• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    AMAROKHIFI & TOP AUDIO
    TEDDYBEDDY
    TEDDYBEDDY --- ---
    Nějaký levnější zesíky, který asi neurazej.
    Awards 2011- Amplifiers over £1,000 - Awards 2011
    http://www.hifichoice.co.uk/news/article/awards-2011-amplifiers-over-pound;1000/9251
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: Já taky netvrdím, že tohle umím já. Jenom to, že je to možné. A s tím tvým if argument, then invalid, jdi někam. To nemá s argumentací společného už vůbec nic. Kdyby ses raději vyjádřil k tomuhle: SVANC.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Scio me nihil scire. To se tebe taky netýká. Opět jsi mi to vysvětlil, if argument, then invalid. Inu prostě, šedivá je teorie, zelený je strom života. Není to, jak říkáš.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    MATT: Prosimtě jdi se zase věnovat hulení, člověče...
    SVANC
    SVANC --- ---
    MATT: Navíc dnes už není problém s dostatečnou rezervou kvality osamplovat komplexní hudební signál na vstupu i výstupu zesilovače s reálnou zátěží. Matematická analýza pak ukáže, jak moc se tyto signály od sebe liší, tedy jaké je celkové zkreslení zahrnující všechny dílčí nedostatky.
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: chces mi rict, ze když by zesilovač zvládnul bezchybně zesílit 50 kHz čtverec, že by nezvladl hudebni signál?
    nasledná analýza signálu může prozradit mnoho.
    SVANC
    SVANC --- ---
    Jako všechno dobrý, ale... Zaprvé problém se zpětnými proudy z výhybek je zohledněn i při měření, měřit pouze s odporovou zátěží na výstupu by bylo dost amatérské. A pokud jde o komplexnost signálu, tak se nabízí analogie s videem. Pro testování např. projektorů se používá několik signálů - sbíhající se linie, vertikální linie pohybující se ve vodorovném směru, různé barevné testovací obrazce a tak dále. Na jejich základě lze stanovit kvalitu přístroje resp. případné nedostatky. Dokonce jsou tyto nedostatky mnohem patrnější než při sledování filmu, kde jsou zpravidla maskovány. Stejné to je i při testování zvuku. Testovací signály byly zvoleny právě tak, aby slabá místa zesilovačů odhalovaly, nikoli naopak :).

    Další věcí je pak detekovatelnost zkreslení. Úplně obecně se dá říci, že není horší (a tím i lépe slyšitelný) typ zkreslení, kdy se k signálu přimíchá nepříjemný pazvuk, odehrávající se v nejlépe slyšitelné části spektra, který navíc nemá žádný harmonický ani jiný vztah k užitečnému signálu. Zkrátka bez ohledu na různé typy zkreslení je při stejných procentech vždycky nejlíp slyšitelný tohle.
    A prahové slyšitelné hodnoty tohodle pekelnýho typu zkreslení mají poměrně vysoké hodnoty. 1% je velmi dobrý výsledek a 0,5 % už vynikající. Když si vezmu typické Gaussovo rozdělení pravděpodobnosti, tak asi nelze zcela vyloučit, že existuje i někdo, kdo dokáže slyšet i 0,1 %. Ale to jsme pořád ještě na míle vzdáleni od hodnot i průměrných současných zesilovačů. A znovu zdůrazňuji - při daných procentech není horší a lépe slyšitelný typ zkreslení.
    Příklad testování takovým pazvukem je tady ( začíná to asi o deset vteřin později). Jde jen o ukázku metodiky (kvalita youtube). Pro seriózní test je třeba si dané wavy stáhnout a pustit si je na aparátu (nejlépe současně s videem na kompu).
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Jeste lek na rakovinu prej furt hledaji, blbci. Nechces se o to pozajimat a neco navrhnout? S timhle talentem by to mela bejt hracka. Rozmichas vrani oko s konskym trusem a spetkou cementu - nic horsiho v podobe jidla lidsky telo nemuze potkat. A je to!
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    MATT: Jsi hlavička, přišel jsi na to. Obdélník a pak rozdíl. Nechceš to jít někomu poradit? Hledači realistickejch signálů budou nadšení.
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: aha, tak to já bych zesík propísk ctvercem 1 Hz - 50 kHz a pak udělal rozdíl, pozoroval co se kde objeví. nic horšího v podobě audiosignálu snad ten zesík potkat nemůže..
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Jestli sem chodí nějakej konstruktér, tak mu lezou oči z důlků, do exaktního rozboru se samo může pustit a v celé šíři mě opravit. Na vymyšlení hudbusimulujícího signálu pracují lidi odjakživa, zkoušejí směšovat různé bursty a šumy, problém je ta aperiodičnost a nepředvídatelnost, výsledky jsou neuspokojivé. Nemůžu teď najít to vlákno, kde se řešily testovací signály a metody vyhodnocení, ale našel jsem třeba toto, kde je to popsaný taky: http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=15376
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    MATT: Se většinou měří THD (total harmonic distortion), to je víceméně to, s čím se dnešní člověk spokojí, že když to je dobrý (pod desetinu procenta), tak zesák je jakože dobrej. V reálu se do zesáku pustí sinus a sleduje se, jak se rozloží harmonický:



    Problém je, že zesák s výraznou druhou harmonickou a nonexistentníma vyššíma harmonickejma může toto číslo THD = 0,015 % mít stejný jako úplně jinej zesák, kde jsou přítomny všechny harmonický (třetí, osmá, patnáctá, všechny), ovšem všechny velmi malinký. To číslo však, což můžeš chápat jako jakejsi součet, může bejt stejný. Zvukový charakteristiky těch zesáků budou velmi odlišný. A ani jedno z toho (měření statickým sinem, případně dvěma siny, to je pak intermodulační IMD) neříká nic o stabilitě konce, chování v zátěži, jeho linearitě, chování v odběhu z limitace - prostě to číslo je téměř bezcenný. Jak kdybys hodnotil auto jedním číslem. Kvalita jízdy = 87 %. Bohužel, tak to nefunguje, a konkrétně na odezvu zesilovače na hudbu = náhodný signál s extrémními špičkami, který se pouští do neznámé výhybky a reprosoustavy = zátěže, odkud se zase vrací zpětné proudy zpátky do konce, neexistuje zatím uspokojivá měřicí metodika. Měří se toho hodně, dohromady to dá nějaký obrázek, ale předpovědět chování systému při forte orchestru s tympány, takový signál není. To se dá až slyšet. THD jako takové je téměř bezcenný údaj - a přitom nejpoužívanější. Total Distortion je pod 1 %. No není to krásný údaj?
    POLMO
    POLMO --- ---
    MACHALIK: fajn citanie :) btw chodim sem momentalne casto, ale neprispievam...

    SVANC: uz som to spominal, predok PRE1 vs P1SE
    pre1
    http://www.bvaudio.sk/pre1.htm
    p1se
    http://www.bvaudio.sk/p1se.htm
    MATT
    MATT --- ---
    A tak se ještě zkusim zeptat. Jak se měří chyby těch zesilovačů? Ty čísla co se udávaj, jak se to počítá? Když se na to podívám z pohledu analýzy časovejch řad, tak jedno číslo v procentech může bejt i pěknej podvod.
    MATT
    MATT --- ---
    MACHALIK: tys to psal na ctyrikrat? stane se ;) ale uz toho necham. s tim slepakem tanoju a visatonu si trefil hrebicek na hlavicku. ale jak jsem psal, ja si (zatim) vystacim s tim co mam.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Už si vzpomínám, taky tu byl Audiomat Solfege, to byl příjemnej zesáček, ale strašně slabej, na Matrixy nepoužitelnej, taky ještě Revox B242 a pak jeden kámoš měl cosi od Petříka, pokud se nepletu, tak toto, bylo to legrační, zapínalo se to klíčkem :)
    Bryston byl prostě v té době náš top.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Já si osobně myslím, že by to muselo jít na známé sestavě poznat (= ne u cizího borca na cizích bednách), ale nesmělo by být cílém zmást testovaného, protože to lze vždycky. Vždycky.
    Oba zesáky měří nějak tak, jak zesáky měří, ten bastl pak o něco asi líp než Bryston, protože borec si s tím dal záležet (plus kompenzoval kde co v tom jednom konkrétním kusu, hrál si s tolerancema součástek atd.). Nebyl by tam ale nějakej zásadní rozdíl v THD - myšleno že jeden je o světelný rok jinde než druhej.

    Ad Bryston - co na to říct. Prostě do té doby jsme si mysleli, že je to fakt dobrý (taky bylo). Srovnávali jsme Brystona se vším možným, co bylo k dispozici - třeba ten druhej majitel Matrix 800 je měl pověšený na čtyřech kusech Studer A68 (každej reprák měl de facto svůj vlastní konec), Bryston byl i tak spolehlivě lepší (dynamika, basy, zvládal větší hlasitost, hrál s větší suverenitou). Taky tu byly různý DPAčka všude, tak samo Bryston byl lepší, pak nějaký Accuphase integrovaný, relativně nízký, ale obecně nějaká extratřída se tady v té době nevyskytovala. Bavíme se o roku cca 2005-2006. Ten Bryston byl v našem malým kroužku to nejlepší a nejdražší, co jsme měli (spolu s předkem Bryston PB25, to jsem zapomněl dodat). Ten testovanej bastl byl s variabilní hlasitostí, dalo by se říct integráč.

    Kontakt seženu. Možná mám v nějakým prastarým archívu i fotku té krabice. Čuměli jsme jak puci.
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: Co chceš slyšet? Jestli tam byl tak výraznej rozdíl, že byste ho poznali i naslepo, tak jste zřejmě propásli šanci získat snadno 10000 dolarů :). I když u takového rozdílu by se asi přišlo na nějaký zádrhel už při vstupním měření.
    Takhle na dálku ti těžko něco řeknu, to bych musel mít možnost obojí změřit.

    Btw mě překvapuje, jak mohl být brněnskou referencí a vámi velmi ceněným zesilovačem přístroj, který teď popisuješ slovy "syntetický, umělohmotný, drátěný, tvrdý, sevřený zvuk".

    Ten kontakt na toho týpka by mě zajímal.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    SVANC: Protože to nebyl rozdíl v žádným pásmu. Jestli se něčím dal popsat rozdíl mezi těma zesákama, tak by to bylo Bryston syntetický, umělohmotný, drátěný, tvrdý, sevřený zvuk, plechová pixla přirozený, klidný, neutrální, barevně věrný a objemově mnohem větší (jakoby hrála větší plocha beden) zvuk. Nebyl to rozdíl pásem nebo míry detailu nebo objemu basů, byl to kvalitativní skok jinam.
    SVANC
    SVANC --- ---
    MACHALIK: A kde tedy bereš tu jistotu, že týpek tam neměl nějaký pásmo decentně zvýrazněný, takže to znělo líp?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam