SVANC: Metoda A, která ukazuje, že rozdíly mezi kabely existují, je prosté měření RCL. Rozdíl najde. Metoda B, která ukazuje, že člověk slyší rozdíl, je neslepý test. Tyto metody prostě existují a obě nesouhlasí se závěry metody C, slepým testem. Zkus se na chvíli oprostit od toho, se kterou metodou sympatizuješ, a vnímej to jako fakt z porovnání metod. Co o metodě C můžeme říct se stoprocentní určitostí je, že ve všech měřeních ukáže to stejné: že mezi žádnými dvěma komponenty vyjma beden neexistuje rozdíl. Není tam ani žádný gradient, žádné statistické rozložení, je to prostě zcela černobílá, resp. zcela černá metoda, která ukáže vždy to stejné. Z tohoto titulu je otazné, zdali ji vůbec označit za metodu, spíš bych ji nazval nálepka. Podstatné však je, že nic nezjišťuje - a je v kontradikci s oběma ostatními metodami. Proto mě zaráží, jak se na ni může někdo tak upnout. Čistě z vědeckého hlediska, kdy předmětem zkoumání je metodika sama, je fakt, že předem známe výsledek testu a ten je VŽDY stejný, důkazem totální invalidity metodiky, ničím jiným. Budu zkoumat, zdali je X rovno 0, metodou, která díky svým vstupním parametr zajistí, že X = 0 ve 100 % případů. To dává opravdu smysl.
Ad auta: stále projevuješ zásadní nedostatek představivosti. Jistě, když budeš u aut testovat zrychlení, tak poznáš rozdíl mezi jedním a druhým. Ne už tak když budeš testovat účinnost brzd pomocí parkovacího testu couváním v podzemní garáži. Nebo když budeš testovat kvalitu audia při jízdě 130 km/h po D1. Prostě lze vymyslet metodika, která se sice tváří jako validní (testování brzd), ale podmínky jsou natolik kokotské, že celý test selže (couvání do slotu v nákupáku). Zjistíš - velmi překvapivě - že neexistují žádné rozdíly mezi brzdami.
A takto je to i se slepým testem. Ty jen nevidíš tu paralelu, že slepý test je ekvivalentem kokotských podmínek pro testování brzd. Prostě se to tam nezjistí. Z důvodů mně zcela neznámých si však na něm trváš. Opravdu tvrdošíjně se budeš bít za to, že couvání mezi dvě auta je absolutním testem brzd. A důkazem je, že všechny vyjdou stejně.
Zvláštní je, že chybu v této metodice Ma vidíš hned. Chybu v metodice Mh nevidíš vůbec, i když ti dává při tisících opakováních stále jeden a ten samý výsledek, který je navíc v rozporu s ostatními metodami. Nechápu to.