvězdné systémy všimnout, z toho ani nemusí být bližší průlety jiných hvězd, než dneska :-) Ale v dalším budoucím osudu vesmíru fakt není moc jasno, takže by byl opatrný. Řešme výhled téhle planety příští 50 let, raději :-) K tomu by bylo dobré být multi-planet species, to ano... ale nějak příčetně.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    GIOMIKY: Kdyz JWST fotil Sagitarius C mel zaber asi 50 parsec ~ 1,5x10^15 km, cerna dira v Sagitaru A* ma 14.5 mil. km = 1.45x10^7 km, tedy je miliontina zorneho uhlu JWST a tedy by mel 1 px, kdyby mela jedna fotka z JWST 1 Tpx, co nema.
    Takze cernou diru neuvidis, mozna tak ty slunce co obiaji okolo, ale jak jsem psal, na to je potreba desitek-stovek fotek
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    GIOMIKY: uz to tu vice mene bylo. Jak jsem psal, nejde o skutecne barvy, ale jde o transformaci dat z infracevenych senzoru.

    Podle tohoto uz JWST okoli Sagitariu A*, masivni cerne diry v jadru Mlecne drahy, fotil, takze fotky casem uvidime, anebo uz zverejnene byly ale nejsou tak fotogenicke.
    James Webb Space Telescope will study Milky Way's monster black hole | Space
    https://www.space.com/james-webb-space-telescope-event-horizon-partnership
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    SEJDA: A tohle?
    ere are the best images from NASA's James Webb Telescope so far.

    It has been just over a year since NASA's $10 billion (£7.4 billion) James Webb Space Telescope (JWST) blasted off into space. Here are its best images so far. ...

    SEJDA
    SEJDA --- ---
    GIOMIKY: hmotnost cerne diry spocitas z pohybu okolnich hvezd podle Keplerovych zakonu (1609 n. l.)
    Pro vypocet potrebujes soustavne nebo opakovane mereni pohybu teles, klidne z JWST ale i tak je nejvetsim pomocnikem pri tomto satelit Gaia.

    Keplerovy zákony – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Keplerovy_z%C3%A1kony
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: skutečné fotky z JWST by se tady čas od času podle mě i objevit mohly, ale...
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    James Webb telescope finds potential signature of life on Jupiter's icy moon Europa | Live Science
    https://www.livescience.com/space/jupiter/james-webb-telescope-finds-potential-signature-of-life-on-jupiters-icy-moon-europa
    NASA's James Webb Space Telescope (JWST) has revealed homemade carbon dioxide on Jupiter's icy moon Europa, raising the possibility that the frigid waterworld could host life.
    KAERO
    KAERO --- ---
    Tolik zbytecneho textu jen kvuli tomu, ze snimky z JWST nejsou uvolneny okamzite ale az s rocnim zpozdenim....
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    MAKROUSEK: proboha, označovat úplně random věc, která ti nesedne, jako "komunismus" je fakt úplná degradace toho pojmu, který se hodí na označení toho, když něco komunismus fakt náhodou je (což naprostá většina věcí není).

    Blíž ke "komunismu" je v tomto případě open access k datům, protože co se financovalo z veřejných zdrojů a daní všech (v tomto případě i ESA, tedy trošičku i našich) by dle téhle logiky mělo být veřejné. Antiteze je, že vklad těch vědců, kteří "vyhrají" s nějkaým svým návrhem na pozorování, je větší, než vklad nás všech, co jsme skrze státní agentury ten kosmický teleskop zafinancovali, včetně spolehlivého startu.

    Jde tu jen o souboj identit: jestli se identifikuješ s tím vědcem, co strávil léta tvrdým a často nudným studiem, aby se dostal do pozice, že o ten pozorovací čas vůbec může žádat - a tím třeba vyhraje šanci na svůj příští grant, apod. - a nebo jestli se identifikuješ jako občan státu, který tohle všechno financuje, a který prostě chce, aby to bylo veřejné. Fakticky v tomhle případě vyhrajou ta privilegia vědců, protože nakonec ti, kteří těch daní platí nejvíc, uznají, že by to byl moc "komunismus" a nakonec by to poškodilo "vědecký ekosystém" jako takový.

    Mě ale zajímají ty WTF momenty, kdy se ekosystém vybudovaný kolem nějakého zavedeného paradigmatu hroutí a my máme šanci zahlédnout úplně nové teorie, ještě když leží na ulici a může je pochopit každý, kdo jde kolem. V tomto případě paradigmatem, které se téměř určitě zhroutí - díky datům z JWST - bude lambda-CDM kosmologie. A na to, co ji nahradí, jsem stašně zvědavý... no a že to pokazí kariéry těm, kteří svojí práci zasvětili nějakému detailu v tom paradigmatu minulém? A třeba čerpají granty na stavbu dalších a dalších lapačů "temné hmoty", které akorát s větší a větší jistotou dokazují, že je to blbost?

    To, že ale například nikdo díky těm datům nezíská financování na další detektor temné hmoty, to není katastrofa. Můžeme za ty prostředky přece postavit něco daleko zábavnějšího, co bude fakt fungovat...
    KAERO
    KAERO --- ---
    MAKROUSEK: a to je takovy problem, kdyz lidstvo dostane ty snimky o rok pozdeji? JWST nefoti nejake rychle deje.
    A ne, nebudou na jeden konkretni snimek vyjizdet deset nahodnych, na to je cas JWST ponekud drahy, a tocit se jak se mu zachce taky uplne nejde. Si neco o tom teleskopu precti, hernajs.
    KAERO
    KAERO --- ---
    MAKROUSEK: Ja mam pocit, ze nechapes o co jde. Predstav si, ze mas nejakou hypotezu, dostanes napad na zajimave mereni overujici hypotezu. Rok stravis pripravou projektu mereni na JWST, delas hromadu byrokracie, uspesne obhajis pred vyberovou komisi, vyhrajes vyberove rizeni a dotahnes to do stavu ze se to nameri. To je rok prace minimalne. Vezmes si tyden zaslouzenou dovolenou, a mezitim ze zverejnenych dat nekdo jiny vytriska zavery a publikuje je. Prijde ti to fer? Nebo je ferovejsi, ze clovek co podal projekt ma nejaky cas pro to aby z toho vytezil data, a az pak se to uvolni vsem?
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    MAKROUSEK: Pořád nechápeš rozdíl.
    Sci-hub je jen (no, nelegální, ale využívaná) služba, která ale nijak nepoškozuje ty, kdo dělají tu samotnou práci. Dokud není sepsaná, není ani na sci-hub ani na srxiv nebo jinde jako preprint.
    Sci-hub bere výdělek vydavatelům (o tom, jestli je to špatně, lze i docela pochybovat, ano) a zpřístupňuje věci všem (bez ohledu na schopnost platit) ve stejný okamžik, ale ne nějak "dříve"!
    Články (ty, co stojí za to) z dat z JWST jsou/budou obvykle Open Access i bez sci-hub, btw.
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    IKARI: Na ten nápad s "povinnou" citací projektového návrhu jako alternativu jsem zvědavý. Zní t na první pohled fér, ale vymahatelnost bude problematická a scientometrie s něčím neumí (zatím) pracovat, autor návrhu by byl stále v nevýhodě. A problém "blbě, ale rychle" to neřeší - stačí ukázka problematických prvních zpracování vzdáleností galaxií z "úvodních" fotek z JWST.
    KAERO
    KAERO --- ---
    MAKROUSEK: jako ze ne. Cetls to vubec?: "Without a proprietary period, an astronomer with a brilliant insight might spend years developing it, months crafting a successful proposal to execute it, and precious hours of highly competitive JWST time to actually perform the observations -- only to have someone else scoop up the data from a public archive and publish the result."
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam