MACHALIK: Když nesporný odborník jako Sean Olive provede slepý a neslepý test reprobeden, podrobně popíše výsledky a doplní to grafy, tak to nepochybně má svou váhu a je to informace, se kterou lze dále pracovat. Totéž se ovšem nedá říci, když pak přijde Machalík a od boku prohlásí, že je to blbost. Odmítat dobře dokumentované experimenty a měření je absurdní a jen těžko existuje nějaký obor, kde by toto mělo být normální.
Není ale těžké pochopit, proč odmítáš uznat cokoli, co nemá oporu jen a pouze v nějakých subjektivních dojmech. Proč odmítáš i připustit, že změřené parametry přístrojů jsou jasným vyjádřením jejich kvality. To ty potřebuješ nějaké záhadné a tajemné parametry, které nelze změřit ani technikou 21. století, které však přesto mají mít slyšitelný vliv :). A ty milióny neslepých testování mají takovou vypovídací hodnotu, jakou má celá tato metoda - naprosto minimální. Koneckonců takto borci poznávají i rozdíly mezi kabely a barvitě je popisují - už to by mělo být varující pro každého, kdo je schopen jen trochu kritického myšlení.
Pokud jde o ty dva zesíky, tak já beru ten Krell - prostě se mi víc líbí :). Ale chtít po mě, abych řekl, co si vybere někdo jiný, je zcela absurdní, a cokoli dovozovat z mé neochoty na toto odpovídat je pitomé.
Hranice mezi slepým a neslepým je jasná - slepý je test, v němž subjekt má pouze ty informace, které jsou pro hodnocení dané vlastnosti potřebné. U audiotechniky je to zvuk. Zcela jistě není slepým testem situace, kdy někdo ví, které konkrétní komponenty hrají. A nic víc ani není potřeba vědět.
Není žádný důvod zavírat zesíky do krabic a pak jim postupně měnit vzhled tak, aby se testovaným přístrojům co nejvíce podobaly. Tím spíše ne, že tenhle myšlenkový pokus končí logickým rozporem.
Klidně se na tom toč stále dokola a ještě desetkrát mi napiš, že nepoznám slepý test - jenom tím ukazuješ, že se chytáš stébla, protože žádný rozumný argument proti slepým testům jsi za celé ty roky nebyl schopen vymyslet.