AXTHEB: To mi připomíná hezký příklad toho, že lepší hodnocení dražších věcí ani nemusí být spojeno s jakýmkoli úmyslem. Magnetická rezonance totiž ukázala, že na lepší etiketu na flašce mozek reaguje tak, jako by nápoj chutnal lépe.
Z tohoto pohledu má zřejmý smysl koupit si např. kabely za desítky tisíc. A všem těm, kteří jasná fakta v této oblasti nadále ignorují, bych to dokonce doporučil - zaslouží si to :).

Using functional magnetic resonance imaging (fMRI), McClure et al. (2004) find that having the subject’s favourite brand’s name on a drink makes it taste better than if it is unlabeled. In another fMRI study, Plassmann et al. (2008) test whether marketing actions such as changes in the price can influence the experienced pleasantness of a product such as wine. Testers are given different wines that they are told differ in price. In reality, some of the wines are the same but simply presented with different prices. Prices are found to correlate positively with experienced pleasantness, measured through both subjective reports and fMRI scans.
http://www.wine-economics.org/...0/Vol.3-No.1-2008Evidence-from-a-Large-Sample-of-Blind-Tastings.pdf

So go ahead and buy some wine from New Jersey. But if you really want to maximize the pleasure of your guests, put a fancy French label on it. Those grapes will taste even better.
http://www.newyorker.com/online/blogs/frontal-cortex/2012/06/wine-taste.html

TEDDYBEDDY: Slysel jsem neco o vzdelani, vojine? (:

MATT: Můžu taky, i když tu mám na nahrání jen lacinej kondík :))

AXTHEB: Tak ty věci fungují, jak je psáno. To ty máš problém s přijímáním reality, 0 zkušenost s diskutovaným tématem i výrobky. Čili, děláš ze sebe idiota sám ;)

TEDDYBEDDY: Ololol. stejne jako v predchozim pripade sis proste vymyslel ze neco neznam a omlatils mi to o hlavu. bravo. mozna by sis ty zaklady fyziky a zpracovani digitalniho signalu mel zopakovat spis ty, usetrilo by ti to prachy za napajeci kabely ;)

AXTHEB: ... a taky ze nepripusti... sorry ;)

TEDDYBEDDY: mne to neprekvapuje, ja sem zvyklej ze pro "hiend audiofily" plati jiny fyzikalni zakony. A taky to nepripusti aby realita ovlivnila jejich nazory. (pro vznik pozitivni konfirmace staci velmi malo, proto je spravna testovaci metodika docela veda)

Resumé. Tak jsme se po několika měsících konečně dostali k závěru. Celý výsledek by se dal shrnout do jedné věty: “Síťový kabel má prokazatelně slyšitelný vliv na zvuk“.


GROUP A: 200 EUR/m a méně
1-Supra LoRad
2-Neotech NP-3PS52
3-Vincent Power
4-IsoTek Elite
5-VDH The Mainsserver
6-GigaWatt LC-1
7-LessLoss DFPC Mini
8-Krautwire Orbit C
9-Oyaide Tunami GPX

GROUP B: 200 až 400 EUR/m
1-Furutech Absolute
2-LessLoss DFPC Original
3-Shunyata Diamondback
4-GigaWatt LC-2
5-Audioquest NRG-5
6-Cardas Golden Reference
7-Wireworld Silver Electra

GROUP C: nad 400 EUR/m
1-LessLoss DFPC Signature
2-Telos Golden Reference
3-Nordost Brahma
4-Krautwire Orbit PA II
5-Furutech Powerflux
6-Nordost Valhalla

POWER UP! - velký test síťových kabelů - Part 5
http://www.audiodrom.cz/recenze/sitove-filtry/175-power-up.html?start=5

Teddybeddy opět nezklamal. Žvanil tu o přesném generátoru hodin - jednotky nanosekund :-) - a že stojí majlant. Tohle byl první šváb, na který jsem narazil při hledání generátoru hodin s nízkým jitterem, a jde jen o příklad, že integráče tohoto typu jsou ve skutečnosti celkem levné. Dokonce těch uvedených 7 dolarů je ještě přehnaných, protože výrobci přehrávačů nakupují v množstvích, kde jsou ceny úplně jiné.

VOZKA: Hmm, jestli tě to seroizně zajímá tak si dej kriply rovněž do ignore. Zmíněný šváb na linku je běžně dostupný, ovšem pro aplikace jiného druhu. Z parametrů lze rovněž vyčíst a snadno dopočítat k jakému údaji se vztahuje parametr jitteru a proč je pro diskutované aplikace nepoužitelný. Schválně kdo na to přijde první. ;)

VOZKA: jo, mozny to je, nedokazu posoudit. Ten clanek jsem, priznam se, jeste necetl, jen mi prislo dobry dat v plen tuhle zkusenost.

KXT: To ale neznamená že ho identicky zvládl přehrát i tvůj přehrávač. V tom článku imo mluví o jitteru z HF signálu který (měřitelně) ovlivňuje zbytek přehrávače. Je jasný že tohle se ti s kvalitním grabovacím softwarem nestane - a já bych doufal že po víc než dvaceti letech se ti to nebude stávat ani s hardwarem, ale když k tomu nemám data tak bych to nevylučoval.

VOZKA: http://www.stereophile.com/reference/590jitter/index.html článek zde jinak, je to docela zajímavý počtení

MACHALIK: Meridian 808 je drahej z jinejch důvodů, mj proto že má vlastní buffer každá komponenta zvlášť a protože používá x drahejch proprietálních technologií. Načítání do pár vteřin dlouhýho bufferu a hraní z něj tu fakt bylo už v roce 1995. Samozřejmě jitter neřešilo (protože šlo o přeskakování cd při pohybu) a samozřejmě to nejspíš hrálo lacině, ale ne kvůli samotnýmu bufferu - to je jen ramka, kde fakt neni konstrukčně žádnej problém. Při troše googlení zjistíš že buffery jsou úplně ve všem, akorát že obvykle řádově menší (protože z jiného důvodu).

Snažím se přijít na to, jak je to s tím pálením cédéček. Kopírování do PC samozřejmě s EAC žádné zkreslení nepředstavuje, takže jsme došli k tomu že běžné vypalovačky můžou kvůli horší synchronizaci vytvářet jitter, což dává smysl. Seek jitter lze snadno eliminovat protože několikasekundový buffer s detekcí zdvojených samplů fakt není žádná technologická překážka, takže v tomhle to není.

Nicméně! Narazil jsem na zajímavej článek ze Stereophile, kde člověk zjistil, že celkovej změřenej jitter mezi dvěma (lisovanejma) cédéčkama se liší víc než jitter při přehrávání cédéčka v "obyč" přehrávači a top-end přehrávači, a to údajně někdy nad hranicí slyšitelnosti i při slepých testech. Navíc tvrdí že nějací konstruktéři zjistili že při slepých testech rozeznají kvalitativní rozdíly u různých materiálů/postupů výroby CD, které ale nejsou způsobené ani zakrýváním chyb ani jitterem a netuší čím vlastně. Obojí nahrává tomu že vypálená CD opravdu slyšet být mohou, ALE článek je starý 23 let, od té doby proběhl v digitálu obrovský technologický skok a dohledat aktuální data se zdá zhola nemožné.


TEDDYBEDDY: Protože máš SVANCe v ignoraci, dovolím si ho výjimečně citovat protože to vyhledal za mě:
http://www.ti.com/lit/ds/scas875/scas875.pdf
"Jitter 380 femtosekund (pro Teddybeddyho 0,00038 nanosekundy), podobně fantasticky nízký fázový šum atd.
A kolik takový šváb stojí? 7 (slovy sedm) dolarů."
dodám že dle datasheetu má RMS jitter 507 femtosekund a 380 je obvyklá dolní hranice. To jsme pořád řádově úplně vedle.
Ono je to ale jedno, víc než o nanosekundy jde o to že obvykle používaný s/pdif je zastaralý standard který nepodporuje obousměrnou komunikaci s clockem/handshakem.